Nejvyšší soud se v průběhu prosince roku 2020 vyjádřil ke třem kauzám, které měly společného jmenovatele, jímž byla snaha dotčených celebrit domoci se poměrně vysokých částek po mediálních domech provozujících bulvární média.

Následující pojednání plynule navazuje na mou předchozí sérii příspěvků, neb rozebírá případ, jehož skutkové okolnosti by mohly upoutat pozornost nejednoho čtenáře bulvárních plátků. Na jeho pozadí se Nejvyšší soud vyjadřuje k limitům svobody projevu a výkladu právní úpravy způsobů odčinění zásahu do osobnostních práv na Facebooku.

Rekodifikace soukromého práva a s ní související dichotomie občanskoprávní a pracovněprávní úpravy odškodňování bolesti má značný dopad na stanovení výše nároku na náhradu nemajetkové újmy na zdraví spočívající v bolestném a ztížení společenského uplatnění vzniknuvší při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi.

Článek se zabývá problematikou odčiňování duševních újem na zdraví. Metodologicky je postupováno tzv. od obecného ke konkrétnímu, nejprve proto budou zodpovězeny obecné otázky vyvstávající při odčiňování duševních újem na zdraví. Následně budou analyzována vybraná specifika při stanovení povinnosti k odčinění duševní újmy na zdraví (zejména příčinná souvislost) a při určení výše náhrady za ni.

Poslanecká sněmovna v listopadu schválila návrh zákona o náhradě újmy způsobené povinným očkováním. Autor se v článku věnuje průběhu jeho schvalování a změnám, kterými za tu dobu prošel, jakož i z těchto změn vyvstalým otázkám, se kterými se nyní bude muset vypořádat Senát.