Předběžné opatření představuje svébytný prostředek zajištění ochrany subjektivního práva tam, kde na to obvyklá cesta přes civilní soudní řízení svými postupy nestačí (zejména pro nedostatek rychlosti).
Kdo sleduje veřejné dění nemohl si nevšimnout, že ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) objížděl v loňském roce republiku s cílem získat podporu pro záměr zrušení přísedících u pracovněprávních sporů. Z jeho mediálních vyjádření vyplývá, že pro svůj záměr při tom získával podporu samotných soudců.
Článek se za pomoci analýzy a komparace dotčené právní úpravy zabývá problematikou komercializace procesu dárcovství pohlavních buněk v České republice a okolních státech. Ukazuje, že absence jednoznačných pravidel na evropské úrovni vede k tomu, že národní zákonodárci mohou všeobecně formulované požadavky na zachování altruismu a solidarity dárcovství konkretizovat.
Franz Kafka byl profesí právník, což je zřejmé také z těch jeho literárních textů, které obsahují popis byrokratických institucí a právnických povolání. Inspiraci pro svoje literární dílo získal Kafka nepochybně také jako zaměstnanec (právník) dvou velkých pojišťoven a rovněž z dalších kontaktů s právnickým prostředím.
Ochranné léčení v ústavní formě jako ochranné opatření trestního práva má za účel jednak chránit společnost a zároveň léčebně působit na člověka, kterému bylo opatření uloženo, aby se snížila jeho nebezpečnost na úroveň, která umožní jeho návrat na svobodu. V současné době je toto ochranné opatření upraveno v zákoně o specifických zdravotních službách, který formuluje povinnost pacienta v ochranném léčení podrobit se individuálnímu léčebnému postupu stanovenému pro ochranné léčení. Tato povinnost pak dle části poskytovatelů zdravotních služeb, jakožto dle úmyslu zákonodárce zahrnuje rovně povinnost pacienta podrobit se léčbě proti jeho souhlasu.
Preventivní restrukturalizace jako nový právní institut vyvolává u věřitelů celou řadu otázek, z nichž některé rozebírá tento článek. Používám-li v tomto článku termín restrukturalizace, míním tím preventivní restrukturalizaci dle zákona č. 284/2023 Sb., o preventivní restrukturalizaci (dále „ZPR“).
Z laického pohledu se o lobbingu četně mluví, i když je otázkou, zda také rozumí. Činnost pojmenovaná od latinského základu, „lobium“, [1] si napříč jazyky zachovala v etymologii význam určitého předsálí. A právě ovlivňování procesů státních orgánů, včetně legislativních, než z hlavního sálu vyjde výsledek, je to, co pod lobbingem hledat.
Preventivní restrukturalizace jako nový právní institut vyvolává u věřitelů celou řadu otázek, z nichž některé rozebírá tento článek. Používám-li v tomto článku termín restrukturalizace, míním tím preventivní restrukturalizaci dle zákona č. 284/2023 Sb., o preventivní restrukturalizaci (dále „ZPR“).
Neurověda se v posledních letech stále více prosazuje i do práva a to do takové míry, že se v zahraničí objevil název pro nový obor označovaný jako neuroprávo (neurolaw). Tato oblast práva využívá interdisciplinární přístup k různým odvětvím práva, přičemž se zaměřuje na lidské jednání ve světle nových poznatků v oblasti neurověd. V českém prostředí je ovšem neuroprávo opomíjeno a to přesto, že diskuze, které v této oblasti probíhají, se zdají pro některé oblasti práva přímo kruciální.
V současné době, kdy se advokátní svět stává stále více přesyceným a hyperkonkurenčním, je důležité se zamyslet nad hodnotou a významem, který přináší značka - a to v oblasti, kde se i v roce 2024 pokládají otázky, zda tato nákladná legrace vůbec dává smysl? Řeč je samozřejmě o brandingu v advokacii.
Chov včel, starobylá lidská činnost s hlubokými kořeny v historii, se v posledních letech těší rostoucí popularitě[1]. Kromě produkce medu a dalších včelích produktů hrají včely klíčovou roli v opylování rostlin a udržování biodiverzity[2].
Letošní ročník odborného právního kongresu Právní prostor přinesl široké spektrum témat – od praktických dopadů recentních legislativních změn až po progresivní diskuse o využívání umělé inteligence v právní sféře a nových regulacích kybernetické bezpečnosti. Již XII. ročník oblíbeného kongresu byl opět nabitý zajímavými příspěvky.
V dnešním světě moderních technologií nabývá známý citát Josepha Goebbelse: „Stokrát opakovaná lež se stává pravdou“[1] daleko větších rozměrů než kdy dříve. Ani v tento moment si nemůžete být jisti, že jste právě namísto informace nepřijali dezinformaci. Většina článků sice připisuje onen zmíněný citát právě Goebbelsovi, ale objevíme i stránku, která toto tvrzení opodstatněně vyvrací.[2] Pokud je pravdou, že výrok o stokrát opakované lži doopravdy nepronesl Goebbels, platí citát v tomto případě dvojnásobně.
Přinášíme další upoutávku na letošní kongres Právní prostor v podobě rozhovoru s předsedou Nejvyššího správního soudu JUDr. PhDr. Karlem Šimkou, Ph.D., LL.M.