Ústavní soud obdržel dvě stížnosti strany Volt Česko, poukazují na nepřiznané koalice ve sněmovních volbách. Jedna se týká kandidátek Stačilo!, druhá kandidátek hnutí SPD.
JUDr. Hana Lenghartová je advokátka, mediátorka a žena mnoha rolí, která se i přes svůj nabitý profesní a osobní život nebojí vstoupit do veřejného prostoru s jasnými postoji a s jasnou vizí.
Když Karel Šimka nazval svůj příspěvek „Právo je nic“, říkal jsem si, že v duchu kongresové dialektiky zvolím název „Právo je něco“. Ale co?[1]. Třeba „vůle vládnoucí třídy povýšená na zákon“? „Nástroj k regulování života společnosti, jehož využívá stát v zájmu vládnoucí třídy“? A metodou volné asociace mě napadl další název příspěvku: „Ochrana ústavnosti jako nástroj usurpace moci“. K mému příspěvku by se hodil. Hodlám se totiž věnovat – jak ostatně napovídá i označení našeho konferenčního bloku – otázkám soudnictví, konkrétně pak soudnictví ústavního. A to nejen proto, že se v souvislosti s prezidentskými volbami v Rumunsku dostalo opět do popředí mediálního zájmu. Nakonec jsem zvolil název méně provokativní, přesto snad obsah vystihující.
Praha 15. května (ČTK) - Rozhodnutí prezidenta Petra Pavla o tom, že se letos volby do Poslanecké sněmovny uskuteční 3. a 4. října, bylo vydáno ve Sbírce zákonů. Začala tím oficiálně volební kampaň, která přinese povinnosti pro strany, hnutí i jejich koalice.
Esej představuje právně-politologickou analýzu zkázy Řádu Jedi ve filmu Star Wars: Epizoda III – Pomsta Sithů, přičemž ji interpretuje jako modelový případ institucionálního selhání v době extrémní bezpečnostní krize.
Praha 25. dubna (ČTK) - Zveřejňování zjevně nepravdivé nebo hrubě urážlivé informace v kampani před republikovými a regionálními volbami zřejmě nebude přestupkem, za který by hrozila až dvoumilionová sankce.
V této epizodě podcastu Právní Kontroverze vede Petr Agha rozhovor s Otakarem Foltýnem – expertem na bezpečnostní strategii a člověkem, který bezpečnostní logiku státu zná z první ruky.
Praha 19. února (ČTK) - Sněmovna zřejmě otevře členství v politických stranách a hnutích v Česku také dospělým občanům jiných států Evropské unie. Podmínkou bude jejich trvalý nebo přechodný pobyt v ČR, nebudou smět strany zakládat ani být v jejich statutárních orgánech.
Korespondenční hlasování je tradiční alternativa k osobnímu hlasování ve volební místnosti.
Lucemburk/Brusel/Praha 19. listopadu (zpravodajka ČTK) - Česko a Polsko tím, že nedovolují cizincům z Evropské unie vstupovat do politických stran, porušují unijní právo, rozhodl dnes Soudní dvůr EU. Evropská komise obě země zažalovala s tím, že státy tak omezují právo cizinců kandidovat v místních a evropských volbách za stejných podmínek, jaké mají čeští a polští občané.