Pět otázek pro Lucii Moravčíkovou
Nový zákon o veřejných zakázkách - jaké změny přinese dosavadní praxi? To účastníkům na své přednášce v rámci dalšího ročníku konference Právo ve veřejné správě osvětlí Mgr. Lucie Moravčíková, vedoucí právního oddělení společnosti OTIDEA, která se zaměřuje na administraci a poradenství v oblasti veřejných zakázek a koncesí. Právnímu prostoru shrnula zásadní aspekty nového zákona o veřejných zakázkách v pěti odpovědích.
Na co se mohou účastníci konference v rámci Vaší přednášky těšit, resp. jaké hlavní změny přinesl nový zákona o veřejných zakázkách?
Účastníky konference seznámím nejen se samotným záměrem a myšlenkou, ale i nejdůležitějšími změnami, které nám nový zákon přináší, jako jsou změny v procesu prokazování kvalifikace, flexibilita pořadí kroků a změny v posouzení a hodnocení nabídek.
Jedná se o krok k lepšímu?
To záleží na tom, z jakého pohledu se na to díváte. Pro zadavatele to samozřejmě může být značné ulehčení, ale na druhé straně jím velkou volností zákona vzniká poměrně široká povinnost odůvodnit svůj postup. Pro dodavatele se jedná dle mého názoru jednoznačně o ulehčení.
Jakým způsobem se změnila komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem, resp. jakým způsobem přispěje nový zákon k větší transparentnosti?
Komunikace by měla být vedena primárně elektronicky. Nový zákon přináší i fikci doručení ve veřejných zakázkách, přes datové schránky. To jestli zákon jako celek povede k větší transparentnosti, bude záležet na jeho uživatelích. Ale jednoznačně obsahuje méně pravidel a formalismu, čímž samozřejmě dává větší prostor pro volbu vlastní cesty, která by pochopitelně měla být spojena s odůvodněním zvoleného postupu. Do jaké míry ale bude odůvodnění dostatečné a především správné, to bude rozhodovat až ÚOHS.
V čem shledáváte novou úpravu lepší, popřípadě silnější, a v čem naopak vidíte krok zpátky?
Velkým přínosem pro zadavatele, ale i účastníky zadávacího řízení je flexibilita pořadí kroků nebo možnost doplnit do nabídky téměř cokoliv co není předmětem hodnocení. Jako problematické, však vidím velké rozvolnění pravidel, které se dá samozřejmě uchopit vždy různě a to nejen s ohledem na různé zadavatele, ale i různé VZ u jednoho zadavatele.
Jak hodnotíte současnou situaci v oblasti veřejných zakázek?
Nedomnívám se, že by situace byla tak špatná, jak se snaží média poukazovat. Samozřejmě medializace velkých kauz ovzduší veřejných zakázek příliš nepomáhá a důsledkem toho se pak běžný zadavatel bojí zvolit jakýkoliv jiný postup než dle jeho pohledu standardní. Proto pak zadavatelé vždy raději hodnotí na cenu než na ekonomickou výhodnost, jelikož za hodnocení na cenu je těžko někdo napadne z netransparentnosti. Stejná situace je pak u kvalifikace, kdy zadavatelé tento institut nevyužívají v tom rozsahu, který jím zákon dává a dával.
Další články
Je výběr fotbalové sestavy obchodní vedení? K návratu Tomáše Chorého do Slavie v kontextu limitů akcionářských pokynů
Lze akcionářským příkazem rozhodnout o tom, kdo bude hrát v A-týmu? Případ Tomáše Chorého, kterého majitel Slavie v létě vrátil do kádru, otevírá otázku limitů pokynů akcionáře statutárnímu orgánu – i toho, kdo nese důsledky, když se takové rozhodnutí nepovede.
EU KIDS ACT – konec digitálního divokého západu a nastavení pravidel pro ochranu dětí
EU KIDS Act přináší nová pravidla ochrany dětí na internetu. Jak ovlivní sociální sítě, ověřování věku, umělou inteligenci a odpovědnost digitálních platforem?
Velké firmy mají do 2. listopadu poprvé přiznat globální minimální daň. Státu ale tolik peněz nepřinese
Velké nadnárodní i ryze české skupiny podniků musí do pondělí 2. listopadu vůbec poprvé podat přiznání k takzvané dorovnávací dani, známé také jako globální minimální daň. Ta má zajistit, aby velké firmy odváděly ze zisku alespoň 15 % v každé zemi, kde působí, a připravit tak daňové ráje o jejich hlavní lákadlo.
Předmanželské smlouvy a jejich alternativy: svěřenské a nadační fondy jako nástroj ochrany majetku v manželství
Předmanželská smlouva bývá první – a často jedinou – odpovědí na otázku, jak ochránit majetek při vstupu do manželství. Je to odpověď legitimní, avšak zpravidla jen dílčí. Smluvený režim totiž míří především na jediný scénář: zánik manželství a vypořádání majetku mezi manžely. Řadu situací, kvůli nimž lidé ochranu majetku vůbec zvažují, přitom řešit nedokáže. Právě tam nabízejí svěřenské a nadační fondy koncepčně odlišné a v mnoha ohledech účinnější řešení.
Podezření se nepotvrdilo: Kdy oznamovatel zůstává chráněn?
Zaměstnanec upozorní na podezřelou platbu. Po prověření se ukáže, že žádné peníze nezmizely. Spor tím ale nemusí skončit: zaměstnavatel začne řešit, zda mu pracovník bezdůvodně nepoškodil pověst.
