Ostatní

Výběr nejrůznějších článků o právu a legislativě, které jsou svým zaměřením mimo ostatní kategorie, jako je Občanské, Trestní nebo Pracovní právo.

Právní regulace poskytování finančních náhrad za darování pohlavních buněk v komparativní perspektivě

Právní regulace poskytování finančních náhrad za darování pohlavních buněk v komparativní perspektivě

Článek se za pomoci analýzy a komparace dotčené právní úpravy zabývá problematikou komercializace procesu dárcovství pohlavních buněk v České republice a okolních státech. Ukazuje, že absence jednoznačných pravidel na evropské úrovni vede k tomu, že národní zákonodárci mohou všeobecně formulované požadavky na zachování altruismu a solidarity dárcovství konkretizovat.

Léčba pacientů v ochranném léčení bez jejich souhlasu – nedostatečná právní úprava škodí jak pacientům, tak zdravotníkům

Léčba pacientů v ochranném léčení bez jejich souhlasu – nedostatečná právní úprava škodí jak pacientům, tak zdravotníkům

Ochranné léčení v ústavní formě jako ochranné opatření trestního práva má za účel jednak chránit společnost a zároveň léčebně působit na člověka, kterému bylo opatření uloženo, aby se snížila jeho nebezpečnost na úroveň, která umožní jeho návrat na svobodu. V současné době je toto ochranné opatření upraveno v zákoně o specifických zdravotních službách, který formuluje povinnost pacienta v ochranném léčení podrobit se individuálnímu léčebnému postupu stanovenému pro ochranné léčení. Tato povinnost pak dle části poskytovatelů zdravotních služeb, jakožto dle úmyslu zákonodárce zahrnuje rovně povinnost pacienta podrobit se léčbě proti jeho souhlasu.

Kolektiv autorů
Preventivní restrukturalizace z pohledu věřitele – část II.

Preventivní restrukturalizace z pohledu věřitele – část II.

Preventivní restrukturalizace jako nový právní institut vyvolává u věřitelů celou řadu otázek, z nichž některé rozebírá tento článek. Používám-li v tomto článku termín restrukturalizace, míním tím preventivní restrukturalizaci dle zákona č. 284/2023 Sb., o preventivní restrukturalizaci (dále „ZPR“).

Zákon o lobbování - a komu tím prospějete

Zákon o lobbování - a komu tím prospějete

Z laického pohledu se o lobbingu četně mluví, i když je otázkou, zda také rozumí. Činnost pojmenovaná od latinského základu, „lobium“, [1] si napříč jazyky zachovala v etymologii význam určitého předsálí. A právě ovlivňování procesů státních orgánů, včetně legislativních, než z hlavního sálu vyjde výsledek, je to, co pod lobbingem hledat.

Neurotechnologie a jejich užití ve zdravotnickém právu

Neurotechnologie a jejich užití ve zdravotnickém právu

Neurověda se v posledních letech stále více prosazuje i do práva a to do takové míry, že se v zahraničí objevil název pro nový obor označovaný jako neuroprávo (neurolaw). Tato oblast práva využívá interdisciplinární přístup k různým odvětvím práva, přičemž se zaměřuje na lidské jednání ve světle nových poznatků v oblasti neurověd. V českém prostředí je ovšem neuroprávo opomíjeno a to přesto, že diskuze, které v této oblasti probíhají, se zdají pro některé oblasti práva přímo kruciální.

Kolektiv autorů
Kongres Právní prostor 2024: Od pracovního práva přes umělou inteligenci a kybernetickou bezpečnost až po tradiční justiční blok

Kongres Právní prostor 2024: Od pracovního práva přes umělou inteligenci a kybernetickou bezpečnost až po tradiční justiční blok

Letošní ročník odborného právního kongresu Právní prostor přinesl široké spektrum témat – od praktických dopadů recentních legislativních změn až po progresivní diskuse o využívání umělé inteligence v právní sféře a nových regulacích kybernetické bezpečnosti. Již XII. ročník oblíbeného kongresu byl opět nabitý zajímavými příspěvky.

redakce
Dezinformace: Lež v masce pravdy, anebo naopak?

Dezinformace: Lež v masce pravdy, anebo naopak?

V dnešním světě moderních technologií nabývá známý citát Josepha Goebbelse: „Stokrát opakovaná lež se stává pravdou“[1] daleko větších rozměrů než kdy dříve. Ani v tento moment si nemůžete být jisti, že jste právě namísto informace nepřijali dezinformaci. Většina článků sice připisuje onen zmíněný citát právě Goebbelsovi, ale objevíme i stránku, která toto tvrzení opodstatněně vyvrací.[2] Pokud je pravdou, že výrok o stokrát opakované lži doopravdy nepronesl Goebbels, platí citát v tomto případě dvojnásobně.