Odborné články z oblasti práva správního a souvisejících vztahů s veřejnou správou. Přinášejí přehled o základních otázkách správního práva zpracovaný předními odborníky v dané oblasti.
Úřad pro ochranu osobních údajů (“Úřad”) zveřejnil svůj kontrolní plán na rok 2025. Letos se zaměří mimo jiné na slevy podmíněné účastí ve věrnostních programech.
Služební poměr státních zaměstnanců je upraven zákonem č. 234/2014 Sb., o státní službě, který stanoví pravidla pro vznik, průběh a ukončení služebního poměru. Jedním ze způsobů ukončení služebního poměru je jeho zrušení ve zkušební době, což je specifický institut umožňující oběma stranám – služebnímu orgánu i státnímu zaměstnanci – ukončit služební poměr rychle a bez složitých procedur. Podle § 74 odst. 1 písm. f) zákona o státní službě může být služební poměr zrušen „z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu“.
Přijetí Lex OZE 3 na jednu stranu otevírá v Česku cestu dalšímu rozvoji obnovitelných zdrojů, stabilizaci sítě i snížení závislosti na fosilních palivech. Zároveň ale mění pravidla pro podporu starších solárních elektráren. Právě k nesystémové změně podpory FVE z let 2009 a 2010 měli výhrady senátoři, kteří v lednu vrátili návrh do Poslanecké sněmovny.
V daném článku se autoři věnují potenciálnímu významu a normativnímu uchopení pojmu kybernetická zbraň, který byl použit ve veřejném prostoru v kontextu kybernetického útoku na Nemocnici Rudolfa a Stefanie v Benešově.
Dne 3. dubna 2025 vstoupila v účinnost dlouho očekávaná novela zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ).
Rozšiřuje se okruh subjektů, které musí Finančnímu analytickému úřadu (FAÚ) oznámit svou kontaktní osobu. Tato povinnost dopadá na řadu profesí a podnikatelů. Lhůta pro oznámení kontaktní osoby uplyne 3. března 2025. Vyplatí se jednat, pokuty za nesplnění jsou vysoké.
Poslanci před několika dny schválili novelu energetického zákona, známou jako Lex OZE III, kdy přehlasovali Senát a prosadili poslanecké znění novely. Novela zákona představuje zásadní změny v oblasti obnovitelných zdrojů energie (OZE) a je označována za jeden z nejdůležitějších energetických zákonů roku.
Poskytovatelé zdravotních služeb by měli vědět, že jejich veřejná prezentace musí být nejen přesná a pravdivá, ale také etická a v souladu s právními normami. Co k tomuto tématu řekl ve svém nedávném rozhodnutí Nejvyšší správní soud?
Začátkem roku 2025 došlo k oficiálnímu přijetí Nařízení o evropském prostoru pro zdravotní data (European Health Data Space, EHDS), jehož původní znění Evropská komise představila v květnu 2022.[1] EHDS představuje jednu z nejambicióznějších iniciativ Evropské unie v oblasti digitalizace zdravotnictví. Jaké nové výzvy představuje EHDS pro jednotlivé aktéry působící ve zdravotnictví a kdy se na nová pravidla začít připravovat?
Ministerstvo spravedlnosti vydalo praktický návod pro whistleblowing officery. Popisuje v něm i řešené problémy a nedostatky oznamovacích systémů.
Švýcarský federální správní soud vydal rozsudek, kterým byl završen právní spor ohledně užívání švýcarského státního znaku (erb s křížkem) na hokejových dresech a v souvislosti se švýcarskou hokejovou reprezentací. Švýcarský federální správní soud však potvrdil, že Švýcarská hokejová federace (SIHF) na to již právo nemá. Tento případ opětovně poukázal na složitost pravidel upravujících používání státních symbolů, která se v různých formách projevuje v celé řadě dalších zemí. Včetně České republiky.
Ještě před nabytím účinnosti nového stavebního zákona přistupovala řada měst k uzavírání takzvaných "smluv o spolupráci" ve kterých s investory sjednávala základní podmínky realizace jejich investičních záměrů na území města a vzájemné spolupráce. Nový stavební zákon nastavil v podobě institutu plánovacích smluv této zavedené praxi základní právní rámec vycházející z osvědčených modelů spolupráce. Co plánovací smlouvy oběma stranám přinášejí? A jak mohou pomáhat udržitelnému rozvoji už při územním plánování?
V prosinci se úřady a stavebníci dočkali novely nového stavebního zákona, která by měla pomoci s problémy s digitálními informačními systémy, jako jsou Národní geoportál územního plánování nebo Informační systém stavebního řízení. Ministerstvo pro místní rozvoj v těchto dnech tzv. bypass uvádí do praxe[1]. Novela sice řeší mnohé nešvary digitalizace, kterou zavedl nový stavební zákon, nicméně sama vyvolává další otázky.
Od 1. července 2024 vstoupila v účinnost novela zákona o základních registrech, která zavádí nový registr zastupování. Tento systém bude sloužit jako centrální úložiště digitálních plných mocí, čímž výrazně usnadní jejich vystavování a správu.
K právnímu institutu výzvy k uhrazení určené částky podle ust. § 125h zákona o provozu na pozemních komunikacích.