Kontroverze 1

ostatní

Výše výživného pro děti bohatých rodičů

Výše výživného pro děti bohatých rodičů

Soudní praxe určování výše výživné vychází ve většině případů z doporučujících tabulek ministerstva spravedlnosti.[1] Běžně tak soudce vezme potaz výši příjmů rodiče, počet dětí rodiče, počet dní v měsíci, které s ním dítě tráví a věk dítěte, z čehož mu vyjde očekávaná výše výživného. Nicméně Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně uvádí, že soudci nemají být pouze prostí počtáři, ale mají zohledňovat individuální okolnosti případu.[2] A právě jedním ze specifických případů je ten, kdy buď oba nebo jeden z rodičů dosahuje vysoce nadstandardních příjmů.

Finanční podvody s autorizovanjmi platbami: existují právní nástroje, jak se proti nim bránit?

Finanční podvody s autorizovanjmi platbami: existují právní nástroje, jak se proti nim bránit?

Podvody s autorizovanými platbami jsou v současné době považovány za nejrozšířenější typ platebních podvodů. Každý rok na jejich základě provedou klienti bank nacházející se v EU podvodné transakce celkově v řádech několika set milionů eur. Tato suma a počet úspěšných incidentů navzdory značné informač­ní osvětě ze strany médií a zvyšujícím se ochranným opatřením ze strany poskytovatelů platebních služeb neustále narůstá. Z právního pohledu tak vyvstává otázka, zda vůbec a případně jaké existují v současné době právní nástroje ke snížení výskytu těchto podvodů a zvýšení právní ochrany klientů bank, tedy slabší strany, na které se tento článek primárně zaměří.

Převzetí majetku jako zákonný důvod přistoupení k dluhu
Dluhy, exekuce, insolvence

Převzetí majetku jako zákonný důvod přistoupení k dluhu

Převzetí majetku ve smyslu § 1893 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („OZ“) nepatří mezi široce známé a užívané zákonné instituty přistoupení k dluhu. Až do nedávna platilo, že se jedná o ustanovení OZ, které nejen že se v praxi příliš nevyužívá, ale dokonce k němu neexistuje rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, natož pak praxe ustálená, která by byla okomentovaná v odborných textech a podrobena akademickému zkoumání. V recentní judikatuře Nejvyššího soudu se však použití § 1893 OZ objevilo[1], a s jistou nadsázkou tak můžeme říci, že se zde vyskytl staronový zákonný důvod přistoupení k dluhu.

Petr Šuchma
ÚOHS chce zasahovat i tam, kde nikdo neporušil zákon
Soutěžní právo

ÚOHS chce zasahovat i tam, kde nikdo neporušil zákon

V našem předchozím příspěvku jsme shrnuli šíři změn, které oznámil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) na zářijovém setkání s Komisí pro hospodářskou soutěž ICC. Rozsah plánů byl překvapivý – od zvýšení notifikačních prahů a nového call-in modelu u kontroly fúzí přes osobní odpovědnost jednotlivců až po dohody na trhu práce a dawn raidy. Tento příspěvek je prvním ze série textů, ve kterých se zaměříme na jednotlivá témata. Začínáme novelou zákona o ochraně hospodářské soutěže, kterou ÚOHS označil za stěžejní pro svou budoucí činnost a která má přinést nový soutěžní nástroje (New Competition Tool, NCT).

Kolektiv autorů
Kontroverze 2