Prakticky ve všech provozovaných resp. vyrobených motorových vozidlech je namontováno počítadlo ujeté vzdálenosti, což je přístroj zaznamenávající celkovou ujetou vzdálenost vozidla, čímž by měla být poskytnuta povšechná informace o celkovém opotřebení motorového vozidla. Počítadlo ujeté vzdálenosti se běžně v češtině nazývá „tachometr“, přestože nejde o exaktní označení, když pojem tachometr v pravém slova smyslu označuje zařízení na měření rychlosti, nikoliv ujeté vzdálenosti. Počítadlo ujeté vzdálenosti bude nadále v textu označováno jako tachometr, neboť jde o celospolečensky vžité označení. Tachometr může fungovat na mechanickém nebo elektronickém principu.
Někteří prodejci motorových vozidel záměrně manipulují s tachometrem, tedy úmyslně snižují hodnoty ujeté vzdálenosti resp. počet ujetých kilometrů, zobrazených na tachometru. Účelem takového zásahu je vyvolat v kupujícím dojem, že je auto mnohem méně opotřebované, než je tomu ve skutečnosti. Výsledkem je umělé navýšení ceny vozu, který má reálně nižší hodnotu. Pro tuto manipulaci s tachometrem je běžně vžit pojem „stočení tachometru“. Pro názornost si takovou situaci vymodelujeme na velmi zjednodušeném vzorovém příkladu:
Výrobce doporučuje výměnu dílu XY po 200 000 ujetých kilometrech, přičemž prodejní cena tohoto dílu je +/- 25 000 Kč. Vozidlo reálně ujelo 280 000 kilometrů, ale tachometr je stočený na hodnotu 140 000 ujetých kilometrů. Reálná hodnota vozidla je maximálně 50 000 Kč, neboť je nasnadě potřeba vyměnit díl XY a provést další opravy vozidla vzhledem k jeho značnému opotřebení. Prodejce automobil nabízí za 95 000 Kč, což není kupujícímu nikterak zvláštní, když 140 000 kilometrů se mu nejeví jako vysoký nájezd a výměna dílu XY „bude aktuální“ až po 60 000 kilometrech. Ve skutečnosti však díl XY značně „přesluhuje“, čímž vyvolává i další doprovodné závady na vozidle.
Následky stočení tachometru
Jaké má následky koupě automobilu, u kterého je ex post zjištěno, že počet fakticky ujetých kilometrů je mnohem vyšší než počet ujetých kilometrů zobrazených na stočeném tachometru?
Vzhledem k následkům, lze na uvedený problém pohlížet z mnoha úhlů pohledu, tedy např. z finančního, bezpečnostního, nebo právního hlediska, které nás zajímá nejvíce. Finanční následky jsou pro kupce velmi nepříznivé, tratíc tento desítky tisíc Kč, jež bude muset investovat do oprav automobilu, které vzhledem k podvodně deklarovanému nižšímu nájezdu nemohl rozumně předpokládat. Rovněž se nabízí bezpečnostní hledisko, kdy „značně přesluhující“ opotřebované díly, případně absentující pravidelný servis, mohou mít nepříznivé následky na bezpečnost silničního provozu a zdraví jeho účastníků. S tímto rizikem není kupec seznámen, neboť ho vzhledem k počtu ujetých kilometrů nepředpokládá.
Právní důsledky dopadají jak na kupce, tak na prodejce vozidla. Prodejce mohl naplnit znaky skutkové podstaty přestupku či trestného činu a kupující již takové vozidlo dále neprodá, neboť renomované autobazary a mnozí jednotliví kupci, najeté kilometry kontrolují a takové vozidlo nezakoupí. Rovněž se nabízí připomenout, že oklamaný kupující (nyní v roli prodávajícího) by skutečnost o stočeném tachometru neměl zatajit, neboť by se v opačném případě mohl dopustit protiprávního jednání, stejně tak jako prvotní prodejce.
Právní ukotvení
Ustanovení § 36 odst. 4 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o podmínkách provozu vozidel na PK“): „Záznam o celkové ujeté vzdálenosti na počítadle ujeté vzdálenosti nesmí být měněn, ledaže ke změně dojde při opravě nebo výměně počítadla ujeté vzdálenosti. O provedení opravy nebo výměny počítadla ujeté vzdálenosti vystaví osoba, která tuto opravu nebo výměnu provedla, protokol, jenž předá provozovateli silničního vozidla. Provozovatel silničního vozidla předá protokol stanici technické kontroly při nejbližší evidenční kontrole. …“
Ustanovení § 48 odst. 3 písm. b) zákona o podmínkách provozu vozidel na PK: „Stanice technické kontroly při evidenční kontrole silničního vozidla zjišťuje stav počítadla ujeté vzdálenosti silničního vozidla.“
Ustanovení § 48 odst. 5 písm. b) zákona o podmínkách provozu vozidel na PK: „Protokol o evidenční kontrole silničního vozidla pozbývá platnosti, pokud po provedení evidenční kontroly došlo ke snížení hodnoty ujeté vzdálenosti na počítadle ujeté vzdálenosti silničního vozidla.“
Ustanovení § 83 odst. 1 písm. j) až k) zákona o podmínkách provozu vozidel na PK: „Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že …
j) v rozporu s § 36 odst. 4 změní záznam o celkové ujeté vzdálenosti na počítadle ujeté vzdálenosti,
k) v případě provedení opravy nebo výměny počítadla ujeté vzdálenosti o této skutečnosti nevystaví protokol podle § 36 odst. 4 nebo jej nepředá provozovateli silničního vozidla,
l) jako provozovatel silničního vozidla nepředá stanici technické kontroly při nejbližší evidenční kontrole protokol o provedení opravy nebo výměny počítadla ujeté vzdálenosti vystavený podle § 36 odst. 4,…“
Ustanovení § 83 odst. 2 písm. b) až d) zákona o podmínkách provozu vozidel na PK:
„Za přestupek lze uložit pokutu do …
b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. j) nebo v),
c) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až g), i), k), m) až p), r) až u) nebo w), nebo
d) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. l).“
Ustanovení § 83a odst. 1 písm. x) až z) zákona o podmínkách provozu vozidel na PK: „Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že …
x) v rozporu s § 36 odst. 4 změní záznam o celkové ujeté vzdálenosti na počítadle ujeté vzdálenosti,
y) v případě provedení opravy nebo výměny počítadla ujeté vzdálenosti o této skutečnosti nevystaví protokol podle § 36 odst. 4 nebo jej nepředá provozovateli silničního vozidla, nebo
z) jako provozovatel silničního vozidla nepředá stanici technické kontroly při nejbližší evidenční kontrole protokol o provedení opravy nebo výměny počítadla ujeté vzdálenosti vystavený podle § 36 odst. 4.“
Ustanovení § 83a odst. 10 písm. c) až e) zákona o podmínkách provozu vozidel na PK:
„Za přestupek lze uložit pokutu do …
c) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), j), r), t) až x), odstavce 2 písm. a), c), f) nebo g), odstavce 3 písm. c), d), f), h), j) nebo k), odstavce 4 písm. c), d), e), f), h) nebo j), odstavce 6 písm. a), b), d) nebo e), odstavce 7, 8 nebo odstavce 9 písm. b) až f),
d) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) až i) nebo y), odstavce 2 písm. b) nebo d), odstavce 3 písm. a), b), i), m) nebo n), odstavce 4 písm. a) nebo i) nebo odstavce 5, nebo
e) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. z).“
Trestný čin podvodu podle ustanovení § 209 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TZ“):
„(1) Kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a byl-li za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán.
(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 větší škodu.
(4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,
b) spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného,
c) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, nebo
d) způsobí-li takovým činem značnou škodu.
(5) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu, nebo
b) spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání teroristického trestného činu, trestného činu financování terorismu (§ 312d) nebo vyhrožování teroristickým trestným činem (§ 312f).
(6) Příprava je trestná.“
Ustanovení § 138 odst. 1 TZ: „Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) škodou nikoli nepatrnou škoda dosahující částky nejméně 10 000 Kč,
b) škodou nikoli malou škoda dosahující částky nejméně 50 000 Kč,
c) větší škodou škoda dosahující částky nejméně 100 000 Kč,
d) značnou škodou škoda dosahující částky nejméně 1 000 000 Kč a
e) škodou velkého rozsahu škoda dosahující částky nejméně 10 000 000 Kč.“
Prevence a ex post postup
Každý zájemce o koupi motorového vozidla by si měl toto vozidlo zkontrolovat v databázi Ministerstva dopravy ČR, tj. zadat kód VIN (o němž jsme psali v minulém článku) do online aplikace dostupné na webové adrese: https://www.kontrolatachometru.cz. Tato aplikace zobrazí hodnoty tachometru naměřené při technických prohlídkách, měření emisí, nebo již zmíněné evidenční kontrole. Alarmující pak bude zejména pokles počtu ujetých kilometrů od předešlého záznamu, tak jako se to stalo jednomu z autorů článku, když si chtěl zakoupit automobil AUDI A4, využívajíc aplikaci ministerstva dopravy:
Shora uvedené údaje zjevně svědčí o tom, že s tachometrem není něco v pořádku, když během dvou let vozidlo najelo mínus 486 kilometrů, tedy existuje podezření, že je stočený.
Problém nastává při koupi jednotlivě dovezeného vozidla, neboť k takovému vozidlu neexistuje v aplikaci Ministerstva dopravy ČR auditní stopa, tak jako u vozidla dlouhodobě provozovaného v České republice. Pak lze provést alespoň vizuální prohlídku za účelem vytvoření názoru, zda stav vozidla odpovídá deklarovanému nájezdu kilometrů. Při takové prohlídce doporučujeme zaměřit se na ovládací prvky přicházející do kontaktu s končetinami řidiče (pedály, páčky, volant, řadicí páka), kdy mohou tyto být nápadně neopotřebované (prodejce vyměnil ohmatané prvky za neopotřebované), nebo naopak nápadně opotřebované, vzhledem k deklarovanému kilometrovému nájezdu.
Nastíněné podněty k prevenci nejsou všeobjímající, pročež nejlepším postupem zřejmě bude automobil nechat prohlédnout u „svého“ automechanika, který následně zhodnotí jeho stav v poměru k prodejní ceně, a to bez ohledu na hodnoty uvedené na tachometru.
Pokud však kupující stočený tachometr odhalí až po koupi vozidla, je namístě odstoupení od smlouvy, a pokud prodejce odstoupení od smlouvy neakceptuje (nechce vrátit peníze), pak bychom doporučovali dle konkrétní situace buďto vydat předžalobní výzvu a domáhat se odstoupení od smlouvy občanskoprávní cestou, anebo případně skutek oznámit správnímu orgánu příslušnému k projednání některého z přestupků týkajících se zakázané manipulace s tachometry. Přestože jsme si vědomi subsidiarity trestní represe, jsme přesvědčení, že za určitých podmínek (škoda nad 10 000 Kč, nouzový stav způsobený pandemií) může jednání prodejce naplňovat skutkovou podstatu trestného činu podvodu podle § 209 TZ. Záhodno poznamenat, vracejíc se ke vzorovému příkladu z úvodu článku, že trestněprávní škodu zde spatřujeme v neoprávněně vylákané částce, tj. +/- 45 000 Kč.
Závěr
Ze shora uvedených informací vyplývá, že tzv. „stočený tachometr“ může mít velmi neblahé, nejen právní, následky, ale na druhé straně existují jisté preventivní kroky ke snížení rizika. V příštím článku budeme pokračovat předestřením problémů, jež mohou nastat při uzavírání kupní smlouvy na ojetý automobil.
Přečtěte si také: Vybrané komplikace spojené s koupí ojetého auta: VIN kód
Zdroje
- Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů
- Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
Diskuze k článku ()