Digitální amnestie: Dosáhněte odstranění výsledků vyhledávání z Googlu
Internet prý nezapomíná. Jakmile jsou informace jednou nahrány na internet, šíří se jako požár.
To může být pro člověka, jehož osobní údaje se šíří, velmi nepříjemné, zejména pokud jsou tyto – někdy poměrně citlivé – informace i po letech volně přístupné na internetu.
Subjektům osobních údajů proto náleží i tzv. právo být zapomenut, které je jedním z nejostřejších mečů. Jak toto právo funguje, se dozvíte v tomto článku.
Co je právo být zapomenut?
Ne všichni vědí, že mohou požadovat odstranění nebo výmaz výsledků vyhledávání, které obsahují jejich osobní údaje. Tato možnost vychází právě z tzv. práva být zapomenut.
Právo být zapomenut je často ztotožňováno s právem na výmaz,[1] ale ve skutečnosti se týká něčeho jiného. Právo být zapomenut slouží k ochraně jednotlivců před možností trvale vyhledat údaje o nich. Na základě tohoto práva mohou lidé požadovat odstranění určitých záznamů spojených s jejich jménem z vyhledávače (např. z Googlu, Seznamu, Yahoo atd.).
Asi nejslavnější rozhodnutí k tomuto tématu vydal ESD ve věci Google Spain.[2] Španělský občan zažaloval Google Spain a Google Inc. proto, že se na jejich vyhledávači při zadání jeho jména objevovala zpráva o jeho finančních potížích z roku 1998. Podle jeho názoru byl obsah zprávy v souladu se skutečností, nicméně to, že Google zobrazuje odkazy na léta staré skutečnosti, bylo v rozporu s jeho právem na ochranu osobních údajů.
ESD dospěl mj. k závěru, že je třeba vycházet z toho, že zájem na anonymitě dotčené osoby obecně převažují nad ekonomickým zájmem provozovatele vyhledávače a také nad zájmem veřejnosti na nalezení informací při vyhledávání na základě jména dotčené osoby. To ovšem neplatí, pokud je dotyčná osoba osobou veřejného zájmu (tj. častěji se pohybuje na očích veřejnosti, popř. existuje jiný veřejný zájem pro to, aby veřejnost dotyčnou osobu znala). V daném konkrétním případě dospěl ESD k závěru, že na zveřejnění 16 let starých příspěvků o dotčeném muži veřejný zájem není, a proto musí být tyto příspěvky vymazány.
Kdy mohu využít právo být zapomenut?
Právo být zapomenut máte vždy, pokud právo na Vaše vymazání z výsledků vyhledávání převažuje nad jinými zájmy, které mohou být dotčeny. Ve prospěch vymazání zpravidla hovoří Vaše osobnostní práva. Roli však mohou hrát i další práva, jako např. právo na resocializaci odsouzených pachatelů trestných činů. Po určité době totiž mohou mít i pachatelé oprávněný zájem na tom, aby je jejich (drobný) přešlap nepronásledoval po zbytek života. V zásadě platí, že čím citlivější jsou zveřejněné údaje a čím dříve k incidentu došlo, tím větší váhu musíme přikládat právům dotčeného jednotlivce.
Proti právům dotčených osob může stát zájem veřejnosti na informace. Zejména v případě seriózního novinářského zpravodajství o tématech veřejného zájmu musí často práva dotčeného jednotlivce tomuto zájmu ustoupit. Zohledňovat musíme i svobodu projevu a podnikání.
Jak mohu uplatnit své právo na vymazání?
Google Vám umožňuje, abyste online vyplnili a odeslali žádost o uplatnění práva být zapomenut. Tuto žádost Google přezkoumá a rozhodne, jestli inkriminované výsledky odstraní, nebo ne.
Pokud Google Vaší žádosti nevyhoví, zbývá jediná možnost, a sice domáhat se Vašich práv soudní cestou. Cca 95 % žalob opírajících se o právo být zapomenut se podává právě proti Googlu. Dobrou zprávou je, že společnost Google obecně můžete zažalovat i přes českými soudy. Soudy přitom musí zohlednit kolidující práva (viz výše). Vnitrostátní soudy se případně mohou obrátit také na Soudní dvůr EU s otázkami týkajícími se výkladu evropského práva.
Když mi Google nebo soud vyhoví, stačí to k tomu, aby informace o mně zmizely z internetu?
Ne, provozovatel vyhledávače odstraní pouze výsledky vyhledávání pro určitý vyhledávací výraz.
Pokud chcete, aby zmizel nejen výsledek vyhledávání, ale i údaje na odkazované internetové stránce, musíte se obrátit také na provozovatele příslušné webové stránky.
Pro dotčené osoby je nicméně již vymazání výsledků na Googlu velkým přínosem. To, co se nezobrazí na Googlu, už většina lidí na internetu nenajde.
Závěr
Každý, kdo se dostal do povědomí veřejnosti, zejména prostřednictvím tisku, obvykle zanechal také „stopy“ ve vyhledávačích typu Google a na internetu obecně. Tyto stopy jsou dnes mnohem snáze k nalezení než dříve v novinových archivech. Ovšem právo být zapomenut nám dává alespoň určitou možnost ovlivnit to, co zůstane veřejně dostupné a co bude zapomenuto.
„Paměť“ internetu nám může přinést přínosy, jako je rychlý přístup k informacím všeho druhu, ale také může představovat potenciální hrozbu pro naše soukromí a naši reputaci. Právo být zapomenut nám umožňuje najít rovnováhu a zajistit, že údaje o nás nebudou veřejně dostupné navěky.
Pokud se někdy na internetu setkáte s citlivými informacemi o své osobě, mějte na paměti, že právo být zapomenut může být nástrojem, který Vám pomůže.
[1] Obecně musí být Vaše údaje vymazány vždy, když bylo plně dosaženo účelu, pro který byly údaje zpracovávány a uchovávány, nebo když předmětného účelu již dosáhnout nelze. To je podstatou práva na výmaz. Rozdíl mezi právem na výmaz a právem být zapomenut spočívá v tom, že právo na výmaz začíná u správce údajů, který údaje shromáždil, zatímco právo být zapomenut se vztahuje i na třetí strany. V případě práva být zapomenut musí odpovědná osoba (často vydavatel tisku apod.), která údaje zveřejnila, zajistit, aby odkazy odstranily také třetí strany. Subjekt údajů může na základě práva být zapomenout podniknout kroky i proti vyhledávačům.
Další články
Jak oslovit firmu, která není na prodej, aniž by vznikla právní a reputační rizika
Výrobce obalů by rád převzal menšího dodavatele, jehož majitel o prodeji nikdy veřejně nemluvil a firmu nikde nenabízí. Už první dopis nebo telefonát přitom může podle svého obsahu zahájit jednání o smlouvě, prozradit záměr kupujícího a znejistit lidi uvnitř oslovené firmy. Článek ukazuje, kde se tato rizika rodí a jak s nimi pracovat od prvního kontaktu.
Jeden úřad, jedno řízení a jedno rozhodnutí: skutečně novela urychlí povolování staveb?
Stavět rychleji, předvídatelněji a bez zdlouhavého obstarávání stanovisek dotčených orgánů. To slibuje rozsáhlá novela zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona (dále jen „stavební zákon“), která byla v září 2026 podepsána prezidentem a nabyde účinnosti od 1. ledna 2027.
Je výběr fotbalové sestavy obchodní vedení? K návratu Tomáše Chorého do Slavie v kontextu limitů akcionářských pokynů
Lze akcionářským příkazem rozhodnout o tom, kdo bude hrát v A-týmu? Případ Tomáše Chorého, kterého majitel Slavie v létě vrátil do kádru, otevírá otázku limitů pokynů akcionáře statutárnímu orgánu – i toho, kdo nese důsledky, když se takové rozhodnutí nepovede.
EU KIDS ACT – konec digitálního divokého západu a nastavení pravidel pro ochranu dětí
EU KIDS Act přináší nová pravidla ochrany dětí na internetu. Jak ovlivní sociální sítě, ověřování věku, umělou inteligenci a odpovědnost digitálních platforem?
Velké firmy mají do 2. listopadu poprvé přiznat globální minimální daň. Státu ale tolik peněz nepřinese
Velké nadnárodní i ryze české skupiny podniků musí do pondělí 2. listopadu vůbec poprvé podat přiznání k takzvané dorovnávací dani, známé také jako globální minimální daň. Ta má zajistit, aby velké firmy odváděly ze zisku alespoň 15 % v každé zemi, kde působí, a připravit tak daňové ráje o jejich hlavní lákadlo.



