Brno/Praha 17. září (ČTK) - Stížnosti na údajné nepřiznané koalice ve sněmovních volbách budou pro ústavní soudce nyní prioritou. Rozhodnutí ještě před volbami, které se konají 3. a 4. října, ale nelze slíbit, řekl novinářům předseda soudu Josef Baxa.
Drtivá většina podnikatelů v České republice má jak ve stanovách či společenské smlouvě, tak v živnostenském a obchodním rejstříku, uveden předmět podnikání: „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Jinými slovy tím říkáte, že Vaše společnost podniká v některých, případně ve všech oborech, které spadají pod volnou živnost.
Unie podnikových právníků ČR dnes udělila ocenění Podnikový právník 2025 výjimečným osobnostem, které posouvají firemní právní praxi v Česku kupředu. Během slavnostního večera v pražské Občanské plovárně byli oceněni tři špičkoví právníci a jeden právní tým. Součástí události bylo předání Ceny prezidentky Unie podnikových právníků ČR viceprezidentovi Svazu průmyslu a dopravy České republiky Františku Chaloupeckému.
V jakých situacích má anebo nemá poškozený nárok na náhradu způsobené škody, pakliže taková škoda vznikla v důsledku uzavírky pozemní komunikace z důvodu její opravy a nebo opravy inženýrských sítí, které vedou pod předmětnou veřejnou komunikací?
Ústavní soud obdržel dvě stížnosti strany Volt Česko, poukazují na nepřiznané koalice ve sněmovních volbách. Jedna se týká kandidátek Stačilo!, druhá kandidátek hnutí SPD.
Nadační fondy, které byly v minulosti vnímány především jako nástroje pro charitativní a filantropické účely, si dnes čím dál častěji nacházejí uplatnění jako právní entity pro nikoliv jen dočasnou správu soukromého majetku a jeho dalšího předání.
V prvních dvou článcích této minisérie jsme se zaměřili na samotnou způsobilost nemovitosti k dlouhodobému i krátkodobému pronájmu, na praktické otázky a omezení pronajímatele při sjednávání nájemní smlouvy a na problematiku spojenou se službami a jejich vyúčtováním. V tomto třetím díle se zaměříme na problematiku, která může být ze strany účastníků nájemního vztahu leckdy přehlížena, a to sice na problematiku odpovědnosti nájemce a odpovědnosti pronajímatele, zejména ve vztahu k nemovitosti samotné a k případným způsobeným škodám na nemovitosti.
Třetí část stanoviska se zaměřuje na praktické rozlišení jednotlivých typů výzkumných studií a jejich právní rámec ve světle platné legislativy, včetně novely § 55b zákona o zdravotních službách. Autoři vysvětlují rozdíly mezi retrospektivními, prospektivními, intervenčními a post-marketingovými studiemi a uvádějí, které zákonné tituly zpracování a organizační postupy jsou v těchto případech přiměřené a obhajitelné. Zvláštní pozornost je věnována dopadům nařízení EU o evropském prostoru pro zdravotní údaje (EHDS), který zásadně promění režim sekundárního využití dat. Závěrečná část shrnuje hlavní poznatky a doporučení pro správce osobních údajů ve zdravotnictví, zejména fakultní nemocnice, a upozorňuje na potřebu dalšího zpřesnění právní úpravy v oblasti výzkumu.
Správní orgány na úseku veřejné stavební správy obecně přikládají svým úkonům prováděným v terénu vysokou důležitost, a to především v souvislosti s naplňováním zásady materiální pravdy při rozhodování ve výstavbě. Jedině přímo v terénu, kupříkladu na místě budoucí stavby v procesu jejího povolování, nebo na staveništi při kontrole provádění stavby, případně již v dokončené stavbě při její kolaudaci nebo změně užívání, může stavební úřad spolehlivě ověřit tvrzení uvedená ve stavebníkově žádosti a jejích přílohách (v projektové dokumentaci aj.), nebo v jiném podnětu[1], kterým se stavební úřad zabývá.