Brno 27. června (ČTK) - Nejvyšší správní soud (NSS) definitivně potvrdil rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), kterým úřad v listopadu 2023 zrušil výběrové řízení ministerstva pro místní rozvoj (MMR) na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ).
Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „Stavební zákon“) je v plném rozsahu účinný již takřka jeden celý rok. Ačkoli nenaplnil původní ambici výrazně přetransformovat celý systém stavebního práva, přinesl do praxe řadu změn. Jednou z takových změn je výslovná právní úprava smluv uzavíraných mezi územními samosprávnými celky (obec, kraj) a stavebníky (developery).
Stavební řízení je komplexní proces, kde každá chyba může mít dalekosáhlé důsledky. Ať už jde o špatně uvedenou parcelu nebo opomenutí jednoho ze stavebních objektů, i drobné nesrovnalosti mohou vést k právním komplikacím. Jak se s těmito situacemi vypořádává současná právní úprava a jaké možnosti nabízí nový stavební zákon?
Při plánování výstavby – ať už rodinného domu, developerského projektu nebo průmyslového areálu – se stavebník setká s celou řadou právních požadavků. Od 1. ledna 2024 k nim neoddělitelně patří také tzv. jednotné environmentální stanovisko (JES) a v některých případech i posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Oba tyto nástroje mají významný vliv na to, zda a kdy vůbec může být stavba povolena.
Ještě před nabytím účinnosti nového stavebního zákona přistupovala řada měst k uzavírání takzvaných "smluv o spolupráci" ve kterých s investory sjednávala základní podmínky realizace jejich investičních záměrů na území města a vzájemné spolupráce. Nový stavební zákon nastavil v podobě institutu plánovacích smluv této zavedené praxi základní právní rámec vycházející z osvědčených modelů spolupráce. Co plánovací smlouvy oběma stranám přinášejí? A jak mohou pomáhat udržitelnému rozvoji už při územním plánování?
V prosinci se úřady a stavebníci dočkali novely nového stavebního zákona, která by měla pomoci s problémy s digitálními informačními systémy, jako jsou Národní geoportál územního plánování nebo Informační systém stavebního řízení. Ministerstvo pro místní rozvoj v těchto dnech tzv. bypass uvádí do praxe[1]. Novela sice řeší mnohé nešvary digitalizace, kterou zavedl nový stavební zákon, nicméně sama vyvolává další otázky.
Zastupitelstvo Středočeského kraje předložilo nedávno Poslanecké sněmovně návrh zákona (novela stavebního zákona), který navrhuje, aby za změnu pozemku na stavební jeho vlastník hradil poplatek.
Digitalizace stavebního řízení spuštěná od 1. července 2024 se jedním slovem nepovedla a byla zrušena. Co se bude dít v přechodném období vývoje nových systémů a jaký to bude mít dopad na české stavebnictví?
Praha 12. prosince (ČTK) - Středeční přijetí novely stavebního zákona Senátem označují oslovení odborníci za jediné východisko ze současného neudržitelného stavu. K dalšímu vývoji zůstávají nicméně skeptičtí, skutečné řešeni podle nich přinese až dodání nových funkčních systémů.
Řada případů z posledních let dokládá, že přijetí pravidel pro spolupráci měst s developery, kteří do měst přicházejí s novými stavebními záměry, pomáhá samosprávám efektivně řešit jejich udržitelný rozvoj. Developeři často vítají nastavení jasných a transparentních podmínek pro všechny, samosprávy zase díky zásadám získávají část prostředků na výstavbu a údržbu veřejné infrastruktury, včetně občanské vybavenosti, jako jsou třeba školy, parky a další. Případ Kutné Hory a developerské společnosti MARLO však ilustruje, co se stane, když se pravidla přijmou bez kvalitní přípravy celého procesu na straně města.