Jak od ledna 2024 funguje povolování větrných a solárních elektráren
Nový stavební zákon, novela liniového zákona, novela zákona o posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) a kombinace s takzvanou novelou Lex OZE 1 vytvářejí pro povolování a umisťování větrných a solárních elektráren už od 1. ledna 2024 mix nových podmínek, které by měly realizaci projektů usnadnit a které shrnují v tomto článku Frank Bold Advokáti. Řada projektů nebude například nově potřebovat EIA.
OZE na nezastavěném území
Důsledkem Lex OZE 1 už od počátku roku 2023 je, že výrobny OZE o instalovaném výkonu 1 MW a více mohou být za určitých podmínek umístěny do nezastavěného území bez změny územního plánu.
Nově o VTE nad 1 MW a FVE nad 5 MW rozhoduje Dopravní a energetický stavební úřad
Výraznou změnou účinnou v důsledku nového stavebního zákona od 1. ledna 2024 je částečná integrace územního a stavebního řízení do jednotného řízení o povolení záměru. Správním orgánem pro výrobny OZE včetně FVE nad 5 MW a VTE nad 1 MW je nově speciální Dopravní a energetický stavební úřad. Právě ten bude tedy nově mimo jiné rozhodovat o tom, jestli je umístění výrobny elektřiny možné v nezastavěném území.
Co mění novela liniového zákona
K tomu, aby se liniový zákon vztahoval na projekty OZE, je nutné naplnit specifické podmínky zákona, což v praxi znamená, že pro většinu energetických projektů novela zákona mění jen dílčí věci. Zejména jde o zkrácení lhůt k podání žalob, specifickou úpravu doručování písemností nebo ustanovení opatrovníka v případě smrti účastníka. Liniový zákon dále obsahuje specifickou úpravu k povolování a vyvlastňování, která se vztahuje na výrobny elektřiny o instalovaném výkonu 100 MW a více.
Stavění menších větrných parků bude možné bez EIA
Zásadní je novela zákona o posuzování vlivů, ze které vyplývá, že nově nebude potřeba provádět zjišťovací řízení, ani řízení EIA u menších větrných parků do tří kusů turbín za předpokladu, že nebudou umístěny v chráněných lokalitách a že do tří kilometrů není umístěna jiná stávající nebo už připravovaná turbína.
Projekty OZE budou nadále ve veřejném zájmu
Na konci roku 2022 vstoupilo v platnost nařízení Rady EU 2022/2577, které stanovilo rámec pro urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů - všechna tato zařízení jsou podle nařízení považována za projekty převažujícího veřejného zájmu ve vztahu k vyjmenovaným ustanovením směrnic EU. Nařízení bylo zavedeno na 18 měsíců, tedy do poloviny roku 2024.
Nová evropská směrnice RED III obsahuje stejnou úpravu a stanoví povinnost zakotvit ji členskými státy do vnitrostátní legislativy - zavedení presumpce převažujícího veřejného zájmu projektů OZE by měli čeští zákonodárci splnit do února 2024.
Akcelerační zóny až v roce 2026
Všichni na ně čekáme. Proces umisťování a povolování OZE by v takzvaných akceleračních zónách ve vybraných lokalitách Česka měl být zjednodušený a urychlený (zejména s ohledem na výjimku z povinnosti zajistit stanovisko EIA, stanovení lhůt pro maximální délku povolovacích procesů a fikci souhlasu).
Mapování vhodných lokalit by mělo dle směrnice proběhnout nejpozději do poloviny roku 2025. Samotné akcelerační zóny pak mají být vymezeny nejpozději do začátku roku 2026.
Zajímá Vás téma stavebního práva? Na kongresu Právní prostor 2024 se budeme novému stavebnímu právu věnovat hned v několika příspěvcích. Program kongresu najdete na adrese https://kongrespravniprostor.cz/.
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.





