JUDr. Lenka Náhlovská působí již osmým rokem na Rozhodčím soudě při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Od roku 2019 vede tamější oddělení doménových sporů. V rozhovoru se mimo jiné dozvíte, jaké jsou nejčastější spory o doménová jména, čeho se můžete v rámci sporu o doménové jméno domoci a v neposlední řadě třeba také to, jak nákladný takový spor může být.

Rozsudek Nejvyššího soudu, který s odkazem na judikaturu tvrdí, že § 12 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení je dispozitivní povahy, Ústavní soud zrušil pro nedostatek důvodů.

Světem sportovní arbitráže aktuálně znovu hýbe kauza Mutu[1] a Pechstein[2], která otevírá otázky zavřené dlouhou dobu do trezoru a spočívající mj. v postavení mezinárodní sportovní arbitráže vedené u Arbitrážního soudu pro sport (Court of Arbitration for Sport - ve zkratce CAS)[3], jehož sídlo je ve švýcarském městě Lausanne a který působí jako nejvyšší orgán rozhodující meritorně s konečnou platností spory ve sportovní oblasti.

"Jedna věc je mít dobré předpisy, druhá pak mít dobré soudce, kteří je aplikují a vykládají," říká k limitům českého procesního práva civilního advokát Mgr. Jan Krampera, který vede litigační oddělení advokátní kanceláře Dvořák Hager & Partners.

Rozhodčí řízení neboli arbitráž představuje jeden ze způsobů mimosoudního řešení sporů. Je obvyklý zejména v obchodních sporech, nicméně býval často využíván i ve sporech mezi podnikateli a spotřebiteli. Článek charakterizuje rozhodčí řízení a představuje rozhodčí nález coby exekuční titul. V posledních letech do probíhajících rozhodčích i exekučních řízení významně zasáhla judikatura soudů, která rázem označila tisíce rozhodčích doložek za neplatné, což v praxi vyvolalo řadu otázek. Na některé z těchto otázek se dosud nedaří najít uspokojivou odpověď.