Výběr nejbizarnějších soudních rozhodnutí z celého světa – epizoda VII.

Během naší cesty nezvyklými případy ze soudních síní se podíváme napříč různými jurisdikcemi.

advokát ve spol. ZVOLSKÝ ADVOKÁTI s.r.o.; spolupracující redaktor
Ticho
Foto: Canva

Projdeme si společně několik rozhodnutí, která mohou vést k úžasu, smíchu, či dokonce znechucení.

Příběhy, které Vám postupně představím, jsem sesbíral především pro účely své přednášky v rámci Noci fakulty 2022, která se konala na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Nepůjde ani tak o překvapivé zvraty či nečekané výklady zákona. Případy, o kterých si budete moci přečíst, jsou většinou podivné především svými skutkovými okolnostmi. Právě bizarní skutkové okolnosti často vyžadují od soudců maximální kreativitu, a tak občas vznikají i rozhodnutí, která jsou opravdu vtipná. Dnešní rozhodnutí může být pro mnohé z Vás také inspirací k tomu, jak vyřešit problém s příliš hlasitými sousedy". 

Můžete žádat sousedy, aby byli při sexu tišší?

Pro jednoho radost, pro druhého smutek – toto sousloví trefně vystihuje příběh, který si představíme v této epizodě. Pojďme na to. 

V roce 1996 se v jednom domě, kde žilo několik rodin, stalo něco celkem pobuřujícího. Poté, co se do jednoho ze dvou přízemních bytů nastěhoval mladý pár, začalo docházet k různým hlučným rušivým projevům. 

Hlavně muž žijící v bytě nad nově příchozími se cítil být obtěžován tím, že se z dolního bytu ozývaly „nadměrně hlasité projevy pohlavního styku“. K těmto zvukům údajně docházelo takřka „neustále, ve dne i v noci“.

A protože se situace ne a ne zlepšit, rozhodl se tento muž své nové sousedy zažalovat. U soudu konkrétně uvedl, že mu zvuky rozkoše několikrát zabránily usnout a rušily ho ve spánku, a proto požadoval, aby se jeho sousedé zdrželi vydávání hlasitých zvuků při sexu, včetně volání „jupí!“ (resp. v originálním znění Yippie).

Soud provedl dokazování. Ostatní obyvatelé domu v pozici svědků potvrdili, že je sténání při pohlavním styku a volání „jupí!“ pravidelně budilo. Dokonce museli spávat se špunty v uších, aby je hluk nebudil. Uvedli také, že se zpočátku sténání smáli, ovšem humor je přešel, když se rušivé zvuky staly pravidelnou každodenní záležitostí.

Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Aplikoval pravidla o ochraně držby. Výrok usnesení zněl: „Žalovaným se zakazuje dělat v jimi užívaném bytě hluk prostřednictvím hudby, hádek či zvuků rozkoše při pohlavním styku, který přesahuje pokojovou hlasitost a ruší tak žalobce žijícího v bytě v témže domě, a to pod hrozbou pořádkové pokuty až do výše 500 000,00 DM, jejíž konkrétní výši určí soud za každý případ porušení, nebo vězení až na dva roky.“

V usnesení se mj. uvádí: Nelze rozlišovat, zda byl hluk způsoben ve dne nebo v noci. Je třeba připustit, že noční rušení je ještě intenzivnější, protože ruší spoluobyvatele během spánku, popř. jim brání usnout. Ale i pravidelné vnímání nadměrného hluku během dne představuje značné rušení žalobcovy držby. Ten je rušen, pokud musí poslouchat neustálé hlasité hádky žalovaného. Stejné nepohodlí ho postihuje, když do jeho bytu proniknou zvuky způsobené pohlavním stykem. Žalovaní byli a jsou povinni udržovat jakýkoli hluk při pokojové hlasitosti. To platí i pro zvuky vydávané při pohlavním styku."[1]

Tvrzení žalovaných o tom, že míra hluku při pohlavním styku je obtížně kontrolovatelná a že dům měl špatnou zvukovou izolaci, soud nepřesvědčila. Vypořádal se také s obranou žalovaného páru, která se opírala o ústavně zaručené právo na svobodný rozvoj osobnosti: „Žalovaní jsou jako dospělé osoby schopni při pohlavním styku kontrolovat své jednání alespoň do té míry, aby nezpůsobovali hluk, který je tak hlasitý, že proniká do sousedního bytu. Mají samozřejmě právo prožívat sexualitu takovou formou, jakou si přejí. Právo na svobodný rozvoj osobnosti […] však může být omezeno právy jiných osob.“[2]

Dodejme, že pokud by se případ řídil českým právem, dopadl by nejspíš podobně. Žalobce by se mohl dovolávat např. § 1013, popř. § 1043 občanského zákoníku. A pokud by bydlel v bytě na základě nájmu, mohl by svou žalobu opřít o § 2211 občanského zákoníku. Pokud by chtěl rozhodnutí rychle, stála by za úvahu i žaloba na ochranu z rušené držby (§ 1007 občanského zákoníku).

Výstupy

(1) Aby se Vaším milostným životem nemusel zabývat advokát souseda či soudce, mějte na paměti tyto zásady:

  • Mezi 22. hodinou a 6. hodinou ranní platí noční klid. V této době musíte vždy ztišit hlasitost, ať už posloucháte hudbu, bavíte se, nebo provozujete intimní aktivity.
  • Dbejte na to, aby hlasitost zvuků z Vašeho bytu nepřekračovala pokojovou hlasitost. Pokojová hlasitost znamená, že soused neslyší žádné zvuky z Vašeho bytu, popř. slyší zvuky, které jsou jen velmi zanedbatelné. Při posuzování, zda je pokojová hlasitost dodržena, nezáleží na vlastní subjektivní citlivosti souseda, ale na vnímání jakéhosi průměrného člověka.
  • Pokud Vás zavazuje domovní řád, můžete v něm najít některá podrobnější pravidla.

(2) A co dělat, pokud jste „na druhé straně barikády“?

Pokud jste obtěžování sténáním svého souseda a/nebo sousedky, nabízí se různé možnosti řešení. Ačkoli se možná ostýcháte učinit takový krok, v prvé řadě byste se měli pokusit své sousedy oslovit, ať už ústně, nebo formou písemného či e-mailového vzkazu.

Pokud rozhovor se sousedy či pokus o něj nepřinese řešení, záleží na tom, jestli bydlíte v nájmu, nebo ve vlastním bytě. Možná řešení pro případ, že byt vlastníte, jsme naznačili v předchozím textu.  

Jako nájemci se můžete obrátit také na pronajímatele. Máte právo po něm mj. požadovat, aby zajistil, že obtěžující hluk přestane. Za určitých okolností může takový hluk nakonec vést i k výpovědi nájmu ze strany nájemce. Kromě toho Vám může vzniknout také právo na slevu z nájemného.

Je důležité si uvědomit, že k tomu, abyste prosadili své nároky, musíte být schopni prokázat skutečnosti, které je zakládají. Jinými slovy, musíte být schopni prokázat obtěžování skrze intimní projevy sousedů. Pomoci může nahrávka (vizte, resp. spíš slyšte např. na tomto videu), ale i svědecká výpověď (typicky dalších spoluobyvatelů domu).

V případě zvlášť závažného rušení nočního klidu nebo v naléhavých případech můžete zavolat také policii. Nedovolené rušení nočního klidu totiž může být také přestupkem.


[1] Srov. rozhodnutí AG (Okresního soudu) ve Warendorfu ze dne 19. srpna 1997, sp. zn. 5 C 414/97, bod 23.

[2] Tamtéž.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články