Obchodní právo

Judikatura Nejvyššího správního soudu ve věci Yolt Services významně přispěla k výkladu pojmu skutečného vlastníka příjmů v oblasti mezinárodního zdanění. Pojďme rozebrat závěry soudů k odmítnutí snížené srážkové daně, otázku uplatnění look-through přístupu a důkazní břemeno plátce příjmů, a zasazuje je do kontextu související tuzemské i unijní judikatury.

Ještě před nedávnem bylo téma elektronické směnky předmětem pouhých spekulací. V roce 2023 se však elektronická směnka stala ve Velké Británii realitou, a to prostřednictvím zákona Electronic Trade Documents Act 2023. Tento článek představuje novinky, které tento zákon přinesl, a zároveň předkládá úvahu autora o možném začlenění elektronické směnky do našeho právního prostředí právě po vzoru Velké Británie.

Evropská unie připravuje významnou změnu pravidel pro boj s neférovými praktikami v potravinovém řetězci. V březnu 2024 představila Evropská komise návrh nového nařízení , jehož cílem je posílit ochranu zemědělců a dalších slabších aktérů proti nespravedlivému jednání velkých společností, zejména v přeshraničním obchodu. Pravidla nyní procházejí závěrečným schvalovacím procesem.

Není sporu o tom, že dobré mravy jsou v rámci podnikatelských vztahů aplikovatelné, avšak jejich konkrétní aplikace je oproti běžným občanskoprávním vztahům modifikovaná, resp. zúžená. To je poplatné tomu, že „obecné vnímání hranice mravnosti v podnikatelských vztazích (s přihlédnutím ke specifikům těchto vztahů a jejich subjektů) odlišné od vztahů nepodnikatelských.“[1], což se promítá i do posuzování ujednání o úroku z prodlení a konkrétního nároku na úroky z prodlení.

Nejvyšší soud potvrdil: předstižné návrhy na zápis změny do obchodního rejstříku jsou možné. Jaké jsou podmínky a co to znamená pro společnosti?

V našem předchozím příspěvku jsme shrnuli šíři změn, které oznámil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) na zářijovém setkání s Komisí pro hospodářskou soutěž ICC. Rozsah plánů byl překvapivý – od zvýšení notifikačních prahů a nového call-in modelu u kontroly fúzí přes osobní odpovědnost jednotlivců až po dohody na trhu práce a dawn raidy. Tento příspěvek je prvním ze série textů, ve kterých se zaměříme na jednotlivá témata. Začínáme novelou zákona o ochraně hospodářské soutěže, kterou ÚOHS označil za stěžejní pro svou budoucí činnost a která má přinést nový soutěžní nástroje (New Competition Tool, NCT).

České firmy často porušují povinnosti při přechodu práv a závazků z pracovněprávních vztahů. Dochází k tomu obzvlášť při prodeji, akvizicích a fúzích firem, ale i při reorganizacích, outsourcingu nebo štěpení činnosti.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) představil nedávno plán na zavedení pravděpodobně nejcitlivější změny v historii českého soutěžního práva. Chce zavést osobní odpovědnost fyzických osob za účast na kartelových dohodách. Pokud bude návrh přijat, budou manažeři čelit zcela novému riziku. Co je podstatou návrhu a jak se na plány ÚOHS díváme?

Ústavní soud se v recentním nálezu sp. zn. IV. ÚS 778/25, ze dne 3. 9. 2025 vymezil vůči rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu, když judikoval, že promlčecí lhůta v případě, že věřiteli přísluší právo určit dobu splnění dluhu, nemůže počít plynout před splatností (dospělostí) pohledávky.

Nedávná judikatura přinesla dočasné pozastavení sankcí za neprovedení zápisu v evidenci skutečných majitelů.

Due Diligence (DD) je právní, finanční, daňově účetní, technická a ekonomická prověrka podniku, jeho podílů, akcií, aktiv, pasiv apod., prováděná před prodejem nebo koupí podniku.

Smlouva o výkonu funkce představuje základní dokument, který upravuje práva a povinnosti jednatele společnosti s ručením omezeným. Pojďme si přiblížit jeho specifika.

Fundace patří mezi právnické osoby, které v českém právu zaujímají výjimečné postavení – jejich existence stojí na majetku vyčleněném k určitému účelu a jejich činnost je tímto účelem pevně svázána. Základními formami jsou nadace a nadační fond, které se od sebe liší zejména v požadavcích na základní kapitál, dlouhodobosti a způsobu nakládání s majetkem.

Ústavní soud se postavil na stranu finanční správy a posvětil doměření daně a penále emitentovi ve spojení s korunovými dluhopisy.

Drtivá většina podnikatelů v České republice má jak ve stanovách či společenské smlouvě, tak v živnostenském a obchodním rejstříku, uveden předmět podnikání: „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Jinými slovy tím říkáte, že Vaše společnost podniká v některých, případně ve všech oborech, které spadají pod volnou živnost.