Verdikt nad Křístkem vynesl Městský soud v Brně a potvrdil ho jihomoravský krajský soud. V následném dovolání k Nejvyššímu soudu muž zpochybnil rozsah dokazování i hodnocení důkazů. Poukazoval také na to, že šlo o policejní provokaci. S tím ale Nejvyšší soud nesouhlasil.
"Pokud policista vstoupí do kontaktu s pachatelem a určitým způsobem ovlivňuje jeho jednání, vždy se tak může stát výlučně na podkladě zákona, formou a v rozsahu zákonem stanoveném. Tento vstup policie musí mít charakter pasivního jednání, aby pachatele nepodněcovalo k realizaci toho, co sám nemá v úmyslu konat," stojí v usnesení. Všechny podmínky podle soudu policisté v Křístkově případu splnili.
V kauze figuroval ještě druhý obžalovaný František Laššák, který se proti prvoinstančnímu rozsudku neodvolal. Soud jej poslal do vězení na dva roky s tříletou podmínkou.
Podle pravomocného verdiktu kontaktoval policistu člověk, který věděl o vyšetřování počítačového hackera ze severní Moravy Křístka. V minulosti už byl Křístek třikrát trestaný, ve vězení byl za podvody založené na počítačových znalostech.
Kriminalisté Křístkovi v roce 2015 při domovní prohlídce zabavili i harddisk, na kterém byla údajně uložena zašifrovaná data vedoucí k 3284 bitcoinům. Pomocí úplatku chtěl Křístek získat data zpět. Závěrečná nabídka činila polovinu hodnoty bitcoinů na disku, v tehdejším přepočtu 384 milionů korun. Tehdy už ale všechno monitorovala policie.
Diskuze k článku ()