Zamyšlení nad rozhodováním v opatrovnických věcech Zdroj: Redakce

Zamyšlení nad rozhodováním v opatrovnických věcech

Při studiu rozhodovací praxe Ústavního soudu v opatrovnických věcech jsem v poslední době prostudoval více než 150 nálezů vydaných v posledních 15 letech. Přitom jsem mimoděk zjistil, že téměř všechny nálezy ruší pouze rozhodnutí odvolacích soudů. To by nebylo tak zajímavé. Ale prakticky všechna zrušená rozhodnutí byla měnící.

JUDr. Tomáš Lichovník

JUDr. Tomáš Lichovník

soudce Ústavního soudu

JUDr. Tomáš Lichovník

soudce Ústavního soudu

A nejednalo se o kosmetické změny typu úpravy výše dlužného výživného. Jednalo se o zásadní změny, kdy odvolací soud rozhodnutí nalézacího soudu tzv. „otočil“. V ostatních soudních agendách se takové „pravidlo“ neobjevuje.

Jsem si vědom toho, že před Ústavním soudem končí jen nepatrný zlomek soudních případů, ty opatrovnické nevyjímaje. Těžko tedy dělat nějaké oficiální závěry. Ten nepoměr je však tak veliký, že mne nutí k zamyšlení, proč to tak je. Nabízí se mi lepší znalost účastníků - rodičů, kteří se u nalézacího soudu objevují častěji a hlavně se projevují přirozeněji. Mnohdy velmi nevybíravě. U odvolacího soudu se již zpravidla snaží chovat slušně i ti největší bouřliváci. Ale to je na vysvětlení dost málo. Že by bylo třeba opatrovnické specializace na odvolacích soudech? Snad, ale nálezy rušily rozhodnutí všech odvolacích soudů.

Nechci nijak „nasazovat“ na práci odvolacích soudů. Strávil jsem u odvolacího soudu sice nejkratší ale asi nejhezčí část svého soudcovského života. Ale toto zjištění mne nenechává klidným a chtěl jsem se o ně podělit. Nabídnout námět k zamyšlení. Rozhodování v opatrovnických věcech totiž považuji za jedno z nejtěžších a také z nejodpovědnějších vůbec. Bez patosu lze říci, že rozhodování o dětech je rozhodování o naší budoucnosti.

ústavní soud opatrovnictví názor rozhodnutí soudu

Diskuze k článku 2 komentářů

Ing. | 11.06.2018 12:11
Chození kolem tuze horké kaše

Pan předseda nám tu bezostyšně apeluje na zvýšení míry soudržnosti soudců soudů odvolacích se soudci soudů prvostupňových. Pěkně po mafiánsku a zcela bez skrupulí. To, že odvolací soud představuje poslední stupeň řádného opravného prostředku a že přistoupí-li ke změně rozhodnutí soudu prvostupňového namísto aby jeho špatné rozhodnutí zrušil a věc vrátil, tak že tím vědomě zbavuje účastníky řízení procesní možnosti napravit chyby rozhodování soudu, to pan Lichovník jaksi vyslovit opomíjí. A přitom právě v tom je podstata zrůdnosti opatrovnického soudnictví u nás. Namísto poctivého poskytnutí ochrany právům účastníků řízení se soudy dopouštějí skořápek s paragrafy, jimiž prosazují v naprosté většině případů již předem předjatý výrok "děti matce". Z opatrovnického soudnictví se právě díky tomu dávno stal jeden velký svévolný systémový justiční podvod vůči dětem i jejich rodičům.

Jan Novák | 12.06.2018 11:19
Komunistické poroučení větru dešti..., anebo obyčejná zlodějina

Současná úprava vyživovací povinnosti v ČR stále vychází ze socialistické představy, že lze na základě rozhodnutí takzvaného nezávislého soudu libovolně přesunovat majetek mezi jednotlivými osobami. Tato praxe kontinuálně vychází z dob předlistopadových a je založena na pohrdání základních nejen majetkových práv povinných ze strany soudní moci stejně jako spoléhání na primitivní posttotalitní represi trestní a exekuční při výkonu práv s výživou spojených. Aby takový systém vůbec mohl fungovat, je založený na systematickém neústavním odepření základních práv povinných, zneužívání a manipulaci s mezinárodními dohodami a obyčejné lidské hlouposti. A jako každý totalitní systém využívají i v tomto případě zainteresované skupiny (soudy a jejich dohledový orgán, exekutoři ale i nejrůznější „neziskové“ organizace, v jejichž pozadí stojí některé advokátní nebo exekutorské úřady a jejich činnost dokonce dotuje stát) k udržení svého vlivu a rozhodování v zajetých kolejích šíření demagogické propagandy, účelových polopravd, ale i nestydatých lží. Takovou účelovou demagogií snažící se zakrýt stav, že vyživovací povinnost je v České republice stanovována a výživné přiznáváno naprosto mimo ústavní principy vymezené LZPS a ÚPD a že právní stát je tedy v této zemi pouhou chimérou.

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze