Jak jsme na tom na prahu dalšího čtvrtstoletí s vymahatelností pohledávek a proč má smysl bojovat za práva věřitelů? V rozhovoru se dnes ptáme Mgr. Petry Kolářové, výkonné ředitelky České asociace věřitelů.
Elektronická tržiště a aukce se staly oblíbenou součástí insolvenčních řízení. Jejich používání zvyšuje spravedlivý přístup na aukční trh i vyšší efektivitu zpeněžení.
Oblast evidence skutečných majitelů se vyvíjí již řadu let. Jejím cílem je zejména zvýšení transparentnosti v podnikatelském prostředí.
III. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Pavel Rychetský) vyhověl ústavní stížnosti a zrušil rozsudek Vrchního soudu v Praze, kterým byla zamítnuta žaloba soudního exekutora o určení pravosti popřené pohledávky ve výši 3 630 Kč. Stěžovatel, který je soudním exekutorem, byl pověřen provedením
Vláda schválila návrh zákona, který zkrátí délku nových oddlužení pro všechny fyzické osoby na tři roky. Tříletý režim oddlužení by mohl platit v insolvenčních řízeních zahájených po 1. červenci 2021. Návrh zdůrazňuje princip rovnosti v přístupu k druhé šanci podle evropské legislativy. Zvýšený důraz se i nadále klade na poctivý záměr dlužníka a práva věřitelů, a to po celou dobu trvání oddlužení.
Doc. JUDr. Tomáš Richter, LL.M., Ph.D. (* 1971), působí jako Of Counsel v kanceláři Clifford Chance LLP v Praze (od roku 2006) a externí vyučující na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze (od roku 2002). Advokátem je od roku 1998, kromě Prahy praktikoval krátce v Londýně a Frankfurtu nad Mohanem.
Legislativních změn posledních měsíců doznala i úprava insolvenčního řízení. Co přinesl tzv. lex covid a jaké dopady budou mít přijaté změny na insolvenční praxi? O ty nejzásadnější změny se s námi podělil JUDr. Petr Chytil, expert na insolvenční právo a spoluautor nového komentáře k insolvenčnímu zákonu, který se vedle insolvenčního práva věnuje také litigacím a oblasti banking & finance.
Článek se zabývá předpoklady pro vydání rozhodnutí o splnění oddlužení a o osvobození dlužníka od placení pohledávek jeho věřitelů. Všímá si toho, že tzv. oddlužovací novela přináší výraznou (a značně problematickou) změnu nastavení minimální ekonomické nabídky dlužníka pro jeho věřitele a zároveň relativizuje míru uspokojení jejich pohledávek.
V červnu 2019 nabyla účinnosti část novely zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon“). Jednou ze změn, které novela insolvenčního zákona přinesla je změna způsobů oddlužení, které jsou definovány v § 398 insolvenčního zákona, na oddlužení zpeněžením majetkové podstaty a oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty.
Potenciál až revolučních změn čeká oblast restrukturalizací a procesu oddlužení podnikatelů v rámci celé Evropské unie. Dlouho připravovaná směrnice má ambici zavést zcela nové procesy a postupy. Členské státy tak čeká nutnost významného zásahu do stávající vnitrostátní úpravy nejen insolvenčních řízení podnikatelů.