Rozhovor: Bořivoj Líbal - Mladí ztrácí přirozený strach z možného selhání

Velké poradenské společnosti mají často své právní sekce způsobilé k výkonu advokacie. Proč je pro ně lepší mít právníky-advokáty „v domě“?

Možná na začátek si dovolím trochu poupravit tvrzení, že poradenské společnosti mají svoje sekce, alespoň co se týče společnosti PwC. Pod brandem PwC funguje v České republice několik společností a jednou z nich je i advokátní kancelář PricewaterhouseCoopers Legal, s.r.o., jedná se tedy o samostatně stojící entitu, která funguje jako samostatná, nezávislá advokátní kancelář. Nicméně je pravda, že sdílíme jednu budovu a s daňovým oddělením jsme dokonce i na stejném patře. Záměry jsou jasné, chceme být schopni poskytnout klientům maximální komfort rozsahem poskytovaných služeb, týkajících se jejich byznysu, a to na jednom místě. Je to tedy jakýsi proklientský zájem, který navíc zlepšuje vnímání celé značky. Pochopitelně jsou ale zatím i zájmy ekonomické, už třeba tím, že se dělíme o náklady za nájem či některé služby, což v konečném důsledku znamená, že jsme poměrně dobře konkurenceschopní, což je zase dobré pro klienty. 

Využíváte často znalostí lidí z ostatních společností PwC (audit, finanční poradenství)?

Řekl bych, že poměrně často, obzvláště u daní či finančního poradenství, tam toho za nás využíváme asi nejvíce, je to pro naši kancelář velká pomoc, ale samozřejmě to platí i vice versa.

V poslední době často od advokátních kanceláří slýcháme, že hledají vhodné lidi na studentské, koncipientské ale i advokátní pozice, ale kvalitních uchazečů je nedostatek. Máte obdobný pocit?

Nemám pocit, že by bylo nedostatek kvalitních uchazečů. Kvalitních, chytrých lidí je myslím stále dost, ale přístup k práci se dost změnil oproti tomu, jaký byl dle mého vnímání deset, patnáct let zpátky. Práce v mezinárodních kancelářích je časově a psychicky náročná a to není úplně pro každého, obzvlášť ne v době, kdy lidé mají kolem sebe spoustu jiných možností činnosti a happyendových příkladů mimo samotnou advokacii a často s menším pracovním nasazením. Určitou roli tu hraje i fakt, že jsme 25 let po revoluci a dnešní mladí lidé jsou tak většinou zajištěni ze stran svých rodičů a ztrácí přirozený strach z možného selhání a tím i touhu jít kupředu vlastní, samostatnou cestou, která může být nepohodlná. Pokud zklamou v práci, nic se vlastně neděje, mají dále kde bydlet, možná nebudou vydělávat tolik peněz, ale to je díky rodičům až tolik netrápí.

Motivace je tedy menší.

Občas to tak bohužel vnímám. Je to samozřejmě relativní a určitě neházím všechny do jednoho pytle, ale finanční zázemí, které jde navíc po boku nevhodné výchovy a životní filozofie, bývá jedním z mnoha faktorů, které může ovlivnit karierní nasazení, motivaci mladého člověka na počátku jeho profesní dráhy, třeba už jen pro to, že práci bere méně vážně, než je v této profesi potřeba.

Jak je to u advokátních koncipientů? Zdá se, že variant, kde svou kariéru odstartovat, je nepřeberné množství, čím se odlišujete, co nabízíte?

Velké množství variant pro absolventa práv určitě je, tím jsou studia práva známá a proto i tak oblíbená. Nicméně absolvent si vždy musí položit několik zásadních otázek, jako třeba: kam v životě směřuje, kolik času chce obětovat práci, jak moc je pro něj práce v životě důležitá, mezi jakým typem lidí chce pracovat, chce se dál zdokonalovat a v čem? To jsou některé otázky, které i my často klademe na pohovorech a které chceme, aby uchazeč, už kvůli sobě, pravdivě zodpověděl. Nechceme, abychom se pak dál trápili v rámci jeho kariéry a ztráceli tím čas navzájem.

My nabízíme v prvé řadě předvídatelnou kariéru, férovost při jednání a pak samozřejmě tvrdou práci (úsměv), kdy od lidí očekáváme vysoké pracovní nasazení a loajalitu, chceme hlavně skvělé lidi po lidské stránce, to je pro nás velmi důležité, protože spolu tráví hodně času a jsou součástí firemní komunity, ale současně hledáme i zajímavé individuality, v tom je naše hledání poměrně složité. Nechci říkat klišé, jako že hledáme kolektivní hráče, ale hledáme kolegy, kteří jsou vysoce empatičtí a umí tedy fungovat v rámci týmu, současně individuality, nechovající se stádově, ale přesto dobře chápající svoji roli v týmu. Pokud se ptáme pěti různých lidí, očekáváme pět různých odpovědí.

Někdy to však může být nežádoucí.

U kreativních věcí naopak. U některých právních věcí je kreativita potřeba – například když děláte restrukturalizace nebo vymýšlíte průběhy transakcí. Občanský zákoník je svými instituty poměrně otevřený kreativitě, takže kreativita je u mladých lidí velmi důležitá.

Co očekáváte od ideálního juniorního kolegy?

Není toho moc. Je to pečlivost, pracovitost, zmíněná kreativita a sociální inteligence. Pečlivost musí mít člověk v sobě, samozřejmě, můžete ji získat zkušeností, ale to nějakou dobu trvá, často se tak ani ve zkušební době zlepšení nedostaví. Na sociální inteligenci se klade velký důraz. Ve firemní struktuře naší velikosti je to velmi důležité. Můžete být sebelepší, ale pokud sociální inteligenci postrádáte a nejste schopen reagovat svému nadřízenému nebo srozumitelně komunikovat s podřízenými, tak v korporátu dobře fungovat nebudete. Pracovitost je samozřejmost.

Jak vypadá klasický den advokáta/partnera v PwC legal?

Řekl bych, že není ničím výjimečný. Začínáme v devět hodin, to je oficiální start pro všechny právníky, nicméně musím přiznat, že s většinou z advokátů komunikuji již po sedmé hodině ráno na jejich cestách do práce. Jsou to věci, které někdo z nás vymyslí, načte, nebo dofinalizuje v noci, kdy ostatní například již spí. Někteří jedinci jsou v noci kreativnější. Samozřejmě neočekávám, že když napíšu někomu ve dvanáct v noci, že mi ten dotyčný hned odpoví. Většinou je to ale první věc, co ráno udělá. Jednou týdne či jednou za 14 dní bývá navíc po ránu nějaké školení. Náplň práce je jinak obdobná, jako všude jinde, tedy dokumentace, jednání nebo komunikace s klienty, nebo se třeba účastníme různých Business Development akcí. Délka pracovní doby se dost liší podle nápadu práce, někdy můžete domů v šest, někdy musíte holt zůstat o dost déle. To je bohužel náš úděl.

Jak časově náročná Vaše práce, v porovnání se svébytnými/samostatnými AK, je?

Jak jsem zmínil, náročná je časově podle množství práce a nebudu lhát, náročná určitě je, ale srovnávat se samostatnými advokáty si nedovolím a ani to nedokážu. Vím, že jsou samostatní advokáti, kteří jsou na tom úplně stejně, prostě se nezastaví a jenom jedou. Oni to mají mnohdy těžší. Někteří naši advokáti mají ten komfort, že se nemusí starat o Business Development, administrativu a věnují se pouze čisté právničině.

Čím je specifická vaše práce?

Ostatní společnosti, resp. kolegové ze skupiny PwC, jsou také naši klienti, takže my jsme vlastně s klienty stále pohromadě, jsme jim na očích a na druhou stranu jsou to i naši spolupracovníci, takže je tu určitá dichotomie, mezi kterou je potřeba umět obratně balancovat v rámci výkonu naší profese. To je specifikum Velké čtyřky, že musíte umět dobře komunikovat se svými neprávními kolegy – jednou jsou to kolegové, jindy zase vaši klienti.

Jaký máte vztah k poslední době velmi diskutovanému tématu Work Life Balance?

Work Life Balance asi nebude náš hlavní selling point při náboru lidí a ani nechceme, aby to bylo něco, čím se prodáváme na trhu práce. Jsme profesionální poradci, fungujeme podle klientů. Ucházíme se o náročnou klientelu a podle toho vypadají i nároky, které jsou na nás kladeny, a to včetně těch časových. Nicméně abych všechny neděsil, tak se určitě snažíme ctít víkendy a svátky, ale i tady se to bohužel vždy nepodaří.

Je v tomto ohledu advokacie specifická?

Určitě. To vidíme i v rámci budovy, kde se svítí a kde nesvítí. K politování musím oznámit, že u nás se svítí skoro pořád. Může to působit trochu demotivujícím dojmem, když sedíte v pátek večer sám v budově a všichni už jsou doma. Je potřeba, abyste měl svou silnou pracovní morálku a sebezapření. Nemůžete se dívat doleva doprava.

Jste v tomto ohledu připraveni na skutečnost, že nebude trvat dlouho a generace Y (i se svými novými prioritami) bude tvořit většinu ekonomicky aktivní populace?

Ano, ale vše je nabídka a poptávka. Když máte jako firma co nabídnout a vytvoříte si tak poptávku, pak si určujete podmínky. Zatím s lidmi problém nemáme, i když u pohovorů stále vidíme nejrůznější absurdní představy kandidátů o způsobu výkonu práce advokáta nebo advokátního koncipienta.

Například?

Já sám jsem byl kdysi příkladem, když jsem se na fakultě šel ucházet o místo do jedné pražské advokátní kanceláře. Vzpomínám si, že když mi řekli, že pracovní doba končí až v šest hodin večer tak jsem nechápal, kdy jezdí na kole nebo plavou. Po západu slunce? Tehdy jsem se jízlivě zeptal, a jejich odpověď byla, že na kolo jdou třeba po práci. To si já jako student nedokázal vůbec představit. Přišlo mi to tehdy hodně tvrdé, ale vše je svoboda volby.

Jaký je v tomto ohledu přístup například k matkám malých dětí? Jste otevřeni alternativním formám pracovního poměru?

Ano, musím říci, že jsme. Spolupracujeme i s matkami a řekl bych, že spolupráce nám funguje více než dobře. Některé druhy práce vyžadují úzkou specializaci a jdou dělat z domova, pro takové typy prací jsou ženy na mateřských dovolených skvělé. Na druhou stranu počet pracujících matek nemůže být sto procent, ale určitě tu své místo mají.

Využíváte v PwC Legal tzv. home office? Jak se k této alternativě stavíte vy osobně?

Co se týče home office, tak ten je u nás výsadou seniorních lidí a pochopitelně matek na mateřské, které mají svůj specifický režim. U seniorních kolegů, u kterých víme, že fungují excelentně, je home office jakýsi bonus, jelikož se u nich již předpokládá, že pracují velmi tvrdě a svůj tým zvládnou řídit i mimo kancelář.

Co říkáte na časté střídání pracovních pozic, které je v dnešní době tak obvyklé? Nechybí pak společnostem dostatek loajálních lidí?

Odpovím trochu odlehčeně. Když vidím, jak se na pohovorech někteří lidé stále hledají a vlastně vůbec neví, co chtějí, nedivím se. My jsme na pohovorech velmi důkladní, takže tímto skoro netrpíme. Raději lidi již na pohovorech odrazujeme, než aby nám pak po několika měsících sami odcházeli. Bereme jen jedince, kteří vydrželi pohovory a u kterých si myslíme, že by to mohli zvládnout… Zatím to dobře funguje.

Jste již více než rok ve funkci. Co vše se za tu dobu událo?

Došlo k velké obměně týmu, zvýšení zisku oproti loňskému roku, získali jsme novou klientelu a nastavili jsme systém odměňování našich lidí, abychom byli schopni přitáhnout kvalitní a pracovité právníky. Začali jsme vydávat časopis, objevujeme se na sociálních sítích, organizujeme s ostatními společnostmi z PwC společné semináře, školení a společenské akce pro klienty. Právě dokončujeme s Unií podnikových právníků studii mající za cíl srovnání podmínek podnikových právníků v České republice. Snažíme se pomáhat různým organizacím, kde si myslíme, že to dává nějaký společenský smysl nebo to pomáhá veřejnosti.

Něco málo k sebereflexi. Co se Vám povedlo a co naopak nikoliv?

Tady Vás asi zklamu, zatím nehodnotím nic, co by se vyloženě nepovedlo. Vše jde zatím podle našeho ambiciózního plánu. Některé věci by se mohly měnit rychleji, ale možná jsem jen příliš netrpělivý.

Kam se PwC Legal za poslední rok posunulo?

Řekl bych, že vzhledem k množství transakcí, které se za poslední rok udály, tak jsme se bezesporu posunuli mezi významné transakční kanceláře. Je to oblast, které se dlouhodobě chceme věnovat, takže se v ní snažíme vyniknout a myslím, že se nám to vzhledem ke stále přibývající práci a získaným referencím daří. Je tak evidentní, že v této oblasti nemáme pouze ambice, ale i zkušené a kvalitní právníky, kteří odvádějí excelentní práci.

Jakým směrem se chystáte dále ubírat?

Budeme určitě jako kancelář pracovat na zlepšování našich služeb vůči klientům, ať už na bázi synergií s ostatními skupinami PwC nebo na bázi vymýšlení nových služeb, které mohou klientům pomáhat. Současně zamýšlíme posilovat tým o kvalitní koncipienty a advokáty, kteří budou však také schopní rainmakeři.

Nelitujete svého návratu do mezinárodní kanceláře?

Určitě nelituji, zatím jsem nepřišel na to, proč bych měl.