Brno 13. prosince (ČTK) - Nejvyšší soud potvrdil tříletý nepodmíněný trest hackerovi Petru Křístkovi, který nabízel obří úplatek policistovi. Za vrácení harddisku s digitální kryptoměnou bitcoin mu slíbil v tehdejším přepočtu 384 milionů korun. Policista vše nahlásil nadřízeným. Nejvyšší soud rozhodoval neveřejně na podzim, nyní zpřístupnil odůvodnění ve své databázi.

V červnu roku 2019 předložilo Ministerstvo financí návrh zákona, kterým se má změnit tzv. AML zákon[1] a některé další zákony včetně zákona živnostenského (dále jen „Návrh zákona“ nebo „Novela“). Na Novele spolupracovalo ministerstvo s Finančním analytickým úřadem a má se jí reagovat na požadavky V. AML Směrnice.[2] Tento stručný článek se zaměří pouze na část Novely, která upravuje regulaci činností spojených s kryptoměnami.

Primární nabídka virtuálních měn (ICO) je jedním ze způsobů získání financování určitého podnikatelského projektu od veřejnosti za pomoci virtuálních měn.

Blockchain je digitální, distribuovaná[1] a decentralizovaná databáze[2]. Blockchain vytváří svět, kde strany sdílejí údaje a vědí, že údaj, který vidí, je stejný, jako údaj, který vidí ostatní účastníci blockchainové databáze[3].

Kryptoměna je z technického hlediska digitální či virtuální měna, která používá kryptografii pro řetězení digitálních podpisů jednotlivých převodů[1]. Stěžejní charakteristikou kryptoměny je blockchainová databáze, která zajišťuje nepopiratelnost a bezpečnost transakcí[2].