Pět otázek pro Lucii Moravčíkovou
Nový zákon o veřejných zakázkách - jaké změny přinese dosavadní praxi? To účastníkům na své přednášce v rámci dalšího ročníku konference Právo ve veřejné správě osvětlí Mgr. Lucie Moravčíková, vedoucí právního oddělení společnosti OTIDEA, která se zaměřuje na administraci a poradenství v oblasti veřejných zakázek a koncesí. Právnímu prostoru shrnula zásadní aspekty nového zákona o veřejných zakázkách v pěti odpovědích.
Na co se mohou účastníci konference v rámci Vaší přednášky těšit, resp. jaké hlavní změny přinesl nový zákona o veřejných zakázkách?
Účastníky konference seznámím nejen se samotným záměrem a myšlenkou, ale i nejdůležitějšími změnami, které nám nový zákon přináší, jako jsou změny v procesu prokazování kvalifikace, flexibilita pořadí kroků a změny v posouzení a hodnocení nabídek.
Jedná se o krok k lepšímu?
To záleží na tom, z jakého pohledu se na to díváte. Pro zadavatele to samozřejmě může být značné ulehčení, ale na druhé straně jím velkou volností zákona vzniká poměrně široká povinnost odůvodnit svůj postup. Pro dodavatele se jedná dle mého názoru jednoznačně o ulehčení.
Jakým způsobem se změnila komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem, resp. jakým způsobem přispěje nový zákon k větší transparentnosti?
Komunikace by měla být vedena primárně elektronicky. Nový zákon přináší i fikci doručení ve veřejných zakázkách, přes datové schránky. To jestli zákon jako celek povede k větší transparentnosti, bude záležet na jeho uživatelích. Ale jednoznačně obsahuje méně pravidel a formalismu, čímž samozřejmě dává větší prostor pro volbu vlastní cesty, která by pochopitelně měla být spojena s odůvodněním zvoleného postupu. Do jaké míry ale bude odůvodnění dostatečné a především správné, to bude rozhodovat až ÚOHS.
V čem shledáváte novou úpravu lepší, popřípadě silnější, a v čem naopak vidíte krok zpátky?
Velkým přínosem pro zadavatele, ale i účastníky zadávacího řízení je flexibilita pořadí kroků nebo možnost doplnit do nabídky téměř cokoliv co není předmětem hodnocení. Jako problematické, však vidím velké rozvolnění pravidel, které se dá samozřejmě uchopit vždy různě a to nejen s ohledem na různé zadavatele, ale i různé VZ u jednoho zadavatele.
Jak hodnotíte současnou situaci v oblasti veřejných zakázek?
Nedomnívám se, že by situace byla tak špatná, jak se snaží média poukazovat. Samozřejmě medializace velkých kauz ovzduší veřejných zakázek příliš nepomáhá a důsledkem toho se pak běžný zadavatel bojí zvolit jakýkoliv jiný postup než dle jeho pohledu standardní. Proto pak zadavatelé vždy raději hodnotí na cenu než na ekonomickou výhodnost, jelikož za hodnocení na cenu je těžko někdo napadne z netransparentnosti. Stejná situace je pak u kvalifikace, kdy zadavatelé tento institut nevyužívají v tom rozsahu, který jím zákon dává a dával.
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.


