ostatní

Aplikace nových technických požadavků na výstavbu, zejména minimálních šířek veřejných prostranství, vyvolává v praxi řadu interpretačních problémů.

Brusel 5. března (ČTK) - Zástupci členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se dohodli na návrhu, který - pokud bude schválen - povede k zákazu názvů jako vegetariánský steak.

Od 1. 1. 2026 občanský zákoník výslovně stanoví, že výchova dítěte nesmí zahrnovat tělesné tresty, působení duševního strádání ani jiné ponižující zacházení. Novela rodinného práva tak jasně zdůrazňuje ochranu důstojnosti dítěte a vysílá společnosti důležitý hodnotový signál. Co přesně se mění a jaký je smysl této úpravy?

Osoby zúčastněné na nadačním fondu jsou osoby, které mají práva a povinnosti ve vztahu k nadačnímu fondu a tvoří v jistém smyslu jeho tzv. interní strukturu. Nastavení interní struktury je zpočátku na zakladateli, kterému je ponechána poměrně široká vůle k tomu, aby určil, jaké orgány budou nadační fond tvořit a jaké osoby na něm budou participovat.

Brno 5. března (ČTK) - Empatický a vřelý přístup k dětem nelze vynucovat prostředky trestního práva. Nejvyšší soud (NS) proto osvobodil dvojici odsouzenou za ohrožování výchovy chlapce, který tehdy chodil do druhé třídy. Počínání otce a jeho družky bylo sice sobecké a bezcitné, trestného činu se však nedopustili, plyne z rozsudku.

V nedávné době mediálním prostorem zarezonovaly zprávy o stovkách zvláštních povolení vydávaných každoročně Ministerstvem zemědělství, jež své držitele opravňují rybařit prakticky kdekoliv a kdykoliv bez ohledu na cokoliv dalšího. Kde takovou možnost v českém právním řádu vlastně nalezneme a jak přesně je koncipována?

Využití přímého odkazu ve veřejných zakázkách označuje situaci, kdy zadavatel v zadávacích podmínkách zpravidla odkazuje přímo na konkrétní výrobky nebo dodavatele.

Praha 3. března (ČTK) - Principy správy dat veřejného sektoru patrně získají zákonné zakotvení. Zavede je vládní předloha o správě dat, kterou schválila Sněmovna zrychleně už v dnešním úvodním kole. Zákon má podle zdůvodnění přispět k účelnějšímu nakládání s údaji. Zřizuje jednotné informační místo, kterým se stane Digitální informační agentura.

Kde leží hranice mezi oprávněnou kritikou výkonu veřejné moci a nepřípustným zásahem do osobnostních práv na sociálních sítích? Nese autor kritického příspěvku odpovědnost i za urážlivé či difamační komentáře dalších uživatelů, které sám nenapsal? A jaké požadavky klade Evropský soud pro lidská práva („ESLP“) na vnitrostátní soudy při vyvažování práva na ochranu pověsti s právem na svobodu projevu v online prostředí?

Digitalizace justice dnes není jen otázkou informačních systémů, elektronických spisů či rychlejší komunikace mezi soudy a účastníky řízení. Stává se tématem, které zasahuje samotné základy fungování právního státu. V okamžiku, kdy do tohoto prostředí vstupuje umělá inteligence, přestává jít pouze o modernizaci nástrojů. Otevírá se debata o tom, jak se může proměnit způsob práce s právem, jaké místo má technologie v procesu rozhodování a kde zůstává nezastupitelná lidská odpovědnost.