Povinnost oznamovat incidenty různým dozorovým úřadům vyplývá z řady regulací - GDPR, DORA, směrnice NIS2, směrnice CER... Připravujete se na reporting incidentů spojených s využitím AI?
Dlouho očekávaný nový zákon o kybernetické bezpečnosti vstupuje v účinnost od 1. listopadu 2025. Zákon zásadně promění způsob, jakým firmy v České republice přistupují k ochraně svých dat a informačních systémů. Pravidla, která byla dosud spíše doménou IT oddělení, se nově stávají i právní a manažerskou otázkou nejvyšší úrovně řízení.
Evropská komise uložila společnosti Google pokutu ve výši 2,95 miliardy eur za porušení pravidel hospodářské soutěže.
Od 2. srpna 2025 začala platit nová pravidla pro poskytovatele obecných modelů AI („General-Purpose AI“ nebo jen „GPAI“) podle AI Actu.
Rovné odměňování, zveřejnění mezd, genderově neutrální nábor a reporting rozdílů snad od června 2026.
Nařízení o svobodě sdělovacích prostředků nabylo účinnosti 8. srpna 2025.[1] Česká republika termín implementace nedodržela a vystavuje se tak riziku sankcí ze strany Evropské unie. Českou legislativu díky nařízení čeká řada změn, například v oblasti transparentnosti vlastnictví, koncentrace médií nebo reklamy zadávané státem.
Štrasburk/Brusel 8. října (zpravodajka ČTK) - Europoslanci dnes podpořili zákaz používání názvů jako je burger, klobása, řízek či steak pro rostlinné produkty, lze je podle nich využívat pouze pro výrobky, které obsahují maso.
Technologický vývoj posledních let způsobil, že téma umělé inteligence a robotiky již nelze vnímat jako vzdálenou budoucnost. To, co ještě před deseti lety působilo jako science fiction, se dnes stává běžnou součástí našeho života. Inteligentní stroje pomáhají při chirurgických zákrocích, podílejí se na dopravě, kontrolují kvalitu výrobků v továrnách a postupně pronikají i do veřejného prostoru.
Brusel 29. září (ČTK) - Evropská komise je znepokojena změnami v ústavě schválenými minulý pátek slovenským parlamentem. ČTK to dnes sdělil mluvčí exekutivy Evropské unie, který zdůraznil, že unijní právo je nadřazeno národním zákonům včetně ústavy.
Používání veřejných listin v mezinárodním právním styku podléhá specifickým pravidlům ověřování jejich pravosti. Zatímco některé dokumenty lze v zahraničí využít bez dalších formalit, jiné vyžadují tzv. apostilu nebo dokonce superlegalizaci. Záleží vždy na tom, kdo listinu vydal a v jaké zemi má být předložena.