Funkční měna v účetních předpisech od 1.1.2024
Účetní jednotky mají nově možnost vést účetnictví v cizí měně, je-li pro ně tzv. funkční měnou. Proč by se měla účetní jednotka pro změnu měny rozhodnout?
Účetní jednotky mají nově možnost vést účetnictví v cizí měně, je-li pro ně tzv. funkční měnou. Proč by se měla účetní jednotka pro změnu měny rozhodnout?
Přeměny obchodních společností představují klíčový nástroj při restrukturalizacích či „výstavbách“ holdingových struktur. Přeměny často směřují k optimalizaci provozu holdingů a zlepšení jejich celkové finanční výkonnosti.
Koncept ESOP (zkratka pro „Employees Stock Option/Ownership Plan“) byl vytvořen ve druhé polovině 20. stolení v USA. ESOP programy se od té doby rozšířily do Evropy a těší se u našich západních sousedů čím dál větší popularitě. Není se čemu divit, dostupné statistické údaje prokázaly, že dobře nastavené ESOP programy zvyšují výkonnost společnosti v průměru až o 4-5 %.[1]
V posledních letech zažívá developerský trh zajímavý posun, kterým je vzrůstající trend rekonstrukce staveb a stavby nových budov s následným vymezením některých prostor v katastru nemovitostí jako ubytovací jednotky, namísto tradičního modelu vymezení jednotek bytových (tedy standardních bytů).
Stanovení výše výživného má být v první řadě ponecháno na dohodě rodičů. V případě, kdy se rodiče nedohodnou nebo je dohoda zjevně proti zájmům dítěte, rozhoduje o výživném soud. Výši výživného soud zpravidla určuje na základně potvrzení o výši příjmu, které je pokládáno za jedno z nejprokazatelnějších vodítek k určení majetkových poměrů rodičů. Jak se ovšem vypočítává výživné, když je rodič osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ), která nemá potvrzení o výši příjmu a uplatňuje paušální výdaj?
Klasický příklad: Samoobslužné pokladny. Mělo by být pro zaměstnavatele výhodnější provozovat samoobslužnou, resp. automatickou pokladnu nebo zaměstnávat lidského pokladního? Jsou dobře domyšleny důsledky první varianty? Jak to souvisí s uvalením zvláštní daně na práci autonomních strojů? Pojďme bádat.
Brno 14. prosince (ČTK) - Finanční správa může získat a využít záznamy z policejních kamer jako důkaz v daňovém řízení jen v případech, kdy je to nezbytné pro správu daní a neexistuje jiný, šetrnější způsob.
Vedle zásadní novely zákoníku práce, ve své většině účinné již od 1. října 2023, která významným způsobem změnila právní úpravu mnoha oblastí pracovního práva, je dalším podzimním rozcestníkem na poli pracovního práva tzv. konsolidační balíček veřejných financí.
Daňový (či ozdravný) balíček[1] přináší řadu změn, které se dotknou nás všech, a to ať už ve sféře osobní či podnikatelské. Daňový balíček otevřel i řadu diskusí o dalších daňových zátěžích, které aktuálně na české daňové poplatníky nedopadají, ale které budou předmětem navazujících politických debat. Jaké bude mít ozdravný balíček dopady a proč mohou právě nástroje sloužící ke správě majetku představovat potenciální řešení, si představíme v tomto článku.
Povinnost zveřejnění účetní závěrky ukládá § 66 zákona o veřejných rejstřících č. 304/2013 Sb. a § 21a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.