omyl
ČlánkyObčanské právodoc. JUDr. Filip Melzer, Ph.D., LL.M.doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.14.04.2020
Glosa: K rozsudku NS ve věci omluvitelnosti omylu při uzavírání smlouvy
Dne 23. 10. 2018 vydal Nejvyšší soud (NS) ve věci vedené pod sp. zn. 29 Cdo 4851/2016 rozsudek, ve kterém se vyjadřuje k problematice omluvitelnosti omylu jako předpokladu relativní neplatnosti právního jednání (smlouvy). NS zde dospěl k závěru, že se smluvní strana může zásadně spolehnout na pravdivost prohlášení druhé strany ve smlouvě.[1]
ČlánkyObčanské právoRekodifikacedoc. JUDr. Michaela Zuklínová, CSc.05.11.2015
Hlavní důvody neplatnosti – II. Omyl
Docentka JUDr. Michaela Zuklínová, CSc., se v sérii příspěvků zabývá účinnou právní úpravou právního jednání, zakotvenou v ustanoveních § 545 až 599 zákona č. 89/2012 Sb., o. z.. V předchozím článku jsme se zaměřili na hlavní důvody neplatnosti právního jednání, k nimž dnes přidáváme ještě důvod další – omyl.
JudikaturaÚstavní právoJUDr. Karel Havlíček26.08.2014
Interpretace podústavního práva
Otázku uzavření smlouvy v omylu musí obecné soudy posuzovat s ohledem na konkrétní okolnosti případu.
Komentář k nálezu Ústavního soudu ze dne 19.6.2014, sp.zn. III. ÚS 1804/13
JudikaturaTrestní právoProcesní právoObchodní právoNejvyšší soud18.06.2014
Uvedení rozhodce v omyl
Nejvyšší soud se ztotožňuje s názorem, že není možné uvést v omyl soud rozhodující v občanskoprávním řízení. Tento závěr se však týká výslovně pouze soudů, neboť soudy jsou nezávislé státní orgány, kterým je svěřen výkon soudnictví. Jejich rysem je zejména nezávislost, vázanost pouze zákony a mezinárodními smlouvami a veřejnost soudního jednání.