Rozhovor: Vít Křivánek - Regulace oblasti kryptoměn je stále v plenkách

Jak jsou kryptoměny regulovány a jakým daním podléhají? Jak se bude trh kryptoměn vyvíjet z pohledu cen? O tom a mnohém dalším s námi pohovořil Mgr. Vít Křivánek, senior manager a head of litigation ve společnosti BDO.

Ve své praxi se věnujete daňovému poradenství a podle všeho i právu – v nedávné době jste úspěšně složil advokátní zkoušky. Co Vás vedlo k tomu skloubit daně a právo? 

Daně a právo, jinak daňové právo, je z mého pohledu multidisciplinární oblast práva, do které do značné míry zasahuje svět ekonomiky, ekonomické myšlení apod. Již při studiu obou vysokých škol (právnické a ekonomické) jsem se zamýšlel, kde budu moci uplatnit obě vzdělání. Poskytování poradenství v daních byla jedna z možností, která nakonec převážila.

Daňovým poradcem jsem od roku 2017. Již v té době celosvětově zesiloval tlak na detekování a odhalování daňových struktur umožňujících jejich vlastníkům výrazné daňové optimalizace, a to na hranici zákona či mnohdy až za její hranou. Konkrétně se v České republice začaly objevovat snahy navýšit povinnou informovanost ze strany daňových poradců o jejich klientech směrem k orgánům finanční správy. Jinými slovy sílila tendence omezit jeden ze základních stavebních kamenů a principů daňového poradenství – mlčenlivost o klientských informacích, které se poradce dozvěděl v souvislosti s poskytováním poradenství. Tlaky na snižování úrovně mlčenlivosti vnímám dodnes.  

Jak těmto tlakům odolávají advokáti v porovnání s daňovými poradci?

Mou primární specializací je právní pomoc v podobě zastupování klientů ve sporu s finančním úřadem, ať už v rámci daňového či navazujícího soudního řízení. Zachování maximální míry mlčenlivosti je alfou a omegou tohoto poradenství. Klient musí mít důvěru v to, že jeho zástupce (advokát) v žádné fázi zastupování nebude povinen sdělovat citlivé informace vztahující se k meritu věci. Dle mého názoru bude advokátní stav reprezentovaný navenek Českou advokátní komorou, vždy těmto tlakům na vyšší míru sdělování citlivých informací čelit efektivněji, než tomu bude u daňových poradců. Je to dáno i historickým vývojem a všeobecně přijatým paradigmatem advokátů jako osob, které by bez zachované povinnosti mlčenlivosti nemohli ve své podstatě svou profesi vůbec vykonávat. S tímto přesvědčením jsem se rozhodl stát se i advokátem a poskytnout tak maximální ochranu svým klientům, a to i do budoucna. 

Jednou z Vašich specializací jsou mimo jiné kryptoměny. V posledních měsících se kryptoměny začaly chovat atypicky. Co za tím podle Vás je a jakým směrem se bude trh virtuálních měn vyvíjet?

Kryptoměny, slovo, pod kterým si již dnes asi každý něco vybaví, jsou velice širokým pojmem. Ve své praxi se s kryptoměnami setkávám opět hlavně v souvislosti s daňovými kontrolami finančních úřadů. Těch v poslední době geometrickou řadou přibývá. O tom svědčí i tisková zpráva samotných zástupců finanční správy z července letošního roku. Generální finanční ředitelství v ní uvedlo očekávaný doměrek daně (z příjmů fyzických a právnických osob) primárně pramenící z obchodování s kryptoměnami v řádu stovek milionů korun. Bez ohledu na objektivní možnost verifikace této zprávy jde o signál nám všem, že doba, kdy správci daně nebyli schopni detekovat realizované obchody s kryptoměnami, natož je pak relevantně analyzovat a vyvozovat z nich důsledky (v podobě doměrků daně), je zřejmě historií.

Ale zpět k Vaší otázce. Pakliže Vaše otázka s atypickým chováním kryptoměn směřuje k citelnému poklesu ceny téměř všech obchodovaných kryptoměn, pak se k tomuto umím vyjádřit pouze jako ekonomicky poučený laik. Nejsem odborníkem na obchodování s kryptoměnami. Z mého úhlu pohledu období podzimu 2021 a jara 2022 vyvrátilo minimálně jednu dosud zastávanou hypotézu, a to že Bitcoin je protiinflační aktivum, „bezpečný přístav“ pro uchování hodnoty peněz, podobně jako například zlato. Naopak se ukázalo, že investoři se k němu chovají stejně jako k akciím technologických společností na trhu. To pro mnoho držitelů Bitcoinu (mluvím pouze o něm, neboť jej lze určitě považovat za nejdůležitějšího představitele kryptoměn) nebyla dobrá zpráva, a zároveň se tím také potvrdilo, že i přesto, že je Bitcoin mnoha ekonomickými experty považován na budoucnost světa peněz (náhrada stávajícího systému tzv. fiat měn), a v časech celosvětově zvýšené inflace by tak měla růst jeho cena, tuto funkci ještě neplní. 

Nejsem si úplně jistý, zda je možné poslední měsíce vnímat z pohledu kryptoměn jako atypické. Podíváme-li se na ostatní trhy (akcie, drahé kovy, nemovitosti), všechny vykazují abnormality počínaje obdobím inflace a válečného konfliktu na Ukrajině. U všech lze pozorovat signifikantní propad, u některých se projeví s větším časovým odstupem. Také je třeba vnímat i jakýsi svébytný ekonomický cyklus světa kryptoměn, kdy po každých zhruba 4 letech konstantního růstu dochází k nezanedbatelnému poklesu cen. Tyto všechny aspekty nyní ve svém důsledku znamenají opravdu výrazný propad cen kryptoměn (Bitcoinu nevyjímaje). 

Jak se bude trh s kryptoměnami vyvíjet z pohledu cen?

Odpověď na tuto otázku v současné době hledá velké množství investorů. Trh s kryptoměnami je trh extrémně volatilní (z mnoha důvodů), troufám si tvrdit, že nikdo (ani Warren Buffett) neví, kam se bude trh ubírat. Pokud bych si ale měl vsadit, tak sázím na to, že se Bitcoin v dohledné době vrátí na své maximum a za nějaký čas se skutečně stane relevantní a seriózní alternativou k dnešnímu peněžnímu systému. 

Mnoho investorů mělo a pravděpodobně stále má kolem právní úpravy kryptoměn a jejich zdanění řadu otazníků, a to kvůli chybějící speciální právní úpravě. Jakým způsobem jsou kryptoměny na národní a evropské úrovni regulovány?

Obecně lze říct, že právní regulace oblasti kryptoměn je stále v plenkách. A to jak z pohledu právní regulace samotného obchodování (myšleno od samotné emise kryptoměn), přes speciální právní úpravu daňovou. 

Nelze se proto divit, že se tu a tam v médiích objeví případy protizákonné „tokenizace“ projektů či celých společností, které se pokouší odhalovat SEC (Komise pro kontrolu cenných papírů Spojených států) nebo případy založené na tzv. letadlovém principu, kdy úmyslem emitentů tokenů je toliko podvodným způsobem vylákat peníze od těch, kteří si v dobré víře (s vidinou deklarovaných velkých zisků) token koupí. To vše může samozřejmě potenciální investory od zapojení do obchodování odrazovat.

Současně je však druhým dechem nutné dodat, že s exponenciálně zvýšeným zájmem o kryptoměny a kryptosvět obecně, který lze dle mého spojovat s bezprecedentním nárůstem ceny Bitcoinu na přelomu roku 2020 a v první polovině roku 2021, se začalo nahlas mluvit i o tom, jakým způsobem tento trh podrobit pravidlům, aby se z něj nevytratilo to pozitivní (například velká míra technické kreativity), ale na druhé straně neposkytoval místo pro podvodné platformy. 

Odkud či od koho můžeme zaznamenat regulatorní snahy?

Konkrétní regulativní snahy vnímáme z několika směrů. Jednu z globálně pojatých regulací navrhuje Rada pro finanční stabilitu (taky FSB), mezinárodní organizace monitorující globální finanční systém sdružující finanční regulátory, představitele centrálních bank a ministerstev financí největších ekonomik světa G20. Motivem přistoupit k jednání o regulaci tohoto trhu byly nedávné extrémní výkyvy na trzích s kryptoměnami, které dle Rady pro mezinárodní finanční stabilitu představují značné riziko pro subjekty na tomto trhu. Ve zprávě Rady se rovněž uvádí, že mají-li kryptoměny v budoucnu sloužit i jako platidlo, a nikoli pouze jako spekulativní aktivum, musí být předmětem poměrně silné a systémové regulace. Letos v říjnu má Rada zasednout a mimo jiné otevřít první náměty předmětné regulace.

Vedle globálních tendencí o regulaci kryptoměn s návrhem pravidel obchodování přichází i Evropa, a to s legislativou nazvanou „Markets in crypto-assets“, tzv. MiCA. V červnu 2022 zpracovaná finální podoba pravidel by měla dle odhadů projít schválením na konci roku 2024 a nařízení by mělo nabýt účinnosti o rok či dva později. Společná evropská regulace se pokouší metodicky sjednotit dosavadní roztříštěné systémy v jednotlivých zemích a přinést tak kýžený řád a jednotnost jak pro investory, tak ale i pro podnikatele (obchodníky, poskytovatele služeb apod.). Očekávám, že součástí bude i zvýšená ochrana uživatelů (investorů) proti podvodným projektům. 

Jak je to s regulací kryptomeň z hlediska daňové legislativy?

Pokud jde o daňovou legislativu, tak ta, jak jsem již dříve naznačil, je v jednotlivých státech obdobně nejednotná a chaotická. Každý stát ke zdanění kryptoměn přistupuje individuálně s vlastní představou o „správném“ zdanění. Pokud jde o Českou republiku, speciální právní úpravu kryptoměn, ať už z pohledu daní z příjmů či daně z přidané hodnoty, v zásadě nenajdeme. Dosavadní způsob zdaňování tak vychází z aplikace stávajících daňových pravidel. Pro tyto účely tak bylo nejprve zapotřebí určit, co vlastně kryptoměny z daňového pohledu jsou, a jak k nim návazně přistupovat. Generální finanční ředitelství zkraje roku 2022 vydalo Informaci (Informace k daňovému posouzení transakcí s kryptoměnami (např. bitcoin), ve které se snažilo optikou všech relevantních daní (daň z příjmů a daň z přidané hodnoty) podat svůj pohled na věc, a to nejen pro případy obchodování, nýbrž i těžby kryptoměn, jejich směny a dalších aktivit. Nemá asi nyní smysl zacházet do většího detailu, každý, kdo by měl zájem se dozvědět více, se může podívat na stránky finanční správy, kde je Informace Generálního finančního ředitelství volně dostupná.

Osobně se domnívám, že by minimálně v daňovém právu de lege ferenda mělo být postaveno obchodování s kryptoměnami na úroveň obchodování s cennými papíry. Způsob obchodování i logika stojící za touto činností je dle mého velice podobná. Mám za to, že by zavedení osvobození od daně z příjmů z prodeje kryptoměn po vzoru časového testu držby akcií přineslo přívětivější prostředí do obchodování s kryptoměnami a zároveň by vyrovnalo dnešní deficit mezi těmi, kteří se věnují obchodování s akciemi a těmi, kteří obchodují s kryptoměnami. Tuto změnu bych považoval za daňově spravedlivou.

Jaký je rozdíl z právního a daňového hlediska mezi kryptoměnami a klasickými platebními prostředky?

Dle mého soudu zásadní. Kryptoměny nejsou, alespoň zatím, českou legislativou považovány za platební prostředek. Nejde o měnu v právním slova smyslu, a to se všemi důsledky s tím spojenými. Minimálně z pohledu daňového práva, konkrétně daně z příjmů, jde o movité věci nehmotné. S tím je pak samozřejmě spojen i patřičný způsob zdanění v případě realizace zisku z daného prodeje. Kryptoměna je, dle již zmíněné Informace Generálního finančního ředitelství, zásobou „svého druhu“, platební prostředek (měna) nikoliv. Typický rozdíl v současném pojetí kryptoměn a klasických platebních prostředků lze demonstrovat následovně. Člověk si jde koupit automobil a platí za něj českými korunami (nakupuje automobil v ČR). Zaplatí, automobil si odveze, nic dalšího řešit nemusí. Pokud však k platbě použije kryptoměnu (např. Bitcoin), pak kromě toho, že si odveze automobil, rovněž realizoval směnu zboží za kryptoměnu (automobil za Bitcoin), což z daňového pohledu znamená nákup a prodej věci. Daný kupec automobilu si tak musí vyhodnotit, zda při směně realizoval zisk tím, že směnil Bitcoin ve vyšší aktuální ceně, než ve které jej nakoupil. Pokud ano, vznikl mu zdanitelný příjem. V případě platby v českých korunách žádný „dodatečný“ zdanitelný příjem nevzniká.  

Jakým daním obchodování s kryptoměnami podléhá?

Jak jsem již zmínil, na kryptoměny české daňové právo pohlíží jako na věci movité a nehmotné. Z celé palety daní se tak v praxi nejčastěji objevuje daň z příjmů (právnických i fyzických osob) a pak daň z přidané hodnoty. To, zda vznikne daňová povinnost na dani z přidané hodnoty, dani z příjmů či obou daní zároveň, bude vždy odvislé od činnosti dané osoby a od skutkových okolností případu. 

Za jakých okolností se v případě kryptoměn jedná o zdanitelný příjem? 

Možná stojí za to si malinko rozebrat daňové dopady alespoň elementárních činností, které mohou v případě kryptoměn přicházet do úvahy. Jak jsem uvedl výše, lze uvažovat o zdanění daní z příjmů a daní z přidané hodnoty. Vyberu-li činnosti, které jsou s kryptoměnami neoddiskutovatelně spjaty, jde o těžbu kryptoměn, nákup/prodej zboží a služeb za kryptoměny a případně směnu kryptoměn za peníze nebo jinou kryptoměnu. 

Z pohledu výsledného zdanění, a to, jak daní z příjmu, tak daní z přidané hodnoty, je rovněž podstatné, zda předmětné jednání provádí osoba podnikající (tj. taková, která jedná s cílem pravidelně dosahovat zisku), či nepodnikatel. 

Vezmu jako první těžbu kryptoměny. Pakliže budu těžit pro vlastní potřebu, tato činnost nespadá do vymezení předmětu daně z přidané hodnoty, jelikož v daný moment neexistuje bezprostřední vazba mezi mnou a příjemcem takto vytěžené kryptoměny. Povinnost zdanit vytěženou kryptoměnu daní z přidané hodnoty tak nevzniká. Stejně tak samotná těžba nepředstavuje vznik daňové povinnosti na příjmové dani. 

Jinak to již bude v případě nákupu či prodeje zboží za kryptoměnu. U osoby, která za zboží či službu obdrží namísto klasického platidla kryptoměnu, je nutné, aby z pohledu daně z přidané hodnoty dokázala správně stanovit základ daně (pro správný výpočet DPH na výstupu). Druhým specifikem je skutečnost, že příjemce zboží či služby nakoupené za kryptoměnu se ze zákona, za splnění tam stanovených podmínek, stává ručitelem za nezaplacenou daň z přidané hodnoty poskytovatelem tohoto plnění. V ostatním zůstává u poskytovatele plnění vše standardní. Z pohledu daně z příjmů je u poskytovatele plnění klíčové, aby bylo předmětné zboží či služba ocenitelná v penězích (českých korunách). Někdy k přepočtu z kryptoměny na české koruny slouží třetí měna (např. dolar v obchodování s Bitcoinem). Z pohledu kupujícího platícího kryptoměnou může a nemusí při nákupu zboží či služby vzniknout zdanitelný příjem. Klíčovým aspektem bude skutečnost, zda v okamžiku realizace nákupu měla předmětná kryptoměna (např. Bitcoin) vyšší cenu než tu, za kterou kupující tuto kryptoměnu pořídil. Pokud ano, v okamžiku zaplacení došlo k realizaci zdanitelného příjmu. Následně by tedy bylo nutné posoudit, zda takto realizovaný zdanitelný příjem bude nutné zahrnout do daňového přiznání, zda je možné tento příjem „započíst“ s realizovanou ztrátou či jinak daňově v rámci právních mantinelů daňového práva zoptimalizovat.

Jaké další činnosti s kryptoměnami jsou z hlediska zdanění podstatné?

Velice běžnou činností je i směna kryptoměny za peníze či jinou kryptoměnu. Jde ve své podstatě o obchodování s kryptoměnami. Z pozice směnárníka (osoby provozující směnárnu či jinou obdobně fungující platformu) jde o poskytování služby těm, kteří chtějí směnit kryptoměnu za fiat peníze či jiné krypto. Tato služba je z pohledu daně z přidané hodnoty činností osvobozenou od daně bez nároku na odpočet DPH. To znamená, že všemožné směnárenské poplatky by neměly být zatíženy DPH na výstupu. Obchodník na kryptoměnové burze, obchoduje-li soustavně, uskutečňuje ekonomickou činnost z pohledu daně z přidané hodnoty. Z pohledu zákona o DPH půjde o činnost finanční, která je rovněž osvobozena od daně bez nároku na odpočet DPH. V případě obchodování s kryptoměnami z pozice obchodníka asi všichni cítíme, kdy vzniká zdanitelný příjem. Je to tehdy, pokud prodám kryptoměnu tzv. se ziskem, tj. za cenu vyšší, než za kterou jsem ji pořídit. Kde to již takto na první pohled zřetelné být nemusí (a v praxi skutečně u mnoha lidí není), tak zdanitelný příjem může vzniknout i v situaci směny jedné kryptoměny za druhou. Opět musí člověk „testovat“, v jaké cenové úrovni směnil svou kryptoměnu, a zda se jednalo o cenu vyšší než cenu pořizovací. Ve své podstatě se tento případ v ničem neliší od směny kryptoměny za reálné zboží (např. automobil Tesla). 

Situací, které přináší krypto svět, je nepřeberné množství. Zpravidla nejsou dvě stejné. I zde platí pravidlo, že „čert se skrývá v detailu“. Každý případ je tak třeba posoudit ryze individuálně v kontextu všech podstatných skutečností. 

Dopadají na kryptoměny AML předpisy? 

Ano, zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (tzv. AML zákon) mezi tzv. povinné osoby zahrnuje i osoby poskytující služby spojené s virtuálním aktivem. Co se touto osobou myslí? Jde o osobu, jejíž předmět podnikání spočívá v nákupu, prodeji, správě pro jiného, převodu či zprostředkování prodeje virtuálního aktiva, či v poskytování finančních služeb týkajících se nabídky nebo prodeje virtuálního aktiva. 

Svět kryptoměn lze definovat jako svět s vysokou mírou anonymity a s vysokou schopností rychle přesouvat nelegální výnosy mezi státy či kontinenty. Je proto logické, že tato oblast patří mezi ty podléhající přísnějšímu dohledu nad jednotlivými uživateli, resp. jednotlivými operacemi (transakcemi).  

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články