Praha 10. prosince (ČTK) - Pravidla kárných řízení se soudci, státními zástupci a exekutory se možná změní. Sněmovna podpořila v dnešním úvodním kole novelu, která upraví složení kárných senátů a umožní podání odvolání. Kárnými žalobami by se zabývaly senáty u vrchních soudů, případná odvolání by posuzoval Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud v senátech složených výhradě ze soudců.

Brno 1. července (ČTK) - Nejvyšší správní soud (NSS) se zabývá žalobou na soudce Městského soudu v Praze Alexandra Sotoláře, který se zabýval kauzou opencard. Sotolář údajně manipuloval s výpověďmi, v krajním případě mu hrozí ztráta taláru. Sotolář uznal, že existují rozdíly mezi zvukovým záznamem a protokolem, vyloučil ale, že by byly pouze v neprospěch obžalovaných. Jeho advokát řekl, že protokoly byly jen místy zestručněny a že nešlo o zlý úmysl.

Přemýšlela jsem o tom, jaké bude pro soudnictví nejaktuálnější téma tohoto roku, a jsem přesvědčená, že to bude novela zákona o soudech a soudcích. Text novely byl rozeslán dne 16. dubna 2019 k připomínkám do připomínkového řízení. Dovolte mi tedy stručně shrnout obsah novely.

Brno 26. ledna (ČTK) - Předsedkyně Krajského soudu v Ostravě Iva Hrdinová dnes před kárným senátem Nejvyššího správního soudu uhájila svůj postup při přerozdělování incidenčních sporů. Senát ji zprostil kárné žaloby, kterou podala ombudsmanka Anna Šabatová. Veřejná ochránkyně práv poukazovala na to, že Hrdinová 12 opatření z let 2012 až 2016 neprojednala se soudcovskou radou.

Liberecký soudce Miloš Zbránek dostal od kárného senátu Nejvyššího správního soudu důtku za kontroverzní texty, které publikoval na internetu. Kdyby články napsal někdo jiný, nemohly by se podle kárného senátu stát důvodem pro zásah veřejné moci. Jsou sice názorově vyhraněné, ale nehlásají žádnou nenávistnou ideologii, nevyzývají k ničemu nezákonnému. Zbránek je ovšem soudce, který by měl být zdrženlivější, a musí dbát na to, aby nenarušil důstojnost soudcovské funkce. Jeho texty údajně hrubě neobjektivním a dehonestujícím způsobem popisovaly uprchlíky a pracovníky neziskových organizací. Sám soudce na svoji obranu uvedl, že „satira musí být kousavá, nemůže být shovívavá a laskavá“. Tento případ znovu otevřel diskuzi o limitech mimojustiční činnosti soudců.