Jak úspěšně zapsat ochrannou známku, aby byla nezaměnitelná? Rozhodnutí českých soudů nám poskytují ohledně zápisu ochranných známek nejednu radu.

K dotváření práva soudy dochází nepochybně již řádově mnoho let, u nás se však o něm začalo hovořit až relativně nedávno, první výslovné zmínky o něm nalézáme v časopisecké literatuře, monografiích a sbornících, formulované pod vlivem především německých autorů, spíše až počátkem tohoto století.

Problematika tzv. překvapivých rozhodnutí v občanskoprávních soudních řízeních je úzce spjata se zásadou právní jistoty a zásadou legitimního očekávání.

Zatímco v předchozích příspěvcích jsem se zabýval náležitostmi závětí z hlediska formy, dnes se zaměřím na zajímavou náležitost obsahovou. Závěť je totiž právním jednáním a jako taková nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

Kdyby byl občanský zákoník dítětem, již by v tuto chvíli dostával své první vysvědčení. Doba šesti let však z hlediska života zákona příliš neznamená, takže je ještě brzy zákon komplexně hodnotit.