Představena nová politika pro lepší vymáhání spotřebitelských práv v EU

Přestože v rámci EU již v současné době platí jedno z nejpřísnějších pravidel ochraňujících spotřebitele, Evropská komise („Komise“) v dubnu tohoto roku představila již dříve avizovanou politiku nazvanou New Deal for Consumers („Politika“), kterou chce ochranu spotřebitelů ještě posílit a spotřebitelům umožnit efektivnější vymáhání jejich práv. Přestože se některé navrhované změny dají považovat pouze za drobné úpravy stávajících předpisů, jiné se týkají oblastí, které nebyly v rámci EU dosud harmonizovány.

TC
advokátní koncipient, Havel & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář
Partner, HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář
partner, HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář
Foto: Fotolia

Přestože se některé navrhované změny dají považovat pouze za drobné úpravy stávajících předpisů, jiné se týkají oblastí, které nebyly v rámci EU dosud harmonizovány.

Posílení práv spotřebitelů na internetu 

Komise má v úmyslu znovu rozšířit informační povinnosti, které musí plnit provozovatelé elektronických obchodů. Bude-li Politika úspěšně prosazena, spotřebitelé budou muset být zřetelně informováni o tom, zda je provozovatelem konkrétního e-shopu nepodnikající fyzická osoba nebo podnikatel. Zavedením této menší změny si Komise slibuje zlepšení informovanosti spotřebitelů o tom, zda se na jejich vztah použijí ustanovení týkající se ochrany spotřebitelů.

Politika dále ve snaze posílit práva spotřebitelů navrhuje, aby měl provozovatel on-line platformy povinnost zřetelně označit placené výsledky vyhledávání, které jsou upřednostněny před výsledky neplacenými. Spotřebitel by měl být rovněž informován o parametrech, na jejichž základě jsou tyto placené výsledky upřednostňovány. Tato změna by měla dopad nejen například na Google či Seznam, ale také na jiné vyhledávače.

Komise ve své Politice taktéž navrhuje, aby všichni spotřebitelé na území EU měli právo zrušit smlouvu, na jejímž základě je spotřebiteli zdarma poskytována digitální služba (např. cloudové uložiště, sociální síť nebo e-mailový účet). U těchto digitálních služeb spotřebitel jejich provozovatelům často poskytuje své osobní údaje, které následně může provozovatel využít např. za účelem marketingu. Vedle jiných nástrojů ochrany upravených v novém obecném nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) by spotřebitel měl mít právo bez uvedení důvodu odstoupit od smlouvy na digitální službu do 14 dnů od jejího uzavření, a tím mimo jiné zabránit dalšímu zpracování svých osobních údajů. Obdobná úprava v současné době platí i pro smlouvy uzavírané distančním způsobem, jejichž předmětem je koupě nebo poskytování placené digitální služby.

Prosazování spotřebitelských práv 

Komise v rámci Politiky dále navrhuje zrušit směrnici[1], která ukládala členským státům zavedení možnosti pro kvalifikované subjekty podávat žaloby na ochranu společných zájmů spotřebitelů. Těmito žalobami se v současné době lze domáhat práva na zdržení se nebo zákaz jednání, které porušuje právní předpisy EU a porušuje společné zájmy spotřebitelů.

Vzhledem k tomu, že výše zmíněná směrnice údajně nedokáže efektivně chránit zájmy spotřebitelů v rámci celé EU, Komise navrhuje přijetí nové směrnice[2], jejíž návrh byl publikován spolu s Politikou. Navrhovanou směrnicí chce Komise členským státům EU uložit zavedení tzv. zástupných žalob (representative actions) do vnitrostátního práva, které lze považovat za evropskou podobu tzv. hromadných žalob (class actions) známých zejména z právního řádu Spojených států amerických. Navrhovaná podoba zástupných žalob vychází ze současně účinné směrnice a znatelně rozšiřuje rozsah nároků, kterých se mohou spotřebitelé dovolávat. K podání takové žaloby mají být legitimovány pouze kvalifikované subjekty (zejména neziskové organizace zabývající se ochranou práv spotřebitelů), které budou navrženy samotnými členskými státy.

Bude-li navrhovaná směrnice přijata, spotřebitelé poškození nekalou obchodní praktikou se nebudou moci prostřednictvím neziskové organizace hromadně domáhat pouze práva na zdržení se nebo zákaz jednání porušující práva spotřebitelů, ale rovněž práva na náhradu skutečné škody či práva na výměnu nebo opravu vadného výrobku.

Zavedení zástupných žalob považujeme za významnou změnu, neboť podobné právo na podání kolektivních žalob v obdobném rozsahu není v současné době přítomno ve všech členských státech EU. V návrhu Komise pak spatřujeme reakci na kauzu Dieselgate, která se dotkla velkého množství spotřebitelů na území EU.

Pro úplnost doplňujeme, že na začátku dubna 2018 česká vláda schválila věcný záměr zákona o hromadných žalobách[3], který má do českého právního řádu takové hromadné žaloby rovněž zavést. V rámci tohoto záměru je primárně pracováno s tzv. opt-out režimem, který ve zjednodušené formě znamená, že za účastníka hromadné žaloby je považována každá osoba, která má v téže věci obdobný nárok (např. všichni kupující určitého výrobku). Taková osoba by se tedy sama nemusela aktivně připojovat k podané hromadné žalobě. Dodáváme, že s tímto režimem je v rámci věcného záměru pracováno zejména s řízeními, která mají mít třicet (30) a více účastníků. Pro řízení s menším počtem účastníků je v rámci věcného záměru naopak pracováno s tzv. opt-in režimem, kde se každá osoba musí k takové hromadné žalobě připojit. 

Jelikož není uvedený návrh ještě ani v paragrafovém znění, je možné, že tento zákon bude mít ve finální verzi velmi odlišnou podobu, bude-li vůbec přijat.

Navýšení pokut za porušení ustanovení na ochranu spotřebitelů 

Za další významnou změnu v rámci nové Politiky považujeme znatelné navýšení pokut, které mohou správní orgány členských států udělovat osobám, jež poruší předpisy na ochranu spotřebitele.

Komise v souvisejícím návrhu směrnice[4], kterým mají být měněny související stávající směrnice, mimo jiné ukládá členským státům, aby zavedly maximální výši udělené pokuty za rozsáhlá protiprávní jednání alespoň ve výši 4% ročního obratu dotčeného obchodníka. Dodáváme, že pokud se jedná o rozsáhlá protiprávní jednání s unijním rozměrem, výše pokuty se má odvozovat od kumulativního ročního obratu dosaženého obchodníkem v rámci všech dotčených členských států EU. Členské státy by měly mít v rámci transpozice navrhované směrnice možnost tuto procentuální sazbu i navýšit dle svých potřeb.

Jednotné zacházení se spotřebiteli 

Navrhovaná Politika se rovněž okrajově zabývá jednotným zacházením se spotřebiteli v rámci členských států EU. Komise si tím slibuje odstranění soutěžních praktik, kdy tentýž výrobce pod stejnou značkou či pod totožným marketingovým sdělením uvádí výrobky, které jsou však v rámci jednotlivých zemí kvalitativně odlišné (jako příklad poslouží např. četné testy dvojí kvality potravin zakoupených v ČR a Německu).

Komise tak chce docílit toho, že výrobek nabízený v rámci jednoho členského státu bude mít prakticky stejné složení jako v jiných členských státech EU. V tomto ohledu probíhala v květnu 2018 celoevropská testovací kampaň kvality a složení výrobků, jejíž výsledky by měly být k dispozici do konce roku 2018. Bližší informace k problematice dvojí kvality potravin naleznete v článku Oznámení Evropské komise v boji s dvojí kvalitou potravin.

Podpora obchodníků v rámci odstoupení od smlouvy

Ačkoli Politika logicky vyznívá v souladu s trendem ochrany spotřebitelů, reaguje částečně i na náměty obchodníků z praxe. Právo spotřebitele odstoupit do 14 dnů od koupě zboží mimo provozovnu obchodníka sice vedlo ke značnému nárůstu e-commerce, ale jsou známé časté případy jeho zneužívání spotřebiteli. Politika se proto snaží zavést pravidlo, že odstoupit může jen spotřebitel, který zakoupené zboží vyzkoušel nanejvýš tak, jak by to učinil v kamenné prodejně – což je ostatně praxe, která již nyní běžně funguje. 

Spotřebitelé, kteří si například na 14 dní „zakoupí“ fotoaparát na dovolenou, kde jej notně používají, a následně poslední den lhůty od smlouvy odstoupí a budou žádat zpět své peníze, by měli mít již smůlu a právo odstoupit by jim mělo být odepřeno. Obchodníci budou mít dále oproti dnešnímu znění relevantních směrnic právo před vrácením peněz nejdříve vrácené zboží posoudit.

Závěr 

Celkovou koncepci Politiky lze z pohledu spotřebitele hodnotit pozitivně, neboť si klade za cíl umožnit spotřebitelům efektivněji prosazovat jejich práva. Z pohledu obchodníků lze naopak konstatovat, že Politika přinese další povinnosti, které budou muset plnit vůči spotřebitelům. Budou-li opatření navržená v rámci Politiky prosazena, doporučujeme zavčas zahájit analýzu současného stavu za účelem prověření, zda obchodník plní veškeré povinnosti vůči spotřebitelům, které pro něj plynou jak z dosavadní, tak navrhované právní úpravy. Jakékoliv nedostatky doporučujeme včas odstranit, neboť případné sankce ze strany správních orgánů nebo nároky spotřebitelů uplatněné ze zástupných žalob mohou být citelné.

K úspěšnému prosazení navrhované Politiky a k její faktické implementaci povede ještě dlouhá cesta, protože k jejímu zavedení je zapotřebí změnit celkem čtyři v současnosti platné směrnice a schválit jednu zcela novou. Výsledná podoba nově zavedených pravidel se tak může od návrhu vlivem legislativního procesu podstatně lišit. Proto budeme situaci kolem přijímání jednotlivých směrnic a celkového prosazování Politiky pro spotřebitele samozřejmě dále sledovat a včas Vás informovat. 


[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/22/ES o žalobách na zdržení se jednání v oblasti ochrany zájmů spotřebitelů.

[2] Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES.

[3] Návrh věcného záměru zákona o hromadných žalobách, č. 153/17.

[4] Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993, směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU, pokud jde o lepší vymáhání a modernizaci právních předpisů EU na ochranu spotřebitele.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články