občanský zákoník

Při praktickém zkoumání norem zdravotnického práva může být matoucí překryv ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Občanský zákoník ve svém 9. díle v části věnované závazkům ze smluv upravuje samostatný smluvní podtyp, který je pro vztah lékaře a pacienta základní, a tím je smlouva o péči o zdraví. Jedná se v zákoně o díl relativně krátký (§ 2636–2651 občanského zákoníku), který se věnuje zejména vymezení smluvních stran, obsahu smlouvy a dále atypickým aspektům smlouvy o péči o zdraví (např. podstatným náležitostem poučení nebo nakládání se záznamy o péči).

Zatímco evropská i vnitrostátní legislativa neustále zpřísňuje pravidla pro potírání legalizace výnosů z trestné činnosti, aplikační praxe v České republice odhaluje hluboké systémové trhliny. Střet zákona o omezení plateb v hotovosti, AML zákona a specifické úpravy zákona o realitním zprostředkování vytváří prostor, v němž se povinnost identifikace a kontroly klienta stává v mnoha případech pouze formální proklamací bez reálného dopadu. Tento článek podrobuje kritické analýze mechanismy obcházení těchto norem a navrhuje de lege ferenda opatření k posílení transparentnosti finančních toků.

Novela účinná od 1. ledna 2026 zásadně mění přístup k určování výživného na nezletilé děti. Opouští dosavadní formální rozlišování typů péče a nově staví rozhodování na reálném rozsahu péče obou rodičů a jejich ekonomických možnostech. Které z klíčových změn a jejich praktických dopadů bude muset v následujících letech vyřešit soudní praxe?

V advokátní praxi nám každoročně prochází pod rukama desítky standardizovaných smluv, obchodních podmínek a jiných dokumentů, které prodejci (nejen) motorových vozidel používají při uzavírání smluv se svými zákazníky na českém trhu. Platí, že „v jednoduchosti je krása“. Tato základní poučka má však své meze, a právě na ně se v tomto článku společně podíváme.

Otázka, zda je k rozdělení obchodního podílu ve spoluvlastnictví ve společnosti s ručením omezeným zapotřebí souhlas valné hromady, patřila mezi časté interpretační problémy.

V současné praxi realitního trhu se pronajímatelé stále častěji potýkají s problematickými nájemci, kteří i po zániku právního titulu odmítají nemovitost opustit. Otázka volby procesního nástroje k dosažení exekučního titulu pro vyklizení je tak naprosto klíčovou pro minimalizaci ekonomických ztrát.

Český právní řád prochází od začátku letošního roku nejzásadnější proměnou v oblasti rodinného práva za poslední dekády. Velká novela občanského zákoníku č. 268/2025 Sb. přináší konec zdlouhavých soudních procesů a klade důraz na smírné řešení konfliktů. Přinášíme shrnutí klíčových změn, které mají ulehčit situaci tisícům rodin.

V oblasti státní sociální podpory, konkrétně u příspěvku na bydlení (dále jen PnB), vyvstává v praxi závažná a dosud jednoznačně nevyřešená otázka: jak nahlížet na právní postavení nájemce v mezidobí, kdy mu byla doručena výpověď z nájmu bytu, avšak o oprávněnosti této výpovědi dosud pravomocně nerozhodl příslušný civilní soud?

Od 1. 1. 2026 občanský zákoník výslovně stanoví, že výchova dítěte nesmí zahrnovat tělesné tresty, působení duševního strádání ani jiné ponižující zacházení. Novela rodinného práva tak jasně zdůrazňuje ochranu důstojnosti dítěte a vysílá společnosti důležitý hodnotový signál. Co přesně se mění a jaký je smysl této úpravy?

Osoby zúčastněné na nadačním fondu jsou osoby, které mají práva a povinnosti ve vztahu k nadačnímu fondu a tvoří v jistém smyslu jeho tzv. interní strukturu. Nastavení interní struktury je zpočátku na zakladateli, kterému je ponechána poměrně široká vůle k tomu, aby určil, jaké orgány budou nadační fond tvořit a jaké osoby na něm budou participovat.