Jedná se o soubor opatření Ministerstva spravedlnosti, která řeší současnou mimořádnou situaci spojenou s šířením koronaviru. Cílem je pomoci osobám účastnícím se soudních řízení, poškozeným a obětem trestných činů, dlužníkům v exekuci a insolvenci nebo právnickým osobám, jako jsou např. obchodní společnosti či družstva.
Navrhované úpravy v oblasti insolvencí přináší pomoc podnikatelům, jejichž podnikání může být v důsledku současné situace ohroženo. Na pomoc pro ně cílí hned několik opatření. Jde například o odložení povinnosti podat na sebe insolvenční návrh, ochranu před věřitelskými insolvenčními návrhy, a tím poskytnutí více času na řešení problematické situace způsobené koronavirem, či institut mimořádného moratoria. Dlužníkům by pak mohlo pomoci, že tzv. stará oddlužení (zahájená před oddlužovací novelou v r. 2019) soud nezruší, když dlužník nebude kvůli současné situaci plnit splátkový kalendář, popř. dlužník bude moci být osvobozen od dluhů, i když ve starých oddluženích splatí v důsledku koronavirové situace méně než 30 % dluhů.
Opatření v oblasti exekucí míří na dlužníky, kteří se dlouhodobě nacházejí v tíživé finanční situaci a v současné době patří mezi nejohroženější skupiny, neboť nemají žádnou finanční rezervu, jejich zaměstnání je mnohdy nestabilní a v podstatě ze dne na den se mohou ocitnout bez jakéhokoliv příjmu. Ti mají mnohdy mnoho exekucí, jejichž vymáhání je bezvýsledné. Ministerstvo proto navrhuje takové exekuce za určitých podmínek zastavit. Soudní exekutoři budou mít povinnost rozhodnout o zastavení exekuce v případě, že po dobu posledních 3 let nedošlo k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti nebo nebyl-li po tuto dobu zjištěn či zajištěn žádný majetek. Rozhodnutí o zastavení by mohl odvrátit věřitel, který by na výzvu soudního exekutora složil zálohu na náklady exekuce.
Kvůli karanténním opatřením je právnickým osobám ztíženo nebo zcela znemožněno například konání valných hromad či členských schůzí družstev. Tím je jejich fungování ohroženo. Návrh zákona zjednodušuje družstvům, obchodním společnostem a dalším právnickým osobám (např. SVJ) rozhodování na dálku, a to např. elektronicky. Kromě toho se navrhuje možnost automatického prodloužení nebo obnovení funkčního období členů voleného orgánu, jimž v době trvání mimořádných opatření uplynulo (se souhlasem dané osoby), popř. připuštění tzv. kooptace, tedy volby člena orgánu samotnými členy orgánu. Dále se pak prodlužuje lhůta pro svolání valné hromady kapitálové společnosti či členské schůze družstva z důvodu projednání řádné účetní závěrky, a to o 3 měsíce ode dne skončení mimořádných opatření.
V soudním řízení se lidem a firmám rozšiřuje možnost, aby jim soud prominul zmeškání úkonu, ke kterému došlo např. kvůli pobytu v karanténě. Žádosti o prominutí bude možné podávat do stanovené doby od ukončení nouzového stavu, ale případně i později, pokud např. karanténa přetrvá déle. Doba, v níž bude možné podat žádost, se bude lišit podle typu řízení tak, jako už je tomu ostatně dnes u lhůt, které se mohou prominout i podle současné právní úpravy (např. do 15 dnů v občanském soudním řízení, do 3 dnů v trestním řízení).
Tzv. Lex covid justice připravilo Ministerstvo spravedlnosti ve spolupráci s externími odborníky, jako jsou zástupci justice, insolvenčních správců, advokátů a odborné veřejnosti.
Podrobnější informace k tzv. lex covid pro oblast justice, insolvencí a exekucí najdete v pdf dokumentu zde.
Diskuze k článku ()