Ustanovení § 709 obč. zák. pak blíže upravuje, že součástí společného jmění manželů je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co slouží osobní potřebě jednoho z manželů; co nabyl jen jeden z manželů darem, děděním nebo odkazem, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl; co nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech; co nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví; a co nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku; dále součást společného jmění manželů tvoří zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů; podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva, pokud tento manžel nenabyl podíl způsobem zakládajícím jeho výlučné vlastnictví.
Ustanovení § 710 obč. zák. stanovuje, že společné jmění manželů tvoří dluhy převzaté za trvání manželství, s výjimkou dluhů týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku; nebo je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.
Rovněž se může stát, že existují dluhy, jež vznikly před uzavřením manželství, a to oběma manželům nebo pouze jednomu z nich; tyto dluhy se automaticky nestávají součástí společného jmění manželů.[1]
Pokud není společné jmění manželů modifikováno, řídí se správou v zákonném režimu, kdy manželé součásti společného jmění užívají, berou z nich plody a užitky, udržují je, nakládají s nimi, hospodaří s nimi a spravují je oba manželé nebo jeden z nich podle dohody (§ 713 odst. 1 obč. zák.). Povinnosti a práva spojená se společným jmění manželů, jakož i následky právních jednání týkajících se společného jmění manželů zavazují oba manžele společně a nerozdílně. Pokud by jeden z manželů jednal bez souhlasu druhého manžela za situace, kdy je takový souhlas nezbytný, je toto jednání stíháno relativní neplatností a druhý z manželů se této neplatnosti může dovolat.
Jednou z dvou možných modifikací společného jmění manželů je pak smluvený režim, který v sobě zahrnuje tři formy – režim oddělených jmění, režim vyhrazující vznik společného jmění manželů ke dni zániku manželství a režim rozšíření nebo zúžení rozsahu společného jmění manželů v zákonném režimu (§ 717 odst. 1 obč. zák.). Tyto režimy musí být upraveny smluvně. Pro účely exekučního řízení je pak velice důležité ustanovení § 721 obč. zák., podle kterého se smlouva o manželském majetkovém režimu zapíše do veřejného seznamu, je-li to v ní ujednáno; jinak na žádost obou manželů. Do seznamu se zapíše vše, co mění zákonný majetkový režim manželů. Důležitost tohoto ustanovení bude vysvětlena níže.
Druhou možnou modifikací společného jmění manželů je režim založený rozhodnutím soudu, kdy, je-li pro to závažný důvod, soud na návrh manžela společné jmění manželů zruší nebo zúží jeho stávající rozsah (§ 724 odst․ 1 obč. zák.). Použití této modifikace bych spatřoval přínosné za situace, kdy jeden z manželů nakládá s majetkem náležícím do společného jmění manželů soustavně proti vůli z druhého manželů. Ustanovení § 726 obč. zák. pak upravuje možnost obnovení zrušeného společného jmění manželů za situace, kdy odpadnou důvody pro původní zrušení společného jmění manželů. Další situací, kterou je možné subsumovat pod důvody pro uplatnění režimu založeného rozhodnutím soudu je skutečnost, že manželův věřitel požaduje zajištění své pohledávky v rozsahu přesahujícím hodnotu toho, co náleží výhradně tomuto manželu; že manžela lze považovat za marnotratného, jakož i to, že manžel soustavně nebo opakovaně podstupuje nepřiměřená rizika. Jako závažný důvod může být shledáno také to, že manžel začal podnikat nebo že se stal neomezeně ručícím společníkem právnické osoby (§ 724 odst. 2 obč. zák.).
Pokud je společné jmění manželů zrušeno či zanikne, je nutné jej vypořádat. Při vypořádání společného jmění manželů se postupuje podle ustanovení § 736-742 obč. zák. Možností pro vypořádání společného jmění manželů je několik – likvidace dosud společných povinností a jejich vypořádání, (písemná) dohoda o vypořádání, rozhodnutí soudu na návrh a zákonná domněnka vypořádání společného jmění manželů, která činí tři roky od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění manželů, pokud nebylo vypořádáno jedním z výše uvedených způsobů. Za takové situace platí, že hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá; ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné; ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné. V průběhu exekučního řízení je domněnka vypořádání společného jmění manželů nejčastějším způsobem vypořádání společného jmění manželů.
Pokud jde o závazek ze smlouvy či z jiného právního jednání (náhrada újmy, bezdůvodné obohacení), ze kterého jsou manželé zavázáni plnit společně a nerozdílně, je právem oprávněného se v nalézacím řízení domáhat rozhodnutí vůči oběma manželům a v případě, že je exekuční titul vydán na oba manžele společně a nerozdílně, má oprávněný právo podat exekuční návrh proti jen jednomu z manželů, případně proti oběma manželům nebo i proti každému z manželů zvlášť, přičemž vymáhanou pohledávku je možné uspokojit jak z majetku ve společném jmění manželů, tak i z výlučného majetku manžela, proti kterému bylo zahájeno exekuční řízení.[2]
Současná právní úprava umožňuje uspokojení věřitele z majetku ve společném jmění manželů i za situace, kdy vznikl dluh za doby trvání společného jmění manželů jen jednomu z manželů (§ 731 obč. zák.). Nicméně pokud vznikl dluh jen jednoho z manželů proti vůli druhého manžela, který nesouhlas projevil vůči věřiteli bez zbytečného odkladu poté, co se o dluhu dozvěděl, může být společné jmění postiženo jen do výše, již by představoval podíl dlužníka, kdyby bylo společné jmění zrušeno a vypořádáno (§ 732 obč. zák.). Tato situace často nastává až v průběhu exekučního řízení. Mám však za to, že je na manželovi, který projevuje nesouhlas vůči věřiteli, aby prokázal, že projev vůle učinil skutečně bez zbytečného odkladu poté, co se o dluhu dozvěděl. Pokud tedy nastane situace, kdy jsou manželu povinného v řízení doručovány písemnosti a manžel povinného projeví nesouhlas až ve chvíli, kdy je například nařízeno dražební jednání k prodeji nemovité věci ve společném jmění manželů, nelze takové jednání považovat za projevení nesouhlasu bez zbytečného odkladu, neboť manžel povinného byl o existenci vymáhané pohledávky spraven nejpozději doručením prvních písemností v exekučním řízení.
Ustanovení § 733 obč. zák. pak upravuje situaci, za které zavázal-li se jeden z manželů v době, od které do změny nebo vyloučení zákonného majetkového režimu, ať smlouvou manželů nebo rozhodnutím soudu, uplynulo méně než šest měsíců. V takovém případě musí být pohledávka jeho věřitele uspokojena ze všeho, co by bylo součástí společného jmění, kdyby ke smlouvě manželů nebo k rozhodnutí soudu nedošlo.
U příležitosti vypořádání společného jmění manželů, je-li smlouvou manželů nebo rozhodnutím soudu, kterými byl zákonný majetkový režim změněn nebo vyloučen, dotčeno právo třetí osoby, zejména věřitele, může tato osoba své právo uplatnit u příležitosti vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, stejně, jako by ke smlouvě manželů nebo k rozhodnutí soudu nedošlo; přitom se použije § 742 (§ 734 obč. zák.).
Manžel povinného jako účastník exekučního řízení
S účinností od 1. 7. 2015 došlo novelou č. 139/2015 Sb., k zásadní změně postavení manžela v průběhu exekučního řízení. Zrušením ustanovení § 267 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), byl manžel povinného vyloučen z možnosti bránit svůj výlučný majetek postižený v exekučním řízení prostřednictvím excindační žaloby, kdy aktivní legitimací k podání takové žaloby je nyní nadána pouze již třetí osoba, která k postiženému majetku uplatňuje právo nepřipouštějící exekuce. Manžel povinného je tak při obraně svého majetku oprávněn podat pouze návrh na (částečné) zastavení exekuce.[3]
Jiná je však situace, kdy je majetek manžela povinného postižen z jiného důvodu než dle ustanovení § 262a o. s. ř. Za takové situace nebyl majetek manžela povinného postižen jako majetek účastníka řízení a manžel povinného by se tak mohl domáhat vyloučení majetku z exekuce prostřednictvím vylučovací žaloby dle ustanovení § 267 o. s. ř.[4]
Ustanovení § 36 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád, dále jen „ex. řád“), stanovuje, že účastníkem exekučního řízení je také manžel povinného, je-li exekucí postihován jeho majetek nebo majetek ve společném jmění manželů. Z textu tohoto ustanovení se tak podává, že manžel povinného se stává účastníkem exekučního řízení ve chvíli, kdy je vydán exekuční příkaz postihující majetek ve společném jmění manželů, případně výlučný majetek manžela povinného.[5] S tímto názorem však nesouhlasí jiná odborná literatura (srov. Svoboda 2020: 41), dle které se manžel povinného stává účastníkem exekučního řízení až dnem doručení prvního exekučního příkazu. Osobně se přikláním k názoru, že manžel povinného se stává účastníkem řízení ve chvíli postižení majetku ve společném jmění manželů nebo výlučného majetku manželka povinného, neboť toto vyplývá z dikce ustanovení § 36 odst. 1 ex. řádu.
Současně ustanovení § 304 odst. 2 o. s. ř. stanovuje, že povinnému (a tedy analogicky manželu povinného) nesmí být exekuční příkaz přikázáním pohledávky z účtu doručen dříve než peněžnímu ústavu. Pokud bychom tedy operovali s tím, že manžel povinného se stává účastníkem řízení až dnem doručení exekučního příkazu postihujícího majetek ve společném jmění manželů, případně výlučný majetek manžela povinného, nemohlo by se na peněžní ústav vztahovat arrestatorium a na manžela povinného inhibitorium dle ustanovení § 304 o. s. ř., neboť tyto zákazy nemohou být účinné vůči dlužníkovi osoby, která není účastníkem řízení, případně vůči osobě, která není účastníkem řízení. Manžel povinného by tak mohl disponovat s peněžními prostředky v neomezené výši, a to až do doručení exekučního příkazu. Takový postup zcela jistě popírá účel provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného.
Mám tedy za to, že rozhodným okamžikem pro vstup manžela povinného do exekučního řízení je samotné vydání exekučního příkazu, nikoliv jeho doručení manželu povinného, manžel povinného se tedy může bránit podáváním návrhu na zastavení i za situace, kdy mu ještě nebyly doručeny písemnosti, na základě kterých se stává účastníkem řízení. Klasickým případem je situace, kdy soudní exekutor, aby nezmařil účel exekuce, nejdříve lustruje a postihuje majetek povinného a manžela povinného a teprve poté zasílá těmto účastníkům první písemnosti v exekučním řízení ve smyslu ustanovení § 44 odst. 1 ex. řádu, přičemž manžel povinného se o probíhající exekuci může dozvědět například tím, že má postižen účet u peněžního ústavu, se kterým ztrácí právo disponovat dnem doručení exekučního příkazu bance, respektive ztrácí právo disponovat s částkou nacházející na účtu až do výše vymáhané pohledávky, krom zákonných omezení dle ustanovení § 304b odst. 4 o. s. ř. (viz níže).
Manžel povinného se stává účastníkem řízení i za situace, kdy jsou exekučním příkazem postiženy majetkové hodnoty, u kterých je smlouvou modifikován rozsah společného jmění manželů (§ 717-721 obč. zák.). Účastníkem exekučního řízení může i bývalý manžel povinného, pokud jsou postiženy hodnoty patřící do zaniklého, ale doposud nevypořádaného společného jmění manželů.[6]
Za situace, kdy ke dni podání exekučního návrhu manželství povinného a jeho manžela zaniklo a nebylo vypořádáno společné jmění manželů, lze tedy na majetek ve společném jmění manželů rovněž vést exekuci. Pokud však ke dni podání exekučního návrhu bylo v zaniklém manželství již vypořádáno společné jmění manželů, je zde jedinou možností oprávněného podání odpůrčí žaloby dle ustanovení § 737 odst. 1 obč. zák. a exekuci je následně možné vést proti bývalému manželu povinného v rozsahu, ve kterém je vypořádání společného jmění manželů vůči oprávněnému neúčinné.[7]
Z odborné literatury se podává, že „manžel povinného od okamžiku vzniku jeho účastenství má právo na doručování všech vydaných usnesení, proti nimž může uplatňovat přípustné opravné prostředky stejné jako sám povinný“ (srov. Kasíkova 2017: 201-202, obdobně Svoboda 2020: 41). S tímto názorem se však neztotožňuji. Manželu povinného by měly být doručovány pouze písemnosti, které se přímo týkají majetku ve společném jmění manželů nebo výlučného majetku manžela povinného, neboť je důležité posuzovat účastenství manžela povinného jako vázané na osobu povinného v exekučním řízení, když manžel povinného by jako účastník řízení sám nevystupoval, nebýt právě povinného. Mám tak za to, že například usnesení o zastavení exekuce, pokud nebylo vydáno na základě návrhu manžela povinného, není nutné doručovat manželu povinného; obdobně není nutné manželu povinného doručovat exekuční příkaz, kterým byl postižen výlučný majetek povinného. Naopak povinnému je nutné doručovat veškeré písemnosti, a to včetně těch, které se týkají výlučného majetku manžela povinného.
U návrhu manžela povinného na zastavení exekuce platí odlišný režim než u běžného návrhu na zastavení exekuce podaného povinným, neboť dle ustanovení § 55 odst. 1 ex. řádu podá-li manžel povinného návrh na zastavení exekuce podle § 262b o. s. ř., rozhodne o tomto návrhu exekutor na základě písemných dokladů i bez souhlasu oprávněného do 15 dnů ode dne doručení návrhu. Exekutor při návrhu manžela povinného na zastavení exekuce tak nevyzývá oprávněného, aby se vyjádřil k návrhu manžela povinného na zastavení exekuce, ale exekuci buď zastaví, nebo návrh na zastavení exekuce předloží k rozhodnutí exekučnímu soudu. Mám však za to, že exekuce nemůže být bez vyjádření oprávněného k návrhu manžela povinného na zastavení exekuce zastavena zcela, ale pouze co do účasti osoby manžela povinného, případně co do majetku manžela povinného označeného v návrhu na zastavení, neboť takovým postupem by byla narušena dispozice oprávněného s exekučním řízením.
Manželské majetkové právo v exekučním řízení a provádění exekuce přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného
Možnost postihování majetku spadajícího do společného jmění manželů a výlučného majetku manžela povinného v exekučním řízení prošla v posledních několika letech relativně dynamickým vývojem. Pro shrnutí lze tedy uvést, že do účinnosti novely č. 396/2012 Sb.[8] bylo možné přistoupit k postižení majetku náležícího do společného jmění manželů v případě, že pohledávka vymáhaná v exekučním řízení vznikla za doby trvání manželství, přičemž soudní exekutor vycházel ze zákonného rozsahu společného jmění manželů, aniž by zkoumal jeho modifikaci smlouvou či rozhodnutím soudu.[9]
S účinností novely č. 396/2012 Sb.[10] soudní exekutor nově mohl postihnout i výlučný majetek manžela povinného, ale opět pouze pro dluhy povinného, které vznikly za doby trvání manželství, respektive společného jmění manželů.
S účinností nového občanského zákoníku – zákona č. 89/2012 Sb.[11] měl soudní exekutor možnost postihu společného jmění manželů i pro dluhy vzniklé jen jednomu z manželů před uzavřením manželství a vzniku společného jmění manželů. Postižení výlučného majetku manžela povinného zůstalo nezměněno až na výjimku, že v rámci novelizace exekučního řádu novelou č. 303/2013 Sb. byl do exekučního řádu implementován bod 2. čl. LII. přechodných ustanovení, jenž retroaktivně umožnil v řízeních zahájených před 1. 1. 2013 postižení výlučného majetku manžela povinného pro pohledávku vzniklou před vznikem manželství jen jednomu z manželů. Ve všech řízeních, bez ohledu na datum jejich zahájení, tak došlo od 1. 1. 2014 k možnosti postihu výlučného majetku manžela povinného, například ve formě srážek ze mzdy.[12]
Zveřejněním nálezu Ústavního soudu ze dne 31. 3. 2015, sp. zn. Pl. ÚS 1/14,[13] bylo shora uvedené přechodné ustanovení zrušeno pro rozpor se zákazem pravé retroaktivity. Bylo tedy možné postihovat výlučný majetek manžela povinného pro dluh vzniklý před uzavřením manželství, ale pouze v řízeních zahájených po účinnosti nového občanského zákoníku. Zrušení tohoto přechodného ustanovení však mělo za následek absenci ustanovení pro aplikaci novely ve vztahu k řízením již zahájeným. S účinností od 1. 7. 2015 tak došlo novelou č. 139/2015 Sb. ke sjednocení právní úpravy postihu společného jmění manželů v občanském soudním řádu a exekučním řádu.[14]
Nově tedy ustanovení § 42 ex. řádu (k tomu analogicky § 262a o. s. ř.) uvádí, že před vydáním exekučního příkazu na majetek ve společném jmění manželů zjistí exekutor, zda je v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném podle notářského řádu evidována smlouva o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soudu o zrušení společného jmění manželů, jeho obnovení nebo zúžení jeho stávajícího rozsahu, anebo dohoda nebo rozhodnutí soudu o změně smluveného režimu nebo režimu založeného rozhodnutím soudu. Soudní exekutor je tedy při vydání exekučního příkazu povinen vycházet z obsahu takto evidované listiny, jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého po jejím zápisu do Seznamu listin, či jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého před jejím zápisem do Seznamu listin a souhlasí-li s tím oprávněný. Pokud nelze z obsahu listiny či z exekučního titulu zjistit, že závazek vznikl po zápisu listiny do Seznamu listin, je stanovena zákonná vyvratitelná domněnka, že závazek vznikl před zápisem listiny do Seznamu listin. V ostatních případech se pak postupuje stejně jako před novelou, kdy lze postihnout společné jmění manželů bez ohledu na to, zda byl zákonný režim společného jmění manželů změněn. Při splnění všech shora uvedených podmínek ničemu nebrání exekučně postihnout majetek ve společném jmění manželů, a to i v případě, že pohledávka vznikla před uzavřením manželství.
Do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu se zapíše smlouva o manželském majetkovém režimu, je-li to v ní ujednáno, jinak na žádost obou manželů. Do seznamu se rovněž zapíše vše, co mění zákonný majetkový režim manželů (§ 721 odst. 1 obč. zák.). Ustanovení § 35j odst. 1 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád, dále jen „not. řád“), pak blíže upravuje, že v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu jsou evidovány notářské zápisy o smlouvách manželů nebo snoubenců o manželském majetkovém režimu odlišném od zákonného režimu, o dohodách manželů o změně smluveného režimu a o smlouvách manželů o změně manželského majetkového režimu založeného rozhodnutím soudu, rozhodnutí soudu, kterými soud zrušil nebo obnovil společné jmění manželů nebo zúžil jeho stávající rozsah, anebo změnil manželský majetkový režim založený rozhodnutím soudu nebo smluvený manželský majetkový režim. Seznam listin o manželském majetkovém režimu je tedy veřejný seznam spravovaný Notářskou komorou ČR umožňující dálkový přístup, do kterého se zapisuje jméno, příjmení, datum narození a bydliště manželů nebo snoubenců, datum uzavření a účinnosti smlouvy o manželském majetkovém režimu, označení smluveného režimu podle občanského zákoníku a jméno, příjmení a sídlo notáře, který smlouvu o manželském majetkovém režimu sepsal, nebo datum vydání a právní moci rozhodnutí soudu o manželském majetkovém režimu, jeho spisovou značku, označení soudu, který rozhodnutí vydal, a údaj o tom, zda soud zrušil nebo obnovil společné jmění manželů, nebo zúžil jeho stávající rozsah, anebo změnil manželský majetkový režim, další údaje stanovené předpisem Komory o Seznamu listin o manželském majetkovém režimu (§ 35j odst. 3 not. řádu).
Založení listin a zápis smlouvy do seznamu provede notář, je-li to ve smlouvě o manželském majetkovém režimu ujednáno, jinak na základě písemné žádosti obou manželů, a to dálkovým přístupem bez zbytečného odkladu po nabytí účinnosti smlouvy o manželském majetkovém režimu nebo po podání žádosti na základě takové účinné smlouvy (§ 35k odst. 1 not. řádu) a založení a zápis rozhodnutí soudu o manželském majetkovém režimu do sbírky listin a zápis údajů uvedených v § 35j odst. 3 písm. a), c) a d) do rejstříku provede Notářská komora ČR na základě soudem zaslaného stejnopisu rozhodnutí soudu o manželském majetkovém režimu v elektronické podobě. Soud zasílá Komoře stejnopis rozhodnutí bez odůvodnění (§ 35k odst. 3 not. řádu). Jsou-li smlouva o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soudu o manželském majetkovém režimu zapsány v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, manželé se jich mohou dovolat vůči třetím osobám, i když tyto nebyly s jejich obsahem seznámeny (§ 35l odst. 1 not. řádu).
Smlouva o manželském majetkovém režimu se nesmí svým obsahem nebo účelem dotknout práv třetí osoby, ledaže by se smlouvou souhlasila; taková smlouva uzavřená bez souhlasu třetí osoby nemá vůči ní právní účinky (§ 719 odst. 2 obč. zák.) a taktéž rozhodnutí soudu o změně, zrušení nebo obnovení společného jmění se nesmí svým obsahem nebo účelem dotknout práv třetí osoby, ledaže by s rozhodnutím souhlasila (§ 727 odst. 2 obč. zák.).
Zároveň změny majetkového režimu společného jmění manželů nabývají právní účinky vůči třetím osobám zápisem listin do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, bez ohledu na to, zda třetí osoby byly s obsahem listin skutečně seznámeny a manželé se jich vůči třetím osobám mohou dovolat (§ 35l odst. 1 not. řádu), v případě, že v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu je zapsána smlouva týkající se majetku povinného a jeho manžela, pro vydání exekučního příkazu postihujícího majetek ve společném jmění manželů je nezbytné posouzení, zda je v exekučním řízení vymáhána pohledávka vzniklá až v době po zápisu smlouvy do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu či rozhodnutí soudu o změně majetkového režimu manželů do Seznamu, nebo před ním.[15]
V otázce posuzování modifikace manželského majetkového režimu a jeho následků na postižení majetku manžela povinného podle hmotného práva je nutné vycházet z právní úpravy účinné ke dni vzniku závazku. S tímto souvisí i procesní právní úprava ustanovení § 262a odst. 1 o. s. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2013, kdy exekuci na majetek patřící do společného jmění manželů bylo možno nařídit také tehdy, šlo-li o vydobytí závazku, který vznikl za trvání manželství jen jednomu z manželů, přičemž za majetek patřící do společného jmění povinného a jeho manžela se pro účely nařízení výkonu rozhodnutí považoval také majetek, který netvořil součást společného jmění manželů jen proto, že byl smlouvou zúžen zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů nebo že byl smlouvou vyhrazen vznik společného jmění ke dni zániku manželství. Podle ustanovení § 262a odst. 2 o. s. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2013, při exekuci se nepřihlíželo ke smlouvě, kterou byl zúžen zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů o majetek, který patřil do společného jmění v době vzniku vymáhané pohledávky; a totéž platilo, byl-li zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů smlouvou rozšířen o majetek povinného, který nepatřil do společného jmění v době vzniku vymáhané pohledávky. V průběhu exekučního řízení se tedy vycházelo ze zákonného rozsahu společného jmění a nepřihlíželo se ke smlouvě, kterou byl změněn zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů. Manžel povinného se však proti takovému postupu mohl bránit vylučovací žalobou dle ustanovení § 267 odst. 1 a 2 o. s. ř.[16] Naopak, jak již bylo zmíněno výše, současná právní úprava povinnost exekutora vycházet ze Seznamu listin o manželském majetkovém režimu výslovně aprobuje, a to v případě, že pohledávka vznikla po zápisu modifikace do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu a současně v případě, kdy pohledávka vznikla za účinnosti nového občanského zákoníku.
S odkazem na hmotněprávní úpravu lze tedy shrnout, že v případě závazku vzniklého za účinnosti starého občanského zákoníku není nutné vycházet z modifikace manželského majetkového režimu. U závazků vzniklých za účinnosti stávající právní úpravy není rovněž nutné vycházet z modifikace manželského majetkového režimu, ale pouze v případě, že tato modifikace byla do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu zapsána po vzniku závazku. Pokud byla modifikace zapsána před vznikem závazku, je naopak nutné z obsahu modifikace při postihování majetku ve společném jmění vycházet.
Článek byl publikován v Komorních listech č. 3/2022.
[1] KASÍKOVÁ, M. a kol. Exekuční řád. Komentář. 4. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 272. ISBN 978-80-7400-630-2.
[2] SVOBODA, K. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 1060–1069. ISBN 978-80-7400-673-9.
[3] KASÍKOVÁ, M. a kol. Exekuční řád. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 201–202. ISBN 978-80-7400-630-2.
[4] SVOBODA, K. Exekuční řízení. Civilní proces z pohledu účastníka. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 42. ISBN 978-80-7400-802-3.
[5] KASÍKOVÁ, M. a kol. Exekuční řád. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 201–202. ISBN 978-80-7400-630-2.
[6] KASÍKOVÁ, M. a kol.: Exekuční řád. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 201–202. ISBN 978-80-7400-630-2.
[7] SVOBODA, K. Exekuční řízení. Civilní proces z pohledu účastníka. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 41. ISBN 978-80-7400-802-3.
[8] Do 31.12.2012.
[9] HRABALOVÁ, R. 2017. Exekuce společného jmění manželů a obrana povinného. Komorní listy č. 2/2017 (Exekutorská komora ČR: Praha), dostupné na https://www.ekcr.cz/admin/priloha//2017-02-Komorni-listy.pdf (22. 4. 2022).
[10] Od 1. 1. 2013.
[11] Od 1. 1. 2014.
[12] HRABALOVÁ, R. 2017. Exekuce společného jmění manželů a obrana povinného. Komorní listy č. 2/2017 (Exekutorská komora ČR: Praha), dostupné na https://www.ekcr.cz/admin/priloha//2017-02-Komorni-listy.pdf (22. 4. 2022).
[13] 14. 5. 2015.
[14] HRABALOVÁ, R. 2017. Exekuce společného jmění manželů a obrana povinného. Komorní listy č. 2/2017 (Exekutorská komora ČR: Praha), dostupné na https://www.ekcr.cz/admin/priloha//2017-02-Komorni-listy.pdf (22. 4. 2022).
[15] SVOBODA, K. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 1060–1069. ISBN 978-80-7400-673-9.
[16] SVOBODA, K. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 1234–1235. ISBN 978-80-7400-828-3
Diskuze k článku ()