Unikátní pohled renomovaných odborníků na problematiku evropského práva a také oblast práva mezinárodního. Články kladou důraz na souvislosti mezinárodního práva a českého právního řádu.
Ve Štrasburku byla 14. listopadu 2025 za Českou republiku slavnostně podepsána Úmluva Rady Evropy o ochraně profese advokáta, která představuje první právně závazný mezinárodní dokument výhradně věnovaný ochraně advokacie.
Příspěvek analyzuje vývoj a budoucnost investiční arbitráže v Evropské unii po klíčovém rozsudku Achmea, který zásadně změnil právní postavení a úroveň ochrany zahraničních investorů.
Finanční influenceři pod drobnohledem ČNB. Kdy se může stát příspěvek na sítích investičním doporučením a spadat pod nařízení MAR?
Posuzování kolizních nehod mezi lyžaři vyžaduje vyvážení přednostních práv jednotlivých účastníků lyžařského provozu s obecnou prevenční povinností všech lyžařů chovat se obezřetně. Pravidlo FIS č. 3 stanoví, že lyžař jedoucí shora musí zvolit jízdní stopu tak, aby neohrožoval lyžaře před sebou. Klíčovou otázkou zůstává, zda je toto přednostní právo lyžaře v dolní pozici absolutní.
Jaké povinnosti stanovené nařízením o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb (P2B nařízení) jsou nejčastěji porušovány? A jaké pokuty padají za porušení těchto pravidel?
Při výběru nového zaměstnance se neobejdete bez osobních údajů uchazečů. Jaké údaje můžete od uchazečů požadovat a jak splnit všechny právní povinnosti? Přečtěte si o klíčových pravidlech, která vám pomohou postupovat v souladu s právními předpisy.
Víte, co jsou to CPV kódy a jakou hrají roli při zadávání veřejných zakázek? A jak vlastně určit správný kód?
Povinnost oznamovat incidenty různým dozorovým úřadům vyplývá z řady regulací - GDPR, DORA, směrnice NIS2, směrnice CER... Připravujete se na reporting incidentů spojených s využitím AI?
Evropská komise uložila společnosti Google pokutu ve výši 2,95 miliardy eur za porušení pravidel hospodářské soutěže.
Od 2. srpna 2025 začala platit nová pravidla pro poskytovatele obecných modelů AI („General-Purpose AI“ nebo jen „GPAI“) podle AI Actu.
Nařízení o svobodě sdělovacích prostředků nabylo účinnosti 8. srpna 2025.[1] Česká republika termín implementace nedodržela a vystavuje se tak riziku sankcí ze strany Evropské unie. Českou legislativu díky nařízení čeká řada změn, například v oblasti transparentnosti vlastnictví, koncentrace médií nebo reklamy zadávané státem.
Technologický vývoj posledních let způsobil, že téma umělé inteligence a robotiky již nelze vnímat jako vzdálenou budoucnost. To, co ještě před deseti lety působilo jako science fiction, se dnes stává běžnou součástí našeho života. Inteligentní stroje pomáhají při chirurgických zákrocích, podílejí se na dopravě, kontrolují kvalitu výrobků v továrnách a postupně pronikají i do veřejného prostoru.
Používání veřejných listin v mezinárodním právním styku podléhá specifickým pravidlům ověřování jejich pravosti. Zatímco některé dokumenty lze v zahraničí využít bez dalších formalit, jiné vyžadují tzv. apostilu nebo dokonce superlegalizaci. Záleží vždy na tom, kdo listinu vydal a v jaké zemi má být předložena.
Článek představuje a analyzuje judikaturu Evropského soudu pro lidská práva týkající se asistované reprodukce, pročež vyvozuje právní závěry, resp. důsledky, které z této rozhodovací praxe vyplývají. Zabývá se kupř. udělením souhlasu s umělým oplodněním, anonymním i neanonymním dárcovstvím gamet, přístupem k metodám umělého oplodnění a preimplantační genetické diagnostice, umělému oplodnění post mortem, nakládáním s nadbytečnými embryi pro vědecký výzkum či omezením přístupu k IVF kvůli věku.
Třetí část stanoviska se zaměřuje na praktické rozlišení jednotlivých typů výzkumných studií a jejich právní rámec ve světle platné legislativy, včetně novely § 55b zákona o zdravotních službách. Autoři vysvětlují rozdíly mezi retrospektivními, prospektivními, intervenčními a post-marketingovými studiemi a uvádějí, které zákonné tituly zpracování a organizační postupy jsou v těchto případech přiměřené a obhajitelné. Zvláštní pozornost je věnována dopadům nařízení EU o evropském prostoru pro zdravotní údaje (EHDS), který zásadně promění režim sekundárního využití dat. Závěrečná část shrnuje hlavní poznatky a doporučení pro správce osobních údajů ve zdravotnictví, zejména fakultní nemocnice, a upozorňuje na potřebu dalšího zpřesnění právní úpravy v oblasti výzkumu.