Poslanecká sněmovna se bude v tomto týdnu zabývat novelou exekučního řádu, která počítá mj. s povinným zastavováním exekucí.

Praha 8. prosince (ČTK) - Za neplatiče alimentů bude výživné na děti pravděpodobně platit stát, který je chce po dlužnicích vymáhat. Úřady práce budou na nezaopatřené dítě vyplácet maximálně 3000 korun měsíčně, a to nejvýše dva roky. Státní pokladnu to bude stát zhruba miliardu korun ročně. Senátní sociální výbor s tím dnes souhlasil. Horní komora o předloze rozhodne příští týden.

Jednou z aktuálně projednávaných změn v oblasti exekucí je návrh chráněného účtu pro dlužníky. Vedl by k jejich větší finanční svobodě a jistotě, neboť by mohli bez problémů nakládat s příjmem, který jim po srážkách zůstane, což je nyní mnohdy problém. O jeho zavedení se mluví již několik let a nyní konečně přichází do druhého čtení v Poslanecké sněmovně. Návrhu se však nevyhnulo pár chyb.

Legislativních změn posledních měsíců doznala i úprava insolvenčního řízení. Co přinesl tzv. lex covid a jaké dopady budou mít přijaté změny na insolvenční praxi? O ty nejzásadnější změny se s námi podělil JUDr. Petr Chytil, expert na insolvenční právo a spoluautor nového komentáře k insolvenčnímu zákonu, který se vedle insolvenčního práva věnuje také litigacím a oblasti banking & finance.

V souvislosti s vládními opatřeními zaměřenými na omezení šíření onemocnění COVID-19 může osobám samostatně výdělečně činným a zaměstnancům hrozit nižší příjem nebo jeho celková ztráta. Celá situace může být komplikovanější pro toho, kdo je navíc v exekuci nebo insolvenci.