exekuce

V současné praxi realitního trhu se pronajímatelé stále častěji potýkají s problematickými nájemci, kteří i po zániku právního titulu odmítají nemovitost opustit. Otázka volby procesního nástroje k dosažení exekučního titulu pro vyklizení je tak naprosto klíčovou pro minimalizaci ekonomických ztrát.

Při určování výše náhrady bolestného a ztížení společenského uplatnění musí soudy zohlednit i úmyslné a zlovolné jednání škůdce

Exekutorská komora ČR upozorňuje, že nová úprava exekutorského tarifu platná od 1. ledna 2026 nepřináší řešení dlouhodobě neudržitelné situace v odměňování soudních exekutorů.

Dne 1. 1. 2026 má nabýt účinnosti významná novela rodinného práva, zákon č. 268/2025 Sb., kterým se mění občanský zákoník a další související zákony (dále jen „Zákon“). Zákon bývá v médiích označován zkratkou „rozvodová novela“, což je zkratka velmi zavádějící a pomíjí řadu klíčových aspektů novely.

Provedení exekuce představuje v právních řádech většiny vyspělých zemí klíčový prvek zajištění účinnosti soudní ochrany. Rozsudek, který nelze vykonat, postrádá praktickou hodnotu a ohrožuje samu podstatu principu právního státu. Výkon rozhodnutí, respektive exekuce, proto tvoří nedílnou součást civilního procesu a je výrazem rovnováhy mezi právem oprávněného na uspokojení své pohledávky a ochranou základních práv povinného.

Advokáti si dle insolvenčního zákona mohou za sepis insolvenčního návrhu účtovat odměnu [1]. Internet je ale plný varování před oddlužovacími šmejdy, advokáty nevyjímaje. Zpochybňuje placení odměny za sepis a podání návrhu na povolení oddlužení ze strany klienta advokátovi před zahájením insolvenčního řízení.

Exekuční právo se musí neustále vyvíjet v reakci na společenské a technologické změny. Specifika 21. století – digitalizace financí, globalizace platforem, nové formy majetku i života ve virtuálním prostoru – kladou na vymahatelnost práva zcela nové nároky.

S postupujícím rozmachem kosmických aktivit, zahrnujících jak vládní agentury, tak komerční subjekty, nabývají na významu právní otázky spojené s vynucováním práv a povinností mimo planetu Zemi. Zvláštní pozornost si zaslouží prostředí Měsíce, které se v důsledku technologického pokroku stává předmětem strategických, ekonomických i právních ambicí. Zatímco dosavadní diskurs byl orientován primárně na koncepci právního systému Měsíce,[1] stále zůstává otevřená otázka, jakým způsobem lze v praxi vymáhat rozhodnutí s lunárním prvkem prostřednictvím nástrojů českého exekučního práva.

Proč bude neefektivní a nesystémové, pokud orgány Celní správy ČR převezmou výběr a vymáhání peněžitých plnění v režimu dělené správy tam, kde ji v současné době nezajišťují?

Velký senát Nejvyššího soudu České republiky vydal dne 10. 4. 2024 pod č. j. 31 Cdo 225/2024-543 usnesení, v němž se zabýval problematikou notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti jako exekučního titulu k vyklizení nemovitosti (dále jen „Usnesení“). Velký senát Nejvyššího soudu České republiky se ve svém odůvodnění odchýlil od předchozího rozhodnutí a potvrdil, že notářský zápis se svolením k přímé vykonatelnosti je exekučním titulem pro vyklizení nemovitosti.