Do jaké míry se mají soudci podílet na tvorbě předpisů, podle nichž posléze soudí? Jak by měl vypadat ideální soudce? Které z právnických povolání je nejnáročnější z hlediska etických výzev, kterým musí jeho příslušníci čelit?

Problémy spojené s nízkou porodností jsou již dlouhou dobu celospolečenským tématem, které v kontextu vývoje moderních biomedicínských technologií úzce souvisí s metodami asistované reprodukce, zejména umělého oplodnění, které je v rámci diskurzu považováno za jedinou spolehlivou léčbu neplodnosti. Nehovoří se však příliš o tom, že s jeho realizací je spojeno mnoho etických a právních otázek, které souvisejí s nerespektováním integrity a důstojnosti lidského embrya.

V této práci bych se chtěl zamyslet nad nejobecnějšími metafyzickými předpoklady existence lidských práv, o nichž stále tvrdíme, že jsou universální, nezadatelná, nezcizitelná, nepromlčitelná a nezrušitelná a která neodmyslitelně stojí na metafyzickém konceptu přirozenosti, nicméně povaha tohoto konceptu samotného je v moderním mainstreamovém filozofickém a potažmo právně-teoretickém myšlením od základu zpochybňována. Otázku existence přirozenosti, a tedy i přirozených práv, a případně jejích ontologie, respektive povahu normativity obecně, však není možné řešit bez předchozího zodpovězení ještě obecnějších noetických otázek. Na jeden z dílčích noetických aspektů, totiž problematiku reálnosti obsahů obecných pojmů je zaměřena tato práce.