Jak od ledna 2024 funguje povolování větrných a solárních elektráren
Nový stavební zákon, novela liniového zákona, novela zákona o posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) a kombinace s takzvanou novelou Lex OZE 1 vytvářejí pro povolování a umisťování větrných a solárních elektráren už od 1. ledna 2024 mix nových podmínek, které by měly realizaci projektů usnadnit a které shrnují v tomto článku Frank Bold Advokáti. Řada projektů nebude například nově potřebovat EIA.
OZE na nezastavěném území
Důsledkem Lex OZE 1 už od počátku roku 2023 je, že výrobny OZE o instalovaném výkonu 1 MW a více mohou být za určitých podmínek umístěny do nezastavěného území bez změny územního plánu.
Nově o VTE nad 1 MW a FVE nad 5 MW rozhoduje Dopravní a energetický stavební úřad
Výraznou změnou účinnou v důsledku nového stavebního zákona od 1. ledna 2024 je částečná integrace územního a stavebního řízení do jednotného řízení o povolení záměru. Správním orgánem pro výrobny OZE včetně FVE nad 5 MW a VTE nad 1 MW je nově speciální Dopravní a energetický stavební úřad. Právě ten bude tedy nově mimo jiné rozhodovat o tom, jestli je umístění výrobny elektřiny možné v nezastavěném území.
Co mění novela liniového zákona
K tomu, aby se liniový zákon vztahoval na projekty OZE, je nutné naplnit specifické podmínky zákona, což v praxi znamená, že pro většinu energetických projektů novela zákona mění jen dílčí věci. Zejména jde o zkrácení lhůt k podání žalob, specifickou úpravu doručování písemností nebo ustanovení opatrovníka v případě smrti účastníka. Liniový zákon dále obsahuje specifickou úpravu k povolování a vyvlastňování, která se vztahuje na výrobny elektřiny o instalovaném výkonu 100 MW a více.
Stavění menších větrných parků bude možné bez EIA
Zásadní je novela zákona o posuzování vlivů, ze které vyplývá, že nově nebude potřeba provádět zjišťovací řízení, ani řízení EIA u menších větrných parků do tří kusů turbín za předpokladu, že nebudou umístěny v chráněných lokalitách a že do tří kilometrů není umístěna jiná stávající nebo už připravovaná turbína.
Projekty OZE budou nadále ve veřejném zájmu
Na konci roku 2022 vstoupilo v platnost nařízení Rady EU 2022/2577, které stanovilo rámec pro urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů - všechna tato zařízení jsou podle nařízení považována za projekty převažujícího veřejného zájmu ve vztahu k vyjmenovaným ustanovením směrnic EU. Nařízení bylo zavedeno na 18 měsíců, tedy do poloviny roku 2024.
Nová evropská směrnice RED III obsahuje stejnou úpravu a stanoví povinnost zakotvit ji členskými státy do vnitrostátní legislativy - zavedení presumpce převažujícího veřejného zájmu projektů OZE by měli čeští zákonodárci splnit do února 2024.
Akcelerační zóny až v roce 2026
Všichni na ně čekáme. Proces umisťování a povolování OZE by v takzvaných akceleračních zónách ve vybraných lokalitách Česka měl být zjednodušený a urychlený (zejména s ohledem na výjimku z povinnosti zajistit stanovisko EIA, stanovení lhůt pro maximální délku povolovacích procesů a fikci souhlasu).
Mapování vhodných lokalit by mělo dle směrnice proběhnout nejpozději do poloviny roku 2025. Samotné akcelerační zóny pak mají být vymezeny nejpozději do začátku roku 2026.
Zajímá Vás téma stavebního práva? Na kongresu Právní prostor 2024 se budeme novému stavebnímu právu věnovat hned v několika příspěvcích. Program kongresu najdete na adrese https://kongrespravniprostor.cz/.
Další články
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.




