Pokud smlouva o převodu akcií nebo podílu obsahuje rozhodčí doložku, je třeba ve smlouvě podchytit též možný dopad výsledku sporů vzniklých z porušení prohlášení a záruk. Jednou z možných situací se zabýval Ústavní soud v usnesení sp. zn. IV. ÚS 2176/18 ze dne 19. března 2019.

Soudy musí posuzovat i námitku ekonomické závislosti rozhodce, vyplývá z nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1851/19.

Zlín 5. března (ČTK) - Rozhodčí soud rozhodl o platnosti smluv, na jejichž základě Moravská vodárenská (MOVO) provozuje vodárenství na Zlínsku. Firma tak nemusí do rukou Vodovodů a kanalizací (VaK) Zlín vracet majetek, který od nich v roce 2004 odkoupila. Nález rozhodčího soudu by měl mít vliv i na další soudní řízení, které se vodárenství na Zlínsku týkají. ČTK to dnes za MOVO sdělil Ondřej Pechar.

Druhá část příspěvku se zabývá specifiky rozhodčího nálezu jakožto exekučního titulu a upozorňuje na aktuální judikaturu v této oblasti související s rozhodčími řízeními, v nichž je jednou ze stran spotřebitel.

Rozhodčí řízení neboli arbitráž představuje jeden ze způsobů mimosoudního řešení sporů. Je obvyklý zejména v obchodních sporech, nicméně býval často využíván i ve sporech mezi podnikateli a spotřebiteli. Článek charakterizuje rozhodčí řízení a představuje rozhodčí nález coby exekuční titul. V posledních letech do probíhajících rozhodčích i exekučních řízení významně zasáhla judikatura soudů, která rázem označila tisíce rozhodčích doložek za neplatné, což v praxi vyvolalo řadu otázek. Na některé z těchto otázek se dosud nedaří najít uspokojivou odpověď.