Rozšiřování obchodních zón z hlediska posuzování vlivu na životní prostředí

Neposuzování jednotlivých obchodních center, která tvoří součást jedné obchodní zóny, v procesu EIA nepředstavuje dle NSS automaticky zakázanou salámovou metodu.

AM
Advokátní koncipient, bnt attorneys-at-law s.r.o.
Foto: Fotolia

Pojmem „salámová metoda“ bývá neformálně označována taktika, která se v praxi používá pro strategii, kdy se kontroverzní nebo obtížné cíle a řešení rozdělí na dílčí kroky a prosazují se postupně. Ve stavebnictví bývá salámová metoda využívána nejen při trasování a povolování významných dopravních staveb, ale i při postupném rozšiřování staveb schválených a (zdánlivě) hotových. Z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí, v platném znění (dále je „Zákon EIA“), jehož jedním ze základních principů je požadavek na komplexní hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí, se jedná o zakázanou praktiku, která přestavuje účelové obcházení zákona.

Ne zřídka se otázka účelového využití salámové metody objevuje v rámci postupného rozšiřování obchodních či průmyslových městských zón, přičemž dosavadní výklad v rámci správní praxe nebyl v tomto ohledu jednotný. Stavebně právní praxe tak uvítala rozsudek č. j. 2 As 86/2020-134 ze dne 23. 12. 2022, kde Nejvyšší správní soud konstatoval, že postup, při kterém nejsou v procesu EIA posouzena jednotlivá obchodní centra, která tvoří součást jediné obchodní zóny, ale nedosahují stanovené limitní hodnoty, nepředstavuje automaticky zakázanou praktiku užití salámové metody, protože nedochází k členění záměru za účelem vyhýbání se zákonné povinnosti.

Jakkoli souvislá zástavba nákupních středisek a obchodních domů může ve svém celku tvořit jednu obchodní zónu, dle závěru Nejvyššího správního soudu Zákon EIA ji společným posuzováním vlivů na životní prostředí automaticky nepodmiňuje, neboť předmětem úpravy jsou jednotlivé stavby nákupních středisek a obchodních domů, nikoliv jejich postupně rozrůstající se shluky. V každém jednotlivém případě je tak nutné posuzovat, zda funkční či stavební propojení dílčích staveb obchodních zón dosahuje takové intenzity, že se nepochybně jedná o jeden záměr, jehož vliv na životní prostředí je nutné posoudit komplexně.

Lze shrnout, že komplexní posouzení vlivů obchodních či průmyslových zón na životní prostředí je úkolem procesu SEA, který se uplatňuje již ve fázi zpracování územně plánovací dokumentace v rámci koncepčního řešení poměrů v území a hodnotí synergické a kumulativní vlivy záměrů včetně těch již existujících.


Zajímá Vás téma stavebního práva? Na kongresu Právní prostor 2024 se budeme novému stavebnímu právu věnovat hned v několika příspěvcích. Program kongresu najdete na adrese https://kongrespravniprostor.cz/.


Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články