Praha 17. října (ČTK) - Ministerstvo zdravotnictví musí zaplatit rozhodci z kauzy Diag Human Petrovi Kuželovi přes tři miliony korun. Pravomocně o tom dnes rozhodl pražský městský soud, napsal server Seznam Zprávy. Se státem se soudí i další dva arbitři z vleklého sporu České republiky a firmy na výrobu a zpracování krevní plazmy Milan Kindl a Jiří Schwarz. Ministerstvo zdravotnictví podle mluvčí Gabriely Štěpanyové nemá zatím rozsudek k dispozici. Plánuje ale podat dovolání k Nejvyššímu soudu.

Asi nejznámějším a nejrozšířenějším alternativním způsobem řešení sporů je rozhodčí řízení. Jaké jsou jeho výhody? Najdou tyto výhody využití též ve sporech v oblasti stavebnictví? Na co si dát případně pozor? Názory Dr. Josefa Černohlávka - advokáta a rozhodce zapsaného v seznamu rozhodců při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR a v seznamu rozhodců vídeňského rozhodčího centra VIAC, který se ve své praxi specializuje na spory ve stavebnictví - se dočtete v následujícím rozhovoru.

Základní vymezení arbitrability je zakotveno v zákoně o rozhodčím řízení, konkrétně v ustanovení § 1, které stanovuje, že tento zákon upravuje: „a) rozhodování majetkových sporů nezávislými a nestrannými rozhodci, b) rozhodování sporných záležitostí náležejících do spolkové samosprávy rozhodčí komisí spolku podle občanského zákoníku,[1] c) výkon rozhodčích nálezů.“[2]