Funkční měna v účetních předpisech od 1.1.2024
Účetní jednotky mají nově možnost vést účetnictví v cizí měně, je-li pro ně tzv. funkční měnou. Proč by se měla účetní jednotka pro změnu měny rozhodnout?
Téma finančního práva pokrývá všechny aspekty vztahů vznikajících v procesu tvorby, rozdělování a používání veřejných prostředků. Články přinášejí přehled o otázkách finančního práva od předních českých odborníků.
Účetní jednotky mají nově možnost vést účetnictví v cizí měně, je-li pro ně tzv. funkční měnou. Proč by se měla účetní jednotka pro změnu měny rozhodnout?
Přeměny obchodních společností představují klíčový nástroj při restrukturalizacích či „výstavbách“ holdingových struktur. Přeměny často směřují k optimalizaci provozu holdingů a zlepšení jejich celkové finanční výkonnosti.
K 1. 1. 2024 dochází ke změnám limitů sloužícím k určení nadlimitní veřejné zakázky. Národní limity pro veřejné zakázky malého rozsahu na dodávky a služby (2 000 000 Kč) a stavební práce (6 000 000 Kč) zůstávají nadále beze změny dle aktuální zákonné úpravy.
Klasický příklad: Samoobslužné pokladny. Mělo by být pro zaměstnavatele výhodnější provozovat samoobslužnou, resp. automatickou pokladnu nebo zaměstnávat lidského pokladního? Jsou dobře domyšleny důsledky první varianty? Jak to souvisí s uvalením zvláštní daně na práci autonomních strojů? Pojďme bádat.
Daňový (či ozdravný) balíček[1] přináší řadu změn, které se dotknou nás všech, a to ať už ve sféře osobní či podnikatelské. Daňový balíček otevřel i řadu diskusí o dalších daňových zátěžích, které aktuálně na české daňové poplatníky nedopadají, ale které budou předmětem navazujících politických debat. Jaké bude mít ozdravný balíček dopady a proč mohou právě nástroje sloužící ke správě majetku představovat potenciální řešení, si představíme v tomto článku.
Povinnost zveřejnění účetní závěrky ukládá § 66 zákona o veřejných rejstřících č. 304/2013 Sb. a § 21a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
Během naší cesty nezvyklými případy ze soudních síní se podíváme napříč různými jurisdikcemi.
Financování podnikání prochází v posledních letech významnou transformací. S pokračujícím růstem průměrných úrokových sazeb podnikatelských úvěrů, nejistotou na finančních trzích i opatrností bank se stále více subjektů začíná poohlížet po alternativních způsobech získání prostředků. Na scéně tak můžeme čím dál častěji vidět různé formy alternativního financování jako je crowdfunding, minifondy, korporátní dluhopisy či trh s kryptoaktivy, které mají potenciál změnit dynamiku trhu a otevírají nové možnosti pro podnikatele i investory.
V roce 2023 se často v zahraničí setkáváme s tím, že například v kavárnách není možno zaplatit hotovostí, ale pouze bezhotovostním způsobem. Důvodů, proč by provozovatelé chtěli umožnit placení pouze bezhotovostním způsobem je mnoho, zejména rychlost a pohodlnost pro zákazníky i provozovatele, někteří zákazníci již u sebe hotovost nenosí nebo jde o hygienické důvody (to bylo zřejmé obzvláště v době pandemie).
Vláda představila soubor plánovaných opatření, který má v příštím roce snížit schodek státního rozpočtu. Vybrané zamýšlené změny v daních shrnujeme níže.
Se založením a následným fungováním svěřenského fondu souvisí celá řada administrativních činností, zejména povinnosti související se zápisem některých údajů o svěřenském fondu do veřejnoprávních evidencí. V posledním díle našeho seriálu se proto zaměříme na vybrané oblasti veřejného práva – zápis do evidence svěřenských fondů, dopad novely zákona o skutečném majiteli na svěřenské fondy a otázku zápisu svěřenského fondu do obchodního rejstříku.
... aneb o odpovědnosti za škodu způsobenou radou a o problematice senzacechtivých finfluencerech.
V posledních letech se ve světě výrazně rozšířily kryptoměny a Česká republika není výjimkou. Kryptoměny přitahují velkou pozornost díky své decentralizované povaze, bezpečným transakcím a potenciálu vysokých výnosů. To vedlo k nárůstu počtu lidí v České republice, kteří kryptoměny používají a investují do nich.
Jak bylo slíbeno v posledním dílu našeho seriálu, tématem tohoto článku bude hlavní atribut svěřenského fondu, kterým je majetek. Postupně se zaměříme na problematiku vkladu a následného zvýšení majetku, otázky související s plněním ze svěřenského fondu a rovněž na daňové souvislosti uvedeného.
JUDr. Jiří Kokeš, Ph.D. je vedoucím advokátem v Aegis Law, advokátní kancelář, s.r.o. a odborníkem na finanční právo, právo kapitálových trhů a investičních fondů. Kromě toho se specializuje na právní poradenství zejména v oblasti smluvního a korporátního práva, na právo nemovitostí a duševního vlastnictví. S námi se podělil nejen o nejzajímavější dění na finančním trhu, ale třeba také o to, co postrádá v činnosti ČNB.