Procesní právo

Relativně nový institut preventivní restrukturalizace je již hojně diskutován ve veřejném prostoru (web Právní prostor nevyjímaje), nicméně zůstávají nezodpovězené otázky: Lze nedoplatky na daních zahrnout do preventivní restrukturalizace, resp. může se finanční úřad stát dotčeným věřitelem? Je v tomto ohledu vzájemně kompatibilní zákon o preventivní restrukturalizaci a daňový řád? A může finanční úřad daňové nedoplatky vymáhat, byla-li u dlužníka zahájena preventivní restrukturalizace?

Justiční blok kongresu Právního prostoru pravidelně využívám pro zamyšlení nad stavem vrcholných soudů. Ani letos to nebude jinak. Navážu na svá vystoupení v minulých letech, jakož i na příspěvky, které zazněly na mezinárodní konferenci pořádané Nejvyšším soudem v září 2023 u příležitosti jeho 30. narozenin, jejíž název by bylo možné volně parafrázovat slovy „k čemu jsou dobré vrcholné soudy“. Fakta, která zmiňuji, jsou veřejně známá, jsou dostupná, a jakkoliv jsou znepokojivá, nechávají nás překvapivě chladnými. Jako bychom si prostě zvykli na to, že „věci jsou tak, jak jsou“.

Cílem článku je analýza právní úpravy koncentrace sporného řízení, jež je navozována uskutečněním přípravného nebo prvního jednání ve věci, zhodnocení kladných a záporných dopadů zavedení koncentračního principu do sporného řízení v aktuální podobě a formulace koncepčního návrhu de lege ferenda.

Členství v Evropské unii s sebou nese nesporně řadu výhod. Zařazení členských států do jednotného trhu vede v řadě oblastí k usnadnění života občanům členských států. Na druhou stranu volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob přináší i některá praktická úskalí plynoucí z ne zcela harmonizovaných právních řádů členských států v některých oblastech.

Předběžné opatření představuje svébytný prostředek zajištění ochrany subjektivního práva tam, kde na to obvyklá cesta přes civilní soudní řízení svými postupy nestačí (zejména pro nedostatek rychlosti).

Kdo sleduje veřejné dění nemohl si nevšimnout, že ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) objížděl v loňském roce republiku s cílem získat podporu pro záměr zrušení přísedících u pracovněprávních sporů. Z jeho mediálních vyjádření vyplývá, že pro svůj záměr při tom získával podporu samotných soudců.

Ačkoli se rozhodčí řízení stalo jako způsob rozhodování soukromoprávních sporů součástí běžné praxe, panují doposud nejasnosti ohledně charakteru rozhodčího nálezu jako listiny.

Náplní tohoto článku je zamyšlení nad problematikou pojetí věcí v právním smyslu. Za tímto účelem bude popsán historický vývoj chápání institutu věci a její definice ve snaze provést analýzu aktuální definice a pojetí pojmu věc v občanském zákoníku.

Náplní tohoto článku je zamyšlení nad problematikou pojetí věcí v právním smyslu. Za tímto účelem bude popsán historický vývoj chápání institutu věci a její definice ve snaze provést analýzu aktuální definice a pojetí pojmu věc v občanském zákoníku.

Preventivní restrukturalizace jako nový právní institut vyvolává u věřitelů celou řadu otázek, z nichž některé rozebírá tento článek. Používám-li v tomto článku termín restrukturalizace, míním tím preventivní restrukturalizaci dle zákona č. 284/2023 Sb., o preventivní restrukturalizaci (dále „ZPR“).

Preventivní restrukturalizace jako nový právní institut vyvolává u věřitelů celou řadu otázek, z nichž některé rozebírá tento článek. Používám-li v tomto článku termín restrukturalizace, míním tím preventivní restrukturalizaci dle zákona č. 284/2023 Sb., o preventivní restrukturalizaci (dále „ZPR“).

Soudní poplatky jsou nedílnou součástí soudního procesu. Reflektují náklady spojené se soudními řízeními, avšak mohou být často předmětem nesrovnalostí, nesprávného výpočtu nebo dokonce zneužití. Chybně vypočtené poplatky bohužel nejsou ojedinělým jevem a mohou mít vážné dopady na účastníky sporu. Tento článek se zaměřuje na problematiku chybně vyměřených soudních poplatků a poskytuje užitečné rady, jak se proti nim úspěšně bránit.

V České republice je v současné době dle údajů Exekutorské komory ČR přibližně 4 165 938 exekucí vedených vůči 683 239 dlužníkům.

V České republice je v současné době dle údajů Exekutorské komory ČR přibližně 4 165 938 exekucí vedených vůči 683 239 dlužníkům.

Náklady exekuce, téma, které se táhne exekuční praxí jako červená nit. Turbulentní legislativa doprovázená pestrou, často rozporuplnou rozhodovací praxí ústí dokonce v řadu kárných žalob a následných rozhodnutí.