Vyklizení nemovitosti po skončení nájemního vztahu představuje v českém právním prostředí dlouhodobě problematickou otázku.
Popraskané kachličky nebo klesající strop při rekonstrukci sousední bytové jednotky. Stavba podzemních garáží nebo bytového domu, která naruší statiku vedlejšího domu. Terénní úpravy na pozemku, které změní odtok dešťové vody a způsobí zatékání do suterénu sousedního domu.
Je Vaše stavba či stavba, kterou chcete koupit na cizím pozemku. Jaká rizika toho mohou pro vlastníky staveb, případně zájemce o jejich koupi plynout?
Je přípustná jednostranná změna místa plnění – bankovního účtu? Za jakých podmínek lze aplikovat náhradní plnění složením do soudní úschovy?
V praxi dochází nezřídka k situaci, kdy pachatel spáchá majetkový trestný čin. Současně pachatel vlastní nemovitou věc, kterou užije jako zástavu pro získání hypotečního úvěru od banky. Nemusí se jednat o nemovitou věc spojenou se samotnou trestnou činností, může však představovat i výnos z trestné činnosti.
SVJ je specializovaná právnická osoba, která se má soustředit na správu domu a pozemku. Život však přináší různé situace a společenství vlastníků často musí řešit otázky, co ještě se správou domu souvisí a co už ne. Společenství tak často váhají, co ještě smí dělat a co už nikoli. S tím souvisí i otázka, zda SVJ smí nabýt pozemek a pokud ano, tak jaký.
Je to tak třikrát do roka, co se na advokátní kancelář obrací novomanželé s dotazem na ochranu svých budoucích investic. Většinou přichází s tím, že mají již vše ošetřené, nově budovanou nemovitost budou mít ve výlučném vlastnictví, protože mají podepsanou smlouvu o smlouvě budoucí „jen na sebe“. Právníci developera údajně připraví kupní smlouvu „jen na ně“, takže tímto je to vyřešeno. A zhruba stejný počet klientů se obrátí na kancelář v době rozvodu s tím, že jim budoucí exmanžel/ka tvrdí, že jejich výlučný byt/dům „koupený“ před manželstvím (rozuměj podepsaná smlouva o smlouvě budoucí) je ve společném jmění manželů.
Úmrtí blízkého bývá téměř vždy obdobím náročných zkoušek vzájemných vztahů v rodině – mezi sourozenci, rodiči, dětmi a dalšími blízkými. Nad rámec ztráty, s níž se rodina musí vyrovnat, přichází záhy další náročná etapa, kterou je řízení o pozůstalosti; v jeho rámci pak dochází nezřídka k emočně vypjatým situacím, jichž se účastní právě výše zmínění členové rodiny.
Ještě před nabytím účinnosti nového stavebního zákona přistupovala řada měst k uzavírání takzvaných "smluv o spolupráci" ve kterých s investory sjednávala základní podmínky realizace jejich investičních záměrů na území města a vzájemné spolupráce. Nový stavební zákon nastavil v podobě institutu plánovacích smluv této zavedené praxi základní právní rámec vycházející z osvědčených modelů spolupráce. Co plánovací smlouvy oběma stranám přinášejí? A jak mohou pomáhat udržitelnému rozvoji už při územním plánování?
V prosinci se úřady a stavebníci dočkali novely nového stavebního zákona, která by měla pomoci s problémy s digitálními informačními systémy, jako jsou Národní geoportál územního plánování nebo Informační systém stavebního řízení. Ministerstvo pro místní rozvoj v těchto dnech tzv. bypass uvádí do praxe[1]. Novela sice řeší mnohé nešvary digitalizace, kterou zavedl nový stavební zákon, nicméně sama vyvolává další otázky.
