Družstevní byt jako předmět daňové exekuce

…neboli subsidiární použití občanského soudního řádu při výkonu daňové exekuce na podíl v bytovém družstvu.

Mgr. Dominik Šlemrreferent Odboru řízení rizik Finančního úřadu pro hl. m. Prahu
Mgr. Lukáš Pulgret, LL.M.referent Odboru vymáhacího Územního pracoviště pro Prahu 4 Finančního úřadu pro hl. m. Prahu

Podle ustanovení § 178 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“) lze daňovou exekuci provést šesti způsoby, tj. srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb, přikázáním jiné peněžité pohledávky, postižením jiných majetkových práv, prodejem movitých věcí, nebo prodejem nemovitých věcí. V tomto článku se blíže zaměříme na družstevní podíl v bytovém družstvu, spadající do kategorie „jiných majetkových práv“, jakožto předmět daňové exekuce. 

Obecně k družstevnímu bydlení

Hovoříme-li o „vlastnictví družstevního bytu“, jde zpravidla o vlastnictví družstevního podílu a s ním spojeným právem byt užívat a povinností hradit družstvu nájemné, nikoliv o vlastnictví samotného bytu, třebaže existují i ojedinělé případy, kdy družstvo sice není vlastníkem bytu, ale má k němu zřízeno tzv. věcné břemeno.[1] O výhodách a nevýhodách družstevního bydlení již bylo vydáno mnoho odborných příspěvků. Zjednodušeně řečeno lze konstatovat, že pokud vlastník družstevního podílu v předmětném bytě přímo bydlí, tak je situace srovnatelná s přímým vlastnictvím bytu, ale pokud je byt určen k pronájmu, bude vždy lepší být jeho vlastníkem. 

Může daňový exekutor dohledat vlastnictví družstevního podílu daňového dlužníka?

Vlastnictví družstevního podílu v bytovém družstvu není znatelné v katastru nemovitostí, v čemž mohou někteří členové družstva spatřovat i výhodu oproti osobnímu vlastnictví bytu. Pokud je tedy daňový dlužník majitelem družstevního podílu v bytovém družstvu, může se zdát, že je tento majetek pro finanční úřad „neviditelný“ při vyhledávací činnosti, když navíc nájemník družstevního bytu, resp. vlastník družstevního podílu, nepodává u správce daně daňové přiznání k dani z nemovitých věcí. Opak je však pravdou, neboť je správce daně oprávněn vyžadovat součinnost podle ustanovení § 57 DŘ, a to včetně výzvy bytovému družstvu k poskytnutí informací o vlastnících družstevních podílů. Zjištění informací vedoucích ke stanovení bytového družstva, v němž by mohl mít daňový dlužník podíl, je pak jednak otázkou dobrých znalostí, dovedností a zkušeností konkrétního berního úředníka, ale i vhodně nastavených taktických postupů.

Správce daně je rovněž oprávněn vydat výzvu k podání prohlášení o majetku a zatají-li daňový dlužník vlastnictví družstevního podílu, pak se tím vystavuje trestněprávním následkům – viz náš dřívější článek Trestněprávní konsekvence nepodání prohlášení o majetku v rámci daňové exekuce.

Obecně k postupům při daňové exekuci

„Daňovou exekuci lze rozdělit do několika fází, přičemž ve fázi první provádí správce daně vyhledávací činnost, ve fázi druhé je přistoupeno k iniciaci samotné exekuce a ve fázi třetí jsou určeny konkrétní způsoby provedení daňové exekuce, dle objektu postižitelného exekucí, tj. např. příjem, movitý majetek, nemovitý majetek, apod. Velmi zjednodušeně lze říci, že daňový exekutor je veden snahou jakkoliv zákonně uspokojit pohledávky správce daně za daňovým dlužníkem, a to podle konkrétních parametrů konkrétní situace dlužníka.“[2]

„Při provádění daňové exekuce se subsidiárně použije zákon č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ“), neboť úprava daňové exekuce není v DŘ popsána všeobjímajícím komplexním způsobem. Nestanoví-li DŘ jinak, postupuje se při daňové exekuci podle OSŘ. Pravomoci správce daně v postavení exekučního orgánu jsou upraveny pouze DŘ, avšak vystupuje-li správce daně v postavení osoby oprávněné z exekučního titulu, použije se obdobně OSŘ, konkrétně ustanovení, jež upravují procesní postavení oprávněného. (§ 177 DŘ)“[3]

Zákonodárce poznamenává, že pravomoci správce daně jsou komplexně upraveny v DŘ, pročež se při daňové exekuci nepoužijí ustanovení OSŘ, jež stanovují postup soudu. Nicméně ustanovení, které na předmětné normy OSŘ odkazují, je možné v rámci daňové exekuce použít, protože účelem DŘ není „převyprávět“ veškerá ustanovení OSŘ, v nichž se vyskytuje slovo „soud“.[4]

Postup při daňové exekuci vedené na podíl v bytovém družstvu

Při daňové exekuci na podíl dlužníka v bytovém družstvu je třeba vycházet z ustanovení § 192 odst. 1 DŘ. „Pro realizaci daňové exekuce postižením jiných majetkových práv daňového dlužníka, než na základě srážek ze mzdy, přikázání pohledávky z bankovního účtu, nebo přikázání jiné peněžité pohledávky, se úměrně užije ustanovení o provedení takového druhu exekuce, jenž je nejblíže odpovídající povaze majetkového práva postiženého daňovou exekucí. Podmínkou je, že tyto majetková práva nejsou spojena s osobou dlužníka a jsou převoditelná na jiného. (§ 192 odst. 1 DŘ)“[5]

Zákonodárce přímo předpokládá, že při daňové exekuci vedené postižením jiných majetkových práv se bude jednat zejména o podíl v obchodní společnosti nebo členská práva a povinnosti v družstvu, včetně družstva bytového.[6]

Na základě shora uvedených skutečností je tedy zapotřebí určit adekvátní ustanovení DŘ, resp. adekvátní druh daňové exekuce, který bude úměrně aplikován na exekuci vedenou na podíl v bytovém družstvu. Nejblíže odpovídajícím způsobem provedení daňové exekuce bude patrně prodej nemovitých věcí podle společných ustanovení § 194 až 202 DŘ pro movité i nemovité věci a podle ustanovení § 218 až 227 DŘ pro nemovité věci.

Vzhledem k příliš obecné definici obsažené v ustanovení § 192 odst. 1 DŘ, resp. vzhledem k absenci specifických rysů družstevního bydlení v ustanoveních DŘ, týkajících se daňové exekuce prodejem nemovitých věcí, bude rovněž namístě se zabývat subsidiárním použitím OSŘ, v souladu s ustanovením § 177 DŘ. Domníváme se, že v uvedeném případě lze subsidiárně použít ustanovení § 320aa a § 320ab OSŘ, vztahující se mimo jiné[7] k postižení podílu v družstvu.

Podle ustanovení § 320aa OSŘ soud zakáže povinnému převod nebo zatížení jeho družstevního podílu a zároveň zakáže družstvu udělit povinnému souhlas (je-li vyžadován) k převodu či zatížení podílu. Soud rovněž uloží povinnému, aby nejpozději patnáctý den od doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí oznámil soudu informaci, zda družstevní podíl nabyl jako substituční jmění. Jedná-li se o takový podíl, pak uvede také informaci, zda je oprávněn s ním volně disponovat a zda jsou výkonem rozhodnutí vymáhány dluhy zůstavitele nebo dluhy související s nezbytnou správou substitučního jmění. Uvedené skutečnosti musí povinný doložit listinami vydanými, resp. ověřenými, státními orgány, nebo je může doložit také veřejnými notářskými listinami. Pokud povinný doloží, že družstevní podíl nabyl jako substituční jmění, a nedoloží-li další uvedené skutečnosti (případně tyto nevyjdou najevo jinak), pak soud zastaví výkon rozhodnutí. Družstvu se usnesení doručí do vlastních rukou.[8]

Neomezeně převoditelný družstevní podíl se prodá v dražbě. Pokud je s družstevním podílem spojeno právo užívat byt, postupuje soud přiměřeně podle ustanovení § 322 odst. 5 OSŘ[9], a dále podle ustanovení § 336 až 337h OSŘ, týkajících se ocenění a dražby nemovitých věcí. Soud zašle dražební vyhlášku i bytovému družstvu. Pojí-li se s družstevním podílem právo k užívání bytu, avšak je k uzavření nájemní smlouvy s členem družstva zapotřebí právního jednání třetí osoby, je tento podíl považován za nepřevoditelný.[10]

Za účelem určení rozhodné ceny znalcem, je družstvo povinno předat znalci i soudu informace nezbytné k určení ceny družstevního podílu. O doručení dražební vyhlášky informuje družstvo neprodleně své členy, včetně možnosti do ní nahlédnut v sídle družstva. Požádá-li člen družstva o opis dražební vyhlášky, družstvu mu jej na jeho náklady zašle na adresu uvedenou v žádosti. Vydražitel se stává členem bytového družstva namísto povinného. Není-li družstevní podíl prodán ani v opakované dražbě, vyrozumí o tom soud bezodkladně družstvo. Pokud je družstevní podíl nepřevoditelný, nebo není prodán ani v opakované dražbě, je výkonem rozhodnutí postižena pohledávka z práva na vypořádání.[11]

Závěr

Na základě shora uvedených skutečností se má za to, že podíl v bytovém družstvu může být předmětem daňové exekuce, nicméně celý proces vykazuje určité zvláštnosti. Uvedené poznatky nyní vyveďme do dvou rovin.

Na straně daňového exekutora je zapotřebí, aby byl tento vybaven analytickým a tvůrčím myšlením nejen při úměrné aplikaci ustanovení DŘ, týkajících se provedení daňové exekuce prodejem nemovitých věcí, ale zejména pak při podpůrném použití OSŘ; v mezích a způsobem stanoveným zákonem.

Z pohledu daňového dlužníka, který vlastní podíl v bytovém družstvu a bydlí v příslušném družstevním bytu, pak bude vhodné, aby měl tento povědomost, že se může i družstevní byt stát předmětem daňové exekuce, přestože tento druh daňové exekuce není explicitně zmíněn v daňovém řádu a tento druh vlastnictví není evidován v katastru nemovitostí.

[2] PULGRET, Lukáš. Daňová exekuce. Uherské Hradiště, 2020. LL.M. disertační práce. Vysoká škola Jagiellońská v Toruni, Fakulta veřejnosprávních a ekonomických studií v Uherském Hradišti.
 Vedoucí práce Doc. Ing. Marie Paseková, Ph.D.

[3] PULGRET, Lukáš. Daňová exekuce. Uherské Hradiště, 2020. LL.M. disertační práce. Vysoká škola Jagiellońská v Toruni, Fakulta veřejnosprávních a ekonomických studií v Uherském Hradišti.
 Vedoucí práce Doc. Ing. Marie Paseková, Ph.D.

[4] Důvodová zpráva k návrhu zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů

[5] PULGRET, Lukáš. Daňová exekuce. Uherské Hradiště, 2020. LL.M. disertační práce. Vysoká škola Jagiellońská v Toruni, Fakulta veřejnosprávních a ekonomických studií v Uherském Hradišti.
 Vedoucí práce Doc. Ing. Marie Paseková, Ph.D.

[6] Důvodová zpráva k návrhu zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů

[7] Pozn.: Ustanovení § 320aa a § 320ab OSŘ se sice vztahují také na postižení účasti povinného ve společnosti s ručením omezeným a komanditisty v komanditní společnosti, nicméně v dalším textu se budeme zabývat pouze postižením družstevního podílu, a to v souladu s tématem předloženého příspěvku.

[8] Ustanovení § 320aa OSŘ

[9]Ustanovení § 322 odst. 5 OSŘ: „Z výkonu rozhodnutí jsou vyloučeny věci, které povinný nabyl jako substituční jmění. To neplatí, má-li povinný právo s věcí volně nakládat nebo jde-li o výkon rozhodnutí, kterým jsou vymáhány zůstavitelovy dluhy nebo dluhy související s nutnou správou věcí nabytých jako substituční jmění.“

[10] Ustanovení § 320ab odst. 1 OSŘ

[11] Ustanovení § 320ab odst. 2,3,7 a 8 OSŘ

Hodnocení článku
100%
Pro hodnocení článku musíte býtpřihlášen/a
Přidat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a
Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu

Partneři projektu

Všichni partneři