Nutná obrana nutné obrany - I. část

V trestním právu je málo témat, která vzbuzují tak časté a tak silné emocionální debaty ve veřejnosti, jako je tomu u institutu nutné obrany. Přičítám to pocitu, že právě toto ustanovení, je-li probíráno v libovolné společnosti, ukáže přístup konkrétního člověka ke světu kolem něj. Jak se staví k případné individuální odpovědnosti za vlastní bezpečnost, či jak moc spoléhá na sílu státu a společnosti vynutit si klid na svém území.

předseda senátu Městského soudu v Praze, prezident Soudcovské Unie
Foto: Fotolia

Jinak si to totiž vysvětlit nedokážu, intuitivně každý z nás v životě častěji zažije situace, kdy jedná, či může jednat v krajní nouzi, ať už dle trestního zákoníku[1], či dle přestupkového práva[2]. Vždyť kdo neřídil auto s dítětem, kterému bylo špatně, nezažil požár, povodně, bezmocné kotě na římse domu[3], agresivního neovládaného psa v městském parku či divoká prasata v obci[4]? Tam všude odvracíme škody právě v rámci této okolnosti vylučující protiprávnost.

Mediální popularita nutné obrany, odvíjející se vždy od konkrétního lidského příběhu, se pochopitelně pravidelně odráží i v návrzích politiků na změnu trestního zákoníku, v poslední době dokonce Ústavy![5]

Jako soudce se necítím být povolán komentovat politické aktivity, tím spíše do takových debat vstupovat, proto se přidržím znění zákona a právního rozboru konkrétní trestní kauzy.

Co je to ta nutná obrana, že vzbuzuje takové emoce? Upravuje ji § 29 trestního zákoníku a zní: 

(1) Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestním zákonem, není trestným činem.

(2) Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku.

Trestní právo, nebo přestupkové[6], tam je ustanovení obdobné, nestuduje asi každý, tak si dovolím upozornit zejména na to, že nutnou obranu může kdokoli použít k chránění jakéhokoli zájmu chráněnému trestním zákoníkem! 

Mám totiž pocit, že se častokrát debata o tomto institutu vylučujícím protiprávnost vede pouze kolem příběhů, kdy šlo napadené osobě o život, či minimálně hrozila vážná újma na zdraví. Častěji jde v praxi „jen“ o majetek, třeba když kapesní zloděj je sražen k zemi tím, v jehož kapse má zasunutou ruku a zalehnut do příjezdu policie. Či dokonce o čest, dáma vrazí facku oplzlému hrubiánovi, který ji obtěžuje na nádraží. Ano, i toto může být nutná obrana.

Nepřehlédněte také, že právní úprava postihuje i případy, kdy někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na trestním právem chráněná práva jiné osoby. Ač se považujeme za národ, kde si jeden druhého moc nevšímá, překvapivě často se lze setkat s případy, kdy spoluobčané přispěchali okamžitě na pomoc jinému, a to i s nasazením vlastního zdraví.

Konečně pro jistotu zdůrazním, že podmínkou pro aplikaci nutné obrany je, že útok přímo hrozí, nebo trvá. Vzpomínám na případ, kdy oběť znásilnění, když „už bylo po všem“, ztratila svůj předchozí strach a pachatele poměrně brutálně zbila. Lidsky takové jednání asi chápeme, právně jej asi také umíme kvalifikovat spravedlivě k osudu oběti primárního trestného činu, ale už opravdu nemůže jít o nutnou obranu.

A teď k našemu případu, kde o život a zdraví šlo, jeden život dokonce vyhasl.

Krajský soud uznal třiadvacetiletou obžalovanou vinnou zločinem zabití podle § 141 odst. 1 trestního zákoníku a uložil jí trest odnětí svobody v trvání tří roků, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 trestního zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání pěti roků.

Nalézací soud svůj výrok o vině opřel o následující skutkový děj:

Dne 1. 5. 2018 v přesně nezjištěné době okolo 7,30 hodin v místě svého bydliště, poté, co její sestra vylezla na seník, obžalovaná, která stála pod seníkem, uslyšela zvuky potyčky a souboje a volání sestry „pojď sem“, vylezla nahoru na seník, kde uviděla jejich bratra, jak nad sestrou, která ležela na boku, klečí s nožem v pravé ruce, poškozeného povalila na záda, obkročmo jej zaklekla, koleny mu zafixovala ruce v oblasti loktů způsobem, který mu znemožňoval pohyb, poté mu z ruky vytrhla kuchyňský nůž o délce čepele 9 cm a celkové délce 18,5 cm, který uchopila do pravé ruky a opakovaně, v úmyslu usmrtit, zasadila poškozenému uvedeným nožem nejméně třináct bodnořezných ran do oblasti krku, vedených malou až velkou intenzitou, čímž mu způsobila rozsáhlou hlubokou ránu pravé přední části krku, zasahující až k páteři, s přetětím podkoží a svalstva s krevními výrony, přetětí všech nervově cévních struktur vpravo, včetně společné krkavice a zevní i vnitřní hrdelní žíly, nářez hrtanu pod poklůpkem, nářez a vícečetné bodnořezné rány hltanu, povrchní bodné poranění pravého laloku štítné žlázy s krevním výronem pod jejím pouzdrem, rozsáhlou bodnořeznou ránu na levé ploše krku vpravo, tři bodnořezné rány na krku vlevo u těla dolní čelisti, zasahující ke kosti, ránu při levém rameni a ránu na zádech pod šíjí vpravo zasahující do podkoží, přičemž poškozený v důsledku vykrvácení při mnohočetných hlubokých bodnořezných ranách krku na místě zemřel, a tohoto jednání se dopustila s ohledem na předchozí zkušenosti s agresivním chováním poškozeného vůči sobě, sestře a matce, které spočívalo v opakovaných výhrůžkách způsobením závažné újmy, ohrožování nožem, opakovaných úderech pěstmi a různými předměty, tahání za vlasy, držením hlavy sestry pod vodou a způsobením rány na hlavě, se kterým musela vyhledat lékařskou pomoc.

Omlouvám se čtenářům, že jsem doslova převzal z rozsudku soudu prvého stupně detailní popis poranění zemřelého, což pro někoho nemusí být příjemné, ale i z právního hlediska, až si popíšeme, jak se případ dále vyvinul, je důležité pochopit rozsah útoku obžalované proti tak křehké a životně důležité součásti lidského těla, jakou je krk.

Nevratný, fatální následek, velmi mírný trest, možná nutná obrana, či alespoň exces, vybočení, z ní, to vše byly varianty pro případná odvolání. Dokonce bez toho, že by měla být nějak napadána skutková zjištění nalézacího soudu. A tak není divu, že se odvolala jak obžalovaná, tak i v její neprospěch státní zástupce.

Pokračování článku si můžete přečíst zde.


[1] § 28 trestního zákoníku č. 40/2009 Sb.:

Krajní nouze 

(1) Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním zákonem, není trestným činem.

(2) Nejde o krajní nouzi, jestliže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak anebo způsobený následek je zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil, anebo byl ten, komu nebezpečí hrozilo, povinen je snášet.

[2] § 24 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich

[3] https://www.google.cz/search?q=rychl%C3%A9+%C5%A1%C3%ADpy+pom%C3%A1haj%C3%AD+star%C3%BDm+lidem&tbm=isch&ved=2ahUKEwiZ9cTHi7bnAhXE0YUKHS1SCQ0Q2-cCegQIABAA&oq=rychl%C3%A9+%C5%A1%C3%ADpy+pom%C3%A1haj%C3%AD+star%C3%BDm+lidem&gs_l=img.3...45630.59252..59751...0.0..0.74.1900.36......0....1..gws-wiz-img.......0j0i24j0i8i30.2zPyH9YoD1U&ei=6nA4XpnYCsSjlwStpKVo&bih=599&biw=1366#imgrc=hvZjjQyyWB2w1M

[4] https://sokolovsky.denik.cz/zpravy_region/profesionalni-lovec-vyhnal-divoka-prasata-z-ulic-obce-20190326.html

[5] https://echo24.cz/a/SfUKK/ma-byt-pravo-na-obranu-se-zbrani-v-ruce-v-ustave-senatni-navrh-ods-podporuje-i-zdechovsky

[6] Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, § 25

Hodnocení článku
90%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články