Platnost vyhlášky o konzumaci alkoholu na veřejných místech

Ústavní soud zrušil část obecně závazné vyhlášky města Heřmanův Městec o zákazu konzumace alkoholických nápojů na některých veřejně přístupných místech.

Konzumace alkoholu na veřejných místech
Foto: Pixabay

Plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj Josef Fiala) vyhovělo návrhu Ministerstva vnitra (dále jen navrhovatel) na zrušení čl. 2 odst. 3 ve slovech „městem nebo“ obecně závazné vyhlášky města Heřmanův Městec č. 5/2019, o zákazu konzumace alkoholických nápojů na některých veřejně přístupných místech.

Navrhovatel namítal, že úprava v napadené vyhlášce neodůvodněně zvýhodňuje samotné město oproti jiným subjektům v obdobném postavení, což vede k porušení principu rovnosti. V čl. 1 napadené vyhlášky je zakotven zákaz konzumace a podávání alkoholu na specifikovaných veřejně přístupných místech ve městě. V čl. 2 napadené vyhlášky jsou pak stanoveny výjimky z tohoto zákazu, mezi nimi i výjimka v čl. 2 odst. 3, podle níž se zákaz nevztahuje na akce pořádané městem nebo se souhlasem města. Navrhovatel zdůraznil, že zatímco na akcích pořádaných městem je možné alkohol požívat a podávat již na základě skutečnosti, že akci pořádá město, jiní pořadatelé odlišní od města musí získat souhlas města, aby dosáhli stejného účinku. Pro popsané zvýhodnění města neexistuje důvod. Ministerstvo zmiňuje, že obdobnou úpravu v obecně závazné vyhlášce města Cheb, která se týkala pyrotechnických efektů, Ústavní soud zrušil nálezem ze  dne 5. 8. 2014  sp. zn. Pl. ÚS 35/13 (tisková zpráva a text nálezu jsou dostupné zde: https://bit.ly/2TFbjne). Navrhovatel dále tvrdí, že napadená vyhláška předpokládá specifický veřejnoprávní souhlas s konzumací alkoholu, přičemž za něj nelze považovat souhlas města jako vlastníka dotčeného veřejně přístupného místa, neboť ne všechna místa mohou být ve vlastnictví města.

Ústavní soud volí k posouzení souladu napadených obecně závazných vyhlášek s ústavním pořádkem nebo zákonem zpravidla test čtyř kroků. V souladu s tímto testem zkoumá, zda zastupitelstvo obce mělo pravomoc vydat obecně závaznou vyhlášku, jejíž součástí jsou napadená ustanovení (1. krok testu), zda se při vydávání napadených ustanovení obecně závazné vyhlášky obec nepohybovala mimo zákonem vymezenou věcnou působnost, tj. zda nejednala ultra vires (2. krok testu), zda při jejich vydání nezneužila zákonem svěřenou pravomoc a působnost (3. krok testu) a zda přijetím napadených ustanovení nejednala zjevně nerozumně (4. krok testu). V prvních dvou krocích testu napadená úprava obstála, ve třetím kroku však Ústavní soud shledal, že je dán důvod ke zrušení napadené vyhlášky v rozsahu napadeném návrhem Ministerstva vnitra. Čtvrtým krokem tohoto testu se proto již nezabýval.

Na základě výkladu provedeného Ústavním soudem (podrobně viz část VII.A. odůvodnění nálezu) je možno konstatovat, že „souhlasem města“ ve smyslu čl. 2 odst. 3 napadené vyhlášky může být jen soukromoprávní souhlas města jako vlastníka dotčeného pozemku s tím, aby se na daném pozemku konala akce. Zde je pak dáno nedůvodné zvýhodnění samotného města, neboť soukromoprávní souhlas jiných vlastníků než města s konáním akce na jejich pozemcích, na které napadená vyhláška dopadá, nezakládá oprávnění zde konzumovat a podávat alkohol. Souhlas města s konáním akce na jeho pozemcích, kterých se týká napadená vyhláška, však tento účinek má. Dále je město nedůvodně zvýhodněno tím, že vystupuje-li jako organizátor akce, lze na jeho akcích konzumovat a podávat alkohol bez dalšího, což pro jiné organizátory neplatí, neboť ti si musí opatřit „souhlas města“, aby tohoto účinku dosáhli.

„Souhlas města“ ve smyslu čl. 2 odst. 3 napadené vyhlášky nemůže být chápán jako veřejnoprávní souhlas, souhlas udělený prostřednictvím jiné obecně závazné vyhlášky či nařízení ani souhlas prostřednictvím vyměření místního poplatku. Takové zjištění pak implikuje další bezdůvodné zvýhodnění města. Jedině město totiž má možnost jako organizátor konat akci, na které se dá konzumovat či podávat, alkohol, na kterémkoli pozemku, na který dopadá napadená vyhláška, a to pro výjimku ze zákazu stanovenou pro akce pořádané městem. Nedokonalost úpravy v čl. 2 odst. 3 napadené vyhlášky vede k tomu, že jiný organizátor než město nemá možnost, pořádá-li akci na pozemku jiného vlastníka než města, dosáhnout toho, aby se na jeho akci mohl konzumovat alkohol. K pořádání akce na jiném než svém pozemku totiž nemůže město udělit soukromoprávní souhlas a jiné způsoby udělení souhlasu, na které město ve svém vyjádření poukazovalo, nejsou právně možné.

Ke zrušení napadené vyhlášky v uvedené části dojde vyhlášením tohoto nálezu ve Sbírce zákonů, neboť Ústavní soud nespatřuje důvody pro její zrušení pozdějším dnem.


Převzato z tiskové zprávy Ústavního soudu.

Celý text judikátu sp. zn. Pl. ÚS 7/21.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články