Mezinárodní a evropské právo

Příspěvek se věnuje problematice uplatňování práva na respektování soukromého a rodinného života osobami omezenými na osobní svobodě z důvodu výkonu vazby či výkonu trestu odnětí svobody ve formě možnosti dočasně opustit, za doprovodu eskorty či samostatně, prostor věznice pro naléhavé rodinné důvody.

Členství v Evropské unii s sebou nese nesporně řadu výhod. Zařazení členských států do jednotného trhu vede v řadě oblastí k usnadnění života občanům členských států. Na druhou stranu volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob přináší i některá praktická úskalí plynoucí z ne zcela harmonizovaných právních řádů členských států v některých oblastech.

Evropskou unii[1] lze v návaznosti na konstantní judikaturu evropských a mezinárodních soudů vnímat jako nadnárodní uskupení států, které je nadáno vlastní právní subjektivitou, tedy schopností samostatně právně jednat.

Ačkoli se rozhodčí řízení stalo jako způsob rozhodování soukromoprávních sporů součástí běžné praxe, panují doposud nejasnosti ohledně charakteru rozhodčího nálezu jako listiny.

Vedle tradičního rozdělování pojmů vlastnictví na vlastnictví věcí movitých a nemovitých je nezbytné umět rozlišovat i pojem vlastnictví k tzv. nehmotným statkům. Jeho předmětem je vlastnictví k výsledkům tvůrčí intelektuální činnosti lidí, které souhrnně označujeme jako práva k duševnímu vlastnictví.

Mezi základní principy evropské integrace patří vzájemná důvěra mezi členskými státy.

Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) uznává řadu účelů pobytu na území České republiky.

Preventivní restrukturalizace jako nový právní institut vyvolává u věřitelů celou řadu otázek, z nichž některé rozebírá tento článek. Používám-li v tomto článku termín restrukturalizace, míním tím preventivní restrukturalizaci dle zákona č. 284/2023 Sb., o preventivní restrukturalizaci (dále „ZPR“).

Pravidlo, dle něhož prodávající podnikatel prokazuje, že věc byla při převzetí spotřebitelem bez vad, patří v zahraničí k centrálním ustanovením spotřebitelské úpravy práv z vadného plnění.

Preventivní restrukturalizace jako nový právní institut vyvolává u věřitelů celou řadu otázek, z nichž některé rozebírá tento článek. Používám-li v tomto článku termín restrukturalizace, míním tím preventivní restrukturalizaci dle zákona č. 284/2023 Sb., o preventivní restrukturalizaci (dále „ZPR“).

Vlastník se může u Úřadu svým prohlášením vzdát práv k ochranné známce v rozsahu všech výrobků či služeb, pro které byla zapsána, nebo některých z nich; účinky tohoto prohlášení nastávají dnem doručení prohlášení vlastníka ochranné známky Úřadu a nelze je vzít zpět.

Článek se věnuje otázce interpretace čl. 8 Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví, jenž ukládá státům povinnost chránit práva k obchodním jménům na svém území bez nutnosti přihlašování nebo zapisování těchto označení, a otázkami souvisejícími s touto problematikou.

S aplikací evropského nařízení o dědictví (EU č. 650/2012) jsou stále nové problémy. Nově na českých katastrálních úřadech vyvstala otázka, zda musejí EDO uplatňovat všichni dědicové ze společenství dědiců, nebo zda tak mohou činit jen někteří.

Ochrana duševního vlastnictví má umožnit malým a středním podnikům (SME) získávat oprávněný zisk ze svých jedinečných nápadů a chránit je před konkurencí.

Přinášíme další upoutávku na letošní kongres Právní prostor v podobě rozhovoru s předsedou Nejvyššího správního soudu JUDr. PhDr. Karlem Šimkou, Ph.D., LL.M.