Rozhovor: Lidé si nejčastěji stěžují na exekuce spojené se zabavováním movitých věcí
Ačkoliv od roku 2011 klesá počet exekucí a loni jich soudy v České republice nařídily již „jen“ 714 tisíc, lidé proti tomuto způsobu vymáhání pohledávek uplatňují stále velké množství stížností. Jejich prověřováním se na Ministerstvu spravedlnosti zabývá odbor státního dohledu.
Zároveň ze zákona dohlíží nad činností soudních exekutorů i dalších právnických profesí, na něž stát delegoval část svých pravomocí nebo se je rozhodl nějakým způsobem regulovat. Kompetence ministerstva coby dohledového orgánu přiblížil Mgr. Marek Szabo, vedoucí oddělení právnických profesí.
Vaše oddělení se zabývá stížnostmi na soudní exekutory, notáře a advokáty. Mohl byste stručně shrnout, jaký typ stížností na tyto právnické profese nejčastěji či obvykle dostáváte a jaká profese je na tom z hlediska počtu stížností nejhůře?
Pokud bych měl začít od konce, pak drtivá většina podnětů je mířena na soudní exekutory, dále následují stížnosti na notáře a nejméně podnětů dostáváme na advokáty, což vyplývá z omezených dohledových pravomocí Ministerstva spravedlnosti ve vztahu k advokátům.
Podněty týkající se soudních exekutorů nejčastěji píší osoby, jež jsou v exekučním řízení v postavení dlužníka, resp. povinného, přičemž namítají nejčastěji pochybení soudního exekutora či jeho zaměstnanců při provádění exekuce postižením movitých věcí (mobiliární exekuce). Dalšími nejčastějšími stížnostními body jsou neoprávněnost exekuce jako takové, výše nákladů exekuce a v neposlední řadě nepřiměřenost zvoleného způsobu provedení exekuce.
Co se týče podnětů směřujících na činnost notářů, nejčastěji se jedná o stížnosti na notáře jako soudního komisaře při projednávání dědictví a chybějící náležitosti notářských listin.
Pokud si někdo stěžuje na postup soudního exekutora, jak konkrétně prověřujete takovou stížnost a co z ní lze případně vyvodit, pokud dojdete k jednoznačnému závěru, že soudní exekutor či jeho zaměstnanec při výkonu své funkce zjevně pochybil?
Odborný referent, kterému je doručený podnět přidělen, nejdříve důkladně posoudí, co je jeho předmětem a zda je podnět důvodný. Pokud shledá důvodnost podnětu, prověří uváděné skutečnosti na základě zákonem předvídaných postupů. V praxi to znamená, že zpravidla vyzve soudního exekutora, aby se vyjádřil k předmětné stížnosti a aby doložil konkrétní listiny, případně celý exekuční spis.
Pokud následně zjistíme pochybení soudního exekutora, potom s ohledem na intenzitu zjištěného pochybení uloží ministerstvo soudnímu exekutorovi písemnou výtku, popřípadě vypracuje návrh na zahájení kárného řízení se soudním exekutorem, který je oprávněn podat ministr spravedlnosti jako jeden z kárných žalobců.
Mohl byste nyní přiblížit, jakým způsobem probíhá kontrola přímo na exekutorských a notářských úřadech? Co všechno zjišťujete a jaké náležitosti prověřujete?
Kontrolu exekutorského úřadu lze rozdělit do dvou částí – na část obecnou a část zvláštní. V obecné části prověřujeme, zda a jakým způsobem je zajištěn řádný chod příslušného úřadu - prostory, zaměstnanci, technické zajištění atd. Ve zvláštní části kontroly prověřujeme náhodně vybrané spisy soudního exekutora, zejména co se týče zákonnosti postupu soudního exekutora, dodržování délky a plynulosti exekučního řízení.
Při kontrole notářských úřadů prověřujeme kompletní spisy, evidenční pomůcky notáře, náležitosti notářských listin, dodržování kancelářského řádu
a zajištění chodu notářského úřadu.
Kolik takových kontrol jste již od začátku letošního roku provedli, kolik jich do konce roku ještě zbývá a liší se nějak počet kontrol od předchozích let?
Od začátku letošního roku jsme k dnešnímu dni (17. 9. 2014) provedli celkem 18 kontrol notářských úřadů a 20 kontrol exekutorských úřadů. Pro tento rok máme naplánováno celkem 24 kontrol exekutorských i notářských úřadů. Očekávám, že plán bude naplněn do konce měsíce října. Mimo plán kontrol jsou také prováděny tzv. mimořádně kontroly exekutorských a notářských úřadů.
Oproti roku 2013 byl navýšen počet kontrol notářských úřadů z původních 12 na současných 24, a to zejména s ohledem na poměr mezi počtem exekutorských úřadů (160) a notářských úřadů (449).
Má ministerstvo pravomoc v podobném rozsahu přezkoumávat i činnost advokátů, nebo jsou v tomto směru pravomoci ministerstva poněkud omezeny?
Ve vztahu k prověřování činnosti advokátů jsou pravomoci Ministerstva spravedlnosti minimální. Podle zákona o advokacii se de facto týkají pouze povinností spojených s vyhotovováním prohlášení o pravosti podpisu a autorizovanou konverzí dokumentů, kterou může advokát provádět při poskytování právních služeb.
Pokud se ještě vrátíme ke kontrolám exekutorských úřadů, ministerstvo má podle legislativního plánu předložit do konce tohoto roku do vlády návrh na změnu exekučního řádu, která by mj. mohla nově umožnit provádět kontrolu v prostorách exekutorského úřadu, aniž by bylo nutné o ní předem dotyčný úřad informovat. K čemu by to podle Vás mělo přispět?
Uvedené rozšíření pravomocí dohledového orgánu dle mého názoru přispěje k urychlení prověřování podezření na možná pochybení v činnosti exekutorského úřadu. Zároveň se zvýší účinnost kontroly, protože exekutorský úřad se nebude moci na kontrolu tzv. připravit.
Novela by mohla také uložit soudním exekutorům povinnost pořizovat videozáznam z prováděné mobiliární exekuce vždy, tedy nejenom např. na výzvu přítomných osob. Proč je podle Vás nutná tato změna?
Při provádění mobiliární exekuce je zásadním způsobem zasahováno do práv účastníků řízení, je tedy nutná kontrola a transparentnost postupu soudního exekutora. Audiovizuální záznam se v praxi dohledového orgánu prokázal jako nejefektivnější způsob zjištění skutečného průběhu mobiliární exekuce. Je tedy podle mého názoru velmi vhodné zakotvit povinnost obligatorního pořizování takovéhoto záznamu do zákonné úpravy.
Další články
Firmy čeká první odeslání JMHZ. Bez dokončené registrace zaměstnanců výkaz neprojde
Do 20. května musí zaměstnavatelé poprvé odeslat JMHZ za duben. Řada firem ale teprve dokončuje registraci zaměstnanců, bez které systém výkaz nepřijme. Klíčové týdny ukážou reálnou připravenost na novou povinnost.
Éra dálkových odečtů přichází. Připravte se, riskovat se nevyplácí
Přechod na dálkové měření spotřeby tepla a teplé vody není jen další administrativní položkou na seznamu povinností, ale zásadní změnou v tom, jak budeme v bytových domech nakládat s daty a energiemi. Co tato změna přinese a na co se připravit?
Jak ochránit rodinný majetek?
Český právní řád nabízí nástroj, který umožňuje vyčlenit majetek tak, že jej formálně nevlastní nikdo, je chráněn před věřiteli, exekucí i důsledky úpadku jeho původního vlastníka. Svěřenský fond, inspirovaný anglosaským trustem, funguje v Česku od roku 2014 a v praxi je často využíván k ochraně a mezigeneračnímu předání rodinného majetku.
Omnibus I a reporting udržitelnosti: zmírnění pravidel CSRD
Během posledních let se rámec nefinančního reportingu v Evropě vyvíjel dynamicky. Od směrnice 2014/95/EU („NFRD“) ke směrnici (EU) 2022/2464 („CSRD“) a dále v oblasti náležité péče ke směrnici (EU) 2024/1760 („CSDDD“). Nyní přichází další zásadní obrat, a to legislativní balíček EU Omnibus I, jakožto soubor opatření, které mají zjednodušit a zacílit povinnosti tak, aby se snížila administrativní zátěž a nepřiměřené dopady zejména na menší a střední subjekty v dodavatelských řetězcích.
Prokazování užívání ochranné známky v námitkovém řízení a v řízení o neplatnosti ochranné známky
Prokazování užívání ochranné známky představuje významný procesní nástroj, který může zásadně ovlivnit výsledek jak námitkového řízení, tak řízení o prohlášení ochranné známky za neplatnou.



