První otázka se nabízí – jak se těšíš po tříleté pauze na své moderátorské křesílko?
Dá se říct, že se už nemůžu dočkat, až si v krásném prostředí hotelu Jezerka posedmé nasadím gagarinovský headset a jubilejní 10. kongres začne. Ještě víc se ale těším na to, že se po vynucené pauze zase osobně uvidíme a popovídáme si – nejen o právu – z očí do očí a ne přes studenou obrazovku monitoru.
Při pohledu na přednášející se máme asi na co těšit. Na jaké příspěvky se Ty osobně těšíš nejvíce?
Dosud zveřejněný program kongresu napovídá, že to bude zase pecka a každý z účastníků si jistě najde toho svého favorita. Věřím, že všechny příspěvky budou zajímavé a přínosné pro praxi, ale i pro celkové obohacení a další vzdělávání. Jako advokát se asi nejvíc těším na příspěvek JUDr. Maisnera k právu advokáta odmítnout poskytnutí právní pomoci a dále na tradiční Justiční blok, který kongres vždy uzavírá a dává mnoho podnětů k zamyšlení, na které možná v každodenní praxi ani nemáme čas. Nový bude blok Ženy v právu, na který jsem také hodně zvědavý.
Na kongresu také vystoupíš s příspěvkem. Čeho se bude týkat?
V roce 2020 jsem měl na kongresu vystoupit s příspěvkem na téma náhrady škody na zdraví z pohledu mé praxe advokáta v ČR a Rakousku. Původně jsem po zrušení kongresu myslel, že tuto stále aktuální otázku přeneseme i do letošního ročníku, ale nakonec jsme se s organizátory dohodli na tom, že se budu věnovat snad ještě aktuálnějším otázkám a nárokům souvisejícím s rušením letů a zájezdů z důvodu pandemie a jejich uplatňováním na obou stranách hranice. V poslední době jsem totiž za klienty vedl a stále vedu stovky řízení o těchto nárocích tady i v Rakousku, a mám tak možnost srovnávat rychlost řízení, přístup soudů k těmto věcem, rozsah a kvalitu soudních rozhodnutí a jejich odůvodnění.
Jaké další právní otázky na obou stranách hranice nejčastěji řešíte?
Pobočka naší kanceláře ve Vídni oslavila letos v únoru 9 let svého působení. Troufnu si říci, že za tu dobu se moje znalosti a schopnosti v rakouském právu značně posunuly. Zjednodušeně řečeno vyřizujeme vše, co zpravidla čeští a slovenští občané a firmy v Rakousku právně potřebují – např. založit firmu, koupit či prodat nemovitost, napsat obchodní smlouvu, zastupovat v civilním, trestním či správním řízení, uplatnit náhradu škody z dopravní nehody či lyžařského úrazu atd.
Kdybys měl do českých právních předpisů přenést jedno pravidlo z rakouského právního řádu, které u nás chybí, jaké by to bylo?
To je velmi těžká otázka a určitě nelehká odpověď. Takových ustanovení by se jistě dalo najít spoustu, ale zase by se dala najít ustanovení, která se mi v rakouském právu nelíbí a radši bych tam viděl úpravu českou. Nejdůležitější pak je si ty v mnohém podobné, ale přece jen v jednotlivostech odlišné úpravy, nepoplést.
Líbí se mi např. ustanovení § 257 odst. 3 Zivilprozessordnung (ZPO), podle kterého můžou strany podat nejpozději jeden týden před přípravným jednáním tzv. přípravné podání, ve kterém mohou tvrdit skutečnosti a navrhovat důkazy neobsažené v žalobě ani vyjádření k žalobě. Pokud je toto podání soudu doručeno později, např. 3 dny před jednáním nebo ještě později, což v našem prostředí je zcela obvyklým nešvarem, soud na návrh druhé strany toto podání odmítne. V Rakousku je také zásadně omezený počet podání, které strana může v civilním procesu učinit, což sice vytváří daleko větší tlak na práci advokátů, nicméně to zabraňuje zbytečnému zaplevelování spisu dalšími a dalšími nic nového nepřinášejícími podáními stran.
Diskuze k článku ()