Za jakých podmínek máte právo na obnovení zablokovaného účtu na Linkedinu?

Tato platforma, která začínala jako síť čistě profesního rázu, se vyvíjí v _„_klasickou” sociální síť.[1] To nevyhnutelně vede ke zvýšené kontrole obsahu, která pak může vést i k mazání příspěvků, či dokonce blokování účtů.

Zdá se přitom, že opatření Linkedinu jsou často stejně svévolná, jako je tomu u jiných sociálních sítí, tedy Instagramu, Twitteru, TikToku nebo Facebooku.

Mazání příspěvků a účtů – základní východiska

Byť mazané příspěvky často skutečně bývají poměrně kontroverzní, vztahuje se i na ně právo na svobodu projevu. A proto zpravidla není právně v pořádku, pokud jsou mazány bez jakéhokoli předchozího upozornění, či pokud dokonce vedou k zablokování celého uživatelského účtu. Zejména v této nelehké době, kdy jsou témata jako pandemie, válka a hospodářská krize všudypřítomná, totiž musíme chránit základní a lidská práva, která jsou zárukou demokratického právního státu.

Pokud dojde k zablokování, ocitá se uživatel v těžké situaci. Jakýkoli pokus podniknout kroky proti zablokování příspěvku či účtu Vás totiž může přivést až k naprostému zoufalství. Uživatelská podpora v zásadě vždy reaguje pouze skrze automatické odpovědi (pokud vůbec nějak reaguje), takže se zdá, že skutečné prošetření uživatelovy stížnosti vůbec neprobíhá.

Přesto však existuje určité východisko. Zablokovaní uživatelé totiž mají šanci se úspěšně bránit právní cestou, a to skrze návrh na vydání předběžného opatření a následnou žalobu. Ve vztahu k Linkedinu to výslovně potvrdilo nedávné rozhodnutí odvolacího soudu v Berlíně (Kammergericht Berlin),[2] jehož argumentace a závěry jsou podle našeho názoru použitelné i u nás. Proto se jím budeme blíže zabývat na dalších řádcích.

O co šlo?

Soud se zabýval příspěvkem z června 2022, jehož obsahem byl odkaz na studii prof. Petera Doshiho – světově uznávaného vědce v oblasti farmaceutického výzkumu.[3] Zmíněná studie dochází k závěru, že riziko vážného poškození očkovací látkou mRNA proti COVID-19 je vyšší než riziko hospitalizace pro uvedenou nemoc v případě neočkování. Poté, co byl předmětný příspěvek během několika hodin široce sdílen a komentován, jej Linkedin smazal a zablokoval jeho autorovi přístup do sítě, aniž by mu dal možnost se k tomu jakkoli vyjádřit. Důvodem zablokování mělo být to, že příspěvek obsahuje dezinformace. Autor příspěvku se nyní domáhá ochrany svých práv v řízení o návrhu na vydání předběžného opatření.

Berlínský odvolací soud uživateli nárok na obnovení jeho účtu i smazaných příspěvků přiznal. Konkrétně dospěl k závěru, že shora popsaný postup ze strany Linkedinu nebyl oprávněný.[4] Zároveň dokonce prohlásil, že pravidla Linkedinu, na nichž je mazání příspěvků a blokování účtů založeno, jsou v rozporu s právem, a Linkedin se jich proto nemůže dovolávat. Tato pravidla se nachází v obchodních podmínkách Linkedinu a podle soudu neobstojí ve světle požadavků na obsah obchodních podmínek, a to proto, že nepřiměřeně znevýhodňují uživatele.[5]

Uvedené závěry jsou pro nás mimořádně zajímavé. Pokud by totiž převážily a obchodní podmínky Linkedinu by byly v rozhodné části opravdu neplatné, bylo by v současné době nepřípustné v podstatě jakékoli omezení uživatelského účtu – ať už by se jednalo o mazání příspěvků, nebo o zablokování celého účtu. Jedinou výjimku mohou tvořit ta nejzávažnější porušení (např. taková, která by představovala trestný čin).

Jaká jsou obecná pravidla pro blokování příspěvků či účtů na sociálních sítích?

Berlínský soud opírá svoje závěry především o významné rozhodnutí německého Spolkového soudního dvora (BGH) ze dne 29. 7. 2021, sp. zn. III ZR 179/20. V tomto rozhodnutí BGH mj. formuloval podmínky, za nichž bude možné přihlížet k ustanovení obchodních podmínek sociální sítě, která upravují pravidla pro zablokování příspěvku či účtu. Podle rozhodnutí berlínského soudu se tato pravidla vztahují na všechny sociální sítě, a to bez ohledu na to, zda mají dominantní postavení, či nikoli.

Konkrétně se provozovatel sociální sítě musí ve svých obchodních podmínkách zavázat, že uživatele o odstranění jeho příspěvku informuje nejpozději bezprostředně po jeho smazání. Pokud jde o zablokování účtu, měl by o něm provozovatel sociální sítě informovat uživatele předem, a to včetně sdělení důvodu tohoto kroku.[6] Uživatel by zároveň měl dostat prostor pro podání námitek, po kterých má následovat nové rozhodnutí ze strany provozovatele sociální sítě. Dokud nebudou obchodní podmínky splňovat tyto požadavky, nemůžou se jich sociální sítě při zablokování Vašeho příspěvku či účtu dovolávat.[7]

Závěry

Aktuální soudní rozhodnutí má pro uživatele Linkedinu značný praktický význam. Dává totiž zablokovaným uživatelům další silný argument k tomu, aby se mohli úspěšně bránit proti neoprávněné blokaci. Podle rozebíraného rozhodnutí musí Linkedin (i jakákoli jiná sociální síť) obecně umožnit uživateli se před zablokováním jeho účtu vyjádřit a bránit. Není tedy v pořádku, pokud sociální síť účet jednoduše zablokuje a následně nutí uživatele, aby se proti tomuto zablokování bránil.

Rozebírané rozhodnutí může mít dalekosáhlé důsledky také pro sociální síť Linkedin. Soud v něm totiž konstatoval, že dosavadní praxe této sociální sítě spočívající v mazání příspěvků a blokování profilů je sama o sobě protiprávní + že její obchodní podmínky kolidují s požadavkem dobré víry (a jsou proto neplatné).

Pokud by se tyto závěry prosadily i u nás, znamenalo by to, že téměř každé smazání příspěvku či zablokování profilu, které dosud Linkedin provedl, bylo protiprávní. To platí v podstatě bez ohledu na obsah předmětného příspěvku. Pokud provozovatel Linkedinu nezmění své obchodní podmínky, platí totéž i ohledně budoucích blokací.

Pokud jste jednáním Linkedinu či jiné sociální sítě postiženi i Vy nebo Vaše společnost, doporučujeme Vám se proti němu bránit, a to i právní cestou. Jsme připraveni prověřit Vaše případné šance na úspěch v řízení proti Linkedinu i provozovatelům jiných sociálních sítí.

<p><a class="text-note" href="#link-note-1" id="note-1" name="" title="">[1]</a> To trefně vystihuje i rozhodnutí berlínského soudu, jemuž je zasvěcen tento článek, konkrétně v bodu č. 33:<em> „Sociální síť zpřístupněná žalovanou představuje významnou platformu sociální komunikace. […] Žalovaná svými službami poskytuje takovou platformu, která kromě propojení odborníků a vedoucích pracovníků v oblasti profesních a obchodních příležitostí (srov. úvod k uživatelské smlouvě) umožňuje také obecnou výměnu informací.“ (překlad OD)</em></p>

[2] Jde o usnesení Kammergericht Berlin ze dne 20. 2. 2023, sp. zn. 10 W 85/22.

[3] Soud se v odůvodnění svého rozhodnutí „vyhnul“ posouzení pravdivosti citované studie. Studie nicméně mezitím již úspěšně prošla procesem peer review, tj. kontrolou jinými vědci, kteří se na studii nepodíleli.

[4] Nejprve se soud zabýval otázkou své mezinárodní i vnitrostátní příslušnosti a vyhodnotil, že obě jsou dány. Dospěl rovněž k závěru, že se věc řídí německým právem (a nikoli právem irským, jak se snažil tvrdit Linkedin).

[5] Srov. zejména bod 16 usnesení Kammergericht Berlin ze dne 20. 2. 2023, sp. zn. 10 W 85/22.

[6] Z požadavku předchozího upozornění lze slevit, ale pouze ve výjimečných případech – viz zejména bod 87 rozsudku BGH ze dne 29. 7. 2021, sp. zn. III ZR 179/20.

[7] K těmto závěrům se hlásí např. Vrchní zemský soud v Mnichově (OLG München) ve svém rozsudku ze dne 12. dubna 2022, sp. zn. 18 U 6473/20 Pre, bod 33.