Existují různé možnosti. Která z nich vede k cíli ve Vašem případě, závisí především na tom, jestli máte děti – společné a/nebo každý svoje, zletilé a/nebo nezletilé – a jaký je Váš (společný) majetek.
Souhra dědického a manželského majetkového práva
Pokud zemře osoba žijící v manželství,[1] nepatří veškerý její majetek automaticky do dědictví. Část majetku je totiž předem "oddělena" podle pravidel manželského majetkového práva a připadne vdově nebo vdovci. Teprve zbytek náleží do pozůstalosti a vdova nebo vdovec na něm většinou mají podíl vedle ostatních dědiců – což jsou typicky děti.
Pokud jste – jako většina manželských párů – neuzavřeli (před)manželskou smlouvu, platí obecná zákonná pravidla o vypořádání společného jmění. V prvé řadě se tedy rozlišuje mezi výlučným majetkem jednoho z manželů a majetkem společným. Výlučný majetek zahrnuje např. osobní věci; dále majetek, se kterým každý z manželů do manželství přišel; a v neposlední řadě také dědictví i dary, které jeden z manželů získal během manželství.
Naopak společný majetek tvoří především to, co kterýkoli z Vás naspořil z výdělku či důchodu, a dále to, co jste za takové „úspory“ za manželství koupili. Pokud chodí výplata či důchod na účet, který je na Vaše jméno, neznamená to automaticky, že by byl zůstatek[2] na tomto účtu pouze Váš. Často je tomu právě naopak, tedy zůstatek je společný.
Problém může nastat tehdy, pokud Váš manžel nebo Vaše manželka měl(a) většinu Vašich společných peněz na svém účtu. Banka totiž po smrti Vaší drahé polovičky takový účet zmrazí, což znamená, že se nějaký čas nebudete moci dostat k penězům.
Při vypořádání společného jmění tedy záleží na tom, jaký majetek je výlučným majetkem jednoho z manželů a co je majetkem společným: vdova nebo vdovec obdrží svůj vlastní majetek a také zpravidla polovinu společného majetku. Takto patrně vznikl hojně rozšířený mýtus o tom, že manžel(ka) dědí ze zákona polovinu. Jde však skutečně o mýtus, manžel(ka) akorát většinou dostává polovinu ze společného jmění.
Do hry nicméně mohou vstoupit i další pravidla, která nakonec vedou k tomu, že neplatí pravidlo „50 na 50". Zároveň je možné, aby se vdovec či vdova dohodl(a) s (ostatními) dědici jinak (např. i tak, že obdrží všechen společný majetek a do pozůstalosti již nemusí nic platit – toto řešení se však notářům příliš nelíbí...).
Do pozůstalosti se zahrnuje pouze výlučný majetek zemřelého spolu s „druhou polovinou“ společného jmění (popř. spolu s tím, co tam má připadnout na základě dohody mezi pozůstalou manželkou a dědici).
Ovšem v některých situacích nejsou možnosti dědického a manželského majetkového práva dostatečné k tomu, aby umožňovaly naplnění Vašich představ a dostatečnou ochranu toho, že vše proběhne tak, jak si představujete. V takovém případě doporučuji, abyste hledali alternativní nástroje (kterými mohou být např. některé pojistné produkty).
Bezdětné manželské páry mají z hlediska dědění výhodu
Pro mnoho bezdětných manželských párů je hlavní starostí, aby co nejlépe zajistili toho z nich, který bude žít dále. Ovšem pozor. I když jste bezdětní, nemůžete se vždy spolehnout na zákonnou posloupnost, pokud chcete aby Vaše drahá polovička zdědila všechno, co po sobě zanecháte. Vedle manželky či manžela totiž ze zákona mohou dědit i Vaši rodiče (popř. i tzv. spolužijící osoba). Takže opět platí, že pokud chcete mít jistotu, že Váš manžel či Vaše manželka zdědí vše, musíte sepsat závěť. V opačném případě hrozí, že část Vašeho majetku získá i někdo jiný.
Pokud se chcete povolat navzájem, je řešení na první pohled docela snadné. Ve své závěti totiž může každý z manželů povolat toho druhého jediným dědicem, resp. jedinou dědičkou. Úskalím tohoto řešení je, že jakákoli závěť může být v podstatě kdykoli změněna. Musíte se tedy spolehnout na to, že Vás ten druhý „nezradí“ a nerozhodne se namísto Vás povolat za dědice např. charitu nebo svůj oblíbený útulek. Proto zná zákon i jiná řešení – jedním z nich je dědická smlouva, ovšem ani ta není dokonalá.
Pokud je opravdu Vaším společným zájmem, aby druhý z Vás dostal pokud možno celou pozůstalost, měli byste uvažovat také nad tím, co bude, když tady nebude už ani jeden z Vás. Pokud byste totiž v tomto ohledu neučinili žádná opatření, připadne veškerý majetek Vás obou rodině toho z Vás, který zemřel jako druhý. Naopak rodina toho, kdo zemřel jako první, zůstane s prázdnýma rukama, a to i v případě, že jde o rodinu manžela, který přinesl do manželství mnohem větší majetek.
Pokud chcete něčemu takovému zabránit, musíte pořídit závěť, dědickou smlouvu, popř. zvolit některé z alternativních řešení, kterým může být např. nadační nebo svěřenský fond. Pokud chcete najít nejlepší řešení, jednoznačně doporučuji, abyste se obrátili na odborníka.
Řešení pro manželské páry se společnými dětmi
Pokud má manželský pár děti (nebo vnoučata), vyplouvají na povrch tzv. povinné díly. V důsledku povinných dílů musí každé z Vašich dětí dostat po Vaší smrti alespoň něco (ledaže je splněna některá z výjimek, např. že své dítě oprávněně vydědíte, což rozhodně není nic jednoduchého).
Pokud se bojíte, že se Vaše děti budou po Vaší smrti hádat s pozůstalým manželem o jednotlivé položky pozůstalosti, existuje přinejmenším jeden celkem jednoduchý způsob, jak tomu zabránit. Děti mohou dostat svůj povinný díl formou odkazu. Díky tomu získají, co získat mají, ale zároveň nemají možnost mluvit do rozdělení pozůstalosti. Tímto způsobem můžete vyřešit především vypořádání ve vztahu k Vašim zletilým dětem.
Pokud ovšem jsou Vaše děti nezletilé, je to složitější. Vaše nezletilé děti totiž mají právo na povinný díl ve výši 3/4 celé Vaší pozůstalosti. A pokud by měl přeživší z manželů vyplácet takto vysoký povinný díl, dost možná by na to ani neměl prostředky. Problém je také v tom, že s nezletilým dítětem se v podstatě nemůžete na ničem domluvit. Všechna důležitá rozhodnutí v pozůstalostním řízení totiž musí za nezletilé děti schválit opatrovnický soud. A ten se v drtivé většině případů snaží o to, aby dítě dostalo co nejvíc (ačkoli často lze pochybovat o tom, že je něco takového pro nezletilé dítě skutečně tím nejlepším).
Dílčí shrnutí: může tedy být jediným dědicem Váš manžel nebo Vaše manželka, i když máte děti?
Mnoho manželů si přeje, aby po smrti prvního z nich připadl celý majetek druhému, a proto se ve svých závětech navzájem povolají za jediné dědice – bez ohledu na povinné díly dětí. Děti pak podle jejich představ mají dědit až po smrti druhého z rodičů (což se řeší prostřednictvím povolání dětí za tzv. náhradní dědice).
Toto řešení však není vždy úplně funkční. V předchozím textu jste si mohli přečíst o povinných dílech. A právě ty zde budou vstupovat do hry. Je tedy potřeba hledat jiná řešení, popř. doplnit závěť o další dokument (kterým může být např. tzv. smlouva o zřeknutí se práva na povinný díl).
Pokud máte (nezletilé) dítě a zároveň chcete, aby dostalo majetek kterékoli z Vás až po smrti Vás obou, musíte volit alternativní varianty řešení, které již vyžadují individuální odbornou konzultaci. Řešení však existují a bývá jich často více, takže si můžete vybrat, které Vám nejlépe vyhovuje.
Řešení v patchworkových rodinách
Pokud jsou v rodině děti z předchozích vztahů a případně k tomu i společné děti, je obtížné najít spravedlivé a správné řešení. Důvodem je nepřehlednost dědických poměrů, resp. především nemožnost předvídat, v jakém pořadí budete odcházet na věčnost.
Pokud například manžel zdědí veškerý majetek po manželce a později zemře, připadne jeho vlastní i zděděný majetek pouze jeho dětem (a nikoli dětem, které sice byly manželky, nebyly však jeho). Manželčiny děti z předchozího vztahu tak zůstanou s prázdnýma rukama; resp. si mohly nárokovat povinný díl po manželce, ale i tak dochází k významnému nepoměru.
U manželů v patchworkové rodině tedy dochází ke střetu zájmů: na jedné straně chtějí manželé co nejvíce prospěchu pro sebe navzájem, na druhé straně často chtějí také ochránit své děti z předchozího vztahu.
Ovšem v závislosti na složení a hodnotě společného jmění, a dále na tom, kdo kolik vlastního majetku do manželství přinesl, mohou v různých konstelacích vznikat různě velké dědické podíly. A pokud má navíc každý z manželů jiný počet dětí, které se mají o pozůstalost nakonec dělit, může být výsledek nakonec naprosto nespravedlivý.
Takže pokud jako rodiče v patchworkové rodině nechcete ponechat dědictví náhodě, měli byste ideálně uzavřít jak (před)manželskou, tak dědickou smlouvu. Jejich obsah závisí na Vašich cílech, v prvé řadě byste se měli ptát takto: Měly by všechny děti dostat pokud možno stejně, nebo je cílem zajistit lepší postavení společným dětem? Nicméně i zde bude ideální hledat individuální řešení na míru, kterého nejlépe dosáhnete tím, že kontaktujete odborníka.
Řešení pro páry v registrovaném partnerství
Stejnopohlavní páry, které uzavřely registrované partnerství, jsou z hlediska dědického práva zrovnoprávněny s manželskými páry. Podstatným rozdílem a pro kdekoho i značnou výhodou je, že stejnopohlavním partnerům nevzniká společné jmění.
Partner je jedním ze zákonných dědiců, a to v I., popř. II. dědické třídě (stejně jako manžel). Z hlediska plánování pozůstalosti platí v podstatě totéž, co bylo uvedeno výše. I partneři, resp. některý z nich, mohou mít děti, a proto vyvstává i otázka, jak se vypořádat s povinnými díly.
Závěr
Zabezpečení Vašeho manžela nebo manželky pro případ smrti je klíčovým aspektem plánování dědických záležitostí. Odpověď na otázku, jak to udělat co nejlépe, závisí na mnoha faktorech, včetně toho, jestli máte děti, jestli jsou děti společné, jestli jsou zletilé atd. Roli hraje i to, jak moc je Váš majetek likvidní (tedy snadno zpeněžitelný). Věnovat se včas a dostatečně těmto otázkám je klíčem k tomu, aby se Vaše představy staly skutečností. Zákonná dědická posloupnost sice nějaká řešení nabízí, ovšem tato řešení často nejsou ani zdaleka ideální (zvlášť v případě patchworkových rodin, kde jsou děti z různých vztahů).
Manželé mají různé možnosti, jak maximálně zajistit toho z nich, který bude žít déle. Nicméně ne všechna řešení jsou plně funkční, a proto je důležité zvážit i alternativní nástroje, jako jsou např. nadační nebo svěřenské fondy.
Všechny manželské páry, které nejsou bezdětné, musí navíc počítat s povinnými díly a měly by hledat opatření, která zabrání hádkám o dědictví a pocitům křivdy. Řešení opět existují, ovšem najít je často vyžaduje rozsáhlou znalost dědického práva i zkušenosti z této oblasti. Zvlášť v případě patchworkových rodin a rodin s nezletilými dětmi je odborná pomoc v podstatě nezbytná.
Stejnopohlavní páry získávají uzavřením registrovaného partnerství v oblasti dědění stejná práva jako manželé. I pro ně tedy platí podobná pravidla a možnosti plánování pozůstalosti jako pro páry manželské.
Celkově je klíčem k úspěšnému zabezpečení Vaší drahé polovičky pečlivá příprava, plánování a ideálně také konzultace s odborníkem na dědické a související záležitosti. Zvolené řešení by mělo zohledňovat Vaše individuální přání a potřeby, a mělo by zajistit, aby se Váš majetek skutečně dostal tam, kam má.
Diskuze k článku ()