Rozhodnutí velkého senátu stojí vždy za pozornost.
K odůvodnění rozhodnutí insolvenčního soudu o návrhu na zrušení výpovědi nájemní či leasingové smlouvy insolvenčním správcem
Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „Stavební zákon“) je v plném rozsahu účinný již takřka jeden celý rok. Ačkoli nenaplnil původní ambici výrazně přetransformovat celý systém stavebního práva, přinesl do praxe řadu změn. Jednou z takových změn je výslovná právní úprava smluv uzavíraných mezi územními samosprávnými celky (obec, kraj) a stavebníky (developery).
Určování výše slevy z kupní ceny v důsledku vady nemovitosti představuje jednu z nejsložitějších otázek pro právní a soudní praxi v dané oblasti. Přestože vznik nároku na slevu je v zákoně zakotven za vcelku jasných podmínek, jeho praktická aplikace bývá problematická a vyžaduje přesah do znalecké oblasti i citlivý procesní přístup.
Jednou z oblastí, které upravila flexinovela, konkrétně zákon č. zákon č. 120/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen „flexinovela“) je zkušební doba. Pro zaměstnavatele jsou tyto změny přínosem.
Nakupování na internetu se stalo běžnou součástí každodenního života. Zákazníci očekávají pohodlí, rychlost a možnost vrácení či reklamace zboží bez zbytečných komplikací. A právě reklamace v online prostředí je oblastí, kde se právo potkává s realitou digitálního věku. Jaká jsou tedy práva spotřebitelů a povinnosti prodejců, pokud jde o reklamace a slevy? A jak celý proces zjednodušit pomocí moderních technologií?
V českém právním prostředí je notorietou, že podnikatel, jenž uzavřel smlouvu při svém podnikání, nemá právo požadovat zrušení smlouvy pro neúměrné zkrácení, ani se nemůže dovolat neplatnosti lichevní smlouvy.
O zmaření provedení díla pojednává § 2613 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), když stanoví, že „zmaří-li objednatel provedení díla z důvodu, za nějž odpovídá, náleží zhotoviteli cena za dílo snížená o to, co zhotovitel neprovedením díla ušetřil.“
Kapitálovou strukturu financování projektů lze přirovnat k pomyslnému schodišti, kde jednotlivé zdroje financování představují jednotlivá patra domu a umístění na vyšším podlaží značí výhodnější postavení.
Snížení výše státní podpory stavebního spoření obstálo před Ústavním soudem