Právníci-roboti se zatím do jednací síně nepodívají
Otázky týkající se propojení práva a umělé inteligence trápí akademickou obec již delší dobu (např. otázky autorství, odpovědnosti nebo kyberbezpečnosti). Se současným boomem aplikací založených na strojovém učení a s jejich rozšiřováním do povědomí laické i odborné veřejnosti se ale stále častěji objevuje otázka alespoň částečného nahrazení právníků technologiemi založenými na umělé inteligenci.
O tom, že otázka nahrazení našich služeb není otázkou vzdálené budoucnosti, ale naopak otázkou velmi aktuální, svědčí řada projektů americké společnosti DoNotPay, která se snaží bojovat s nedostupností právních služeb sociálně slabším občanům právě s pomocí umělé inteligence. Za tímto účelem vytvořila řadu chytrých smluv, chatbotů a systémů, které uživatelům umožňují např. žádat o snížení účtů (poskytovatelů internetového připojení, za lékařskou péči), rozporovat přestupky v dopravě (pokuty za parkování, za překročení rychlosti), požadovat kompenzaci za zpožděné lety, chránit autorská práva, a dokonce i podávat žaloby v jednodušších případech; to vše s odborností profesionála, ale za zlomek jeho ceny. Celkově společnost na základě těchto šablon propojených s umělou inteligencí vyhrála více než 2 miliony sporů o zákaznické služby.
Jak probíhá např. takové rozporování ceny za internetové připojení se můžete podívat zde, jak vypadá analýza obchodních podmínek vč. automatického vysvětlení jednotlivých ustanovení zde.
Posledním projektem této společnosti, která v souhrnu své produkty označuje jako „The World’s First Robot Lawyer“, je hájení klientů před soudem pouze za pomocí umělé inteligence. Společnost chtěla v jednodušších případech (zatím pouze ve věcech souvisejících s dopravními přestupky) vybavit žalované chytrými brýlemi, které by zaznamenávaly soudní jednání a svému nositeli by okamžitě diktovaly odpovědi ze sluchátka. Používalo by se přitom rozhraní API OpenAI GPT-3, což je o něco propracovanější verze dnes velmi populárního chatbotu ChatGPT, nadto ještě „doučené“ o nezbytné právní znalosti.
První taková jednání byla nařízena na únor tohoto roku, nicméně zakladatel společnosti oznámil, že musel ze svého záměru ustoupit kvůli nátlaku jednotlivých státních advokátních komor, které mu vyhrožovaly zejména sankcemi za vinklaření, vč. možnosti odsouzení k trestu odnětí svobody. Nutno dodat, že proti užití umělé inteligence při poskytování právních služeb námitky vzneseny nebyly.
První robotický právník na světe se tak zatím do soudní síně nedostane, nicméně uvedené projekty mohou sloužit jako inspirace při zamyšlení nad povahou poskytování právních služeb v blízké budoucnosti. Zároveň se nabízí úsměvné srovnání toho, co technologie v dnešní době dokáže, a toho, jakým způsobem jsou technologie využity v rámci státní správy, zejména justice.
Další články
Lex kratom a povolení k prodeji na dálku: co návrh říká o už vydaných povoleních
Vládní návrh novely zákona o návykových látkách (sněmovní tisk 321) zakazuje prodej psychomodulačních látek na dálku a ruší kategorii povolení, na jejímž základě tento prodej dnes probíhá. Výslovné přechodné ustanovení k již vydaným povolením návrh neobsahuje.
Podpis je pravý. Směl zaměstnanec zavázat celou firmu?
Smlouva má správnou hlavičku, dohodnutou cenu i podpis obchodního manažera. Zákazník počítá s dodávkou. Pak přijde zpráva od jednatele: zaměstnanec překročil své oprávnění a společnost se proto smlouvou necítí vázána. Zní to přesvědčivě. Jenže porušení pravidel uvnitř firmy ještě nemusí znamenat, že závazek nevznikl.
Jak oslovit firmu, která není na prodej, aniž by vznikla právní a reputační rizika
Výrobce obalů by rád převzal menšího dodavatele, jehož majitel o prodeji nikdy veřejně nemluvil a firmu nikde nenabízí. Už první dopis nebo telefonát přitom může podle svého obsahu zahájit jednání o smlouvě, prozradit záměr kupujícího a znejistit lidi uvnitř oslovené firmy. Článek ukazuje, kde se tato rizika rodí a jak s nimi pracovat od prvního kontaktu.
Jeden úřad, jedno řízení a jedno rozhodnutí: skutečně novela urychlí povolování staveb?
Stavět rychleji, předvídatelněji a bez zdlouhavého obstarávání stanovisek dotčených orgánů. To slibuje rozsáhlá novela zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona (dále jen „stavební zákon“), která byla v září 2026 podepsána prezidentem a nabyde účinnosti od 1. ledna 2027.
Je výběr fotbalové sestavy obchodní vedení? K návratu Tomáše Chorého do Slavie v kontextu limitů akcionářských pokynů
Lze akcionářským příkazem rozhodnout o tom, kdo bude hrát v A-týmu? Případ Tomáše Chorého, kterého majitel Slavie v létě vrátil do kádru, otevírá otázku limitů pokynů akcionáře statutárnímu orgánu – i toho, kdo nese důsledky, když se takové rozhodnutí nepovede.



